INVESTOVÁNÍ NA KAPITÁLOVÝCH TRZÍCH
časové platnosti a specifikace či z hlediska podmínky, kterou sledují. Právě podle uvedených čtyř kritérií je možné uspořádat a blíže charakterizovat všechny běžné burzovní příkazy následujícím způsobem: 1. se specifikací ceny – limit order – pevně stanovená cena, obchodník s cennými papíry ji nesmí překročit, – market order – aktuální cena na trhu, pokyn proveden „co nejlépe“, „co nejlevněji“, – market on close (MOC) – za závěrečnou cenu na trhu, max. možná odchylka je 1 %, – market on open (MOO) – za otevírací cenu na trhu, max. možná odchylka je 1 %, – volume weighted price (VWAP) – cena stanovena jako průměr cen vážený objemem obchodů daného investičního nástroje za určité období, max. možná odchylka je 1 %. 2. se specifikací objemu – all or none (AON) – příkaz musí být zcela uspokojen, nebo je zrušen, částečné plnění nelze, není časové omezení, – fill or kill (FOK) – příkaz musí být neprodleně a zcela plně uspokojen (do 5 min.), nebo zrušen, částečné plnění nelze, – příkaz uspokojený plně – příkaz lze vyřídit pouze najednou, zcela, nelze po částech, není časová specifikace, – příkaz uspokojený částečně – příkaz lze vyřídit po částech, jakmile to podmínky trhu umožní, není časová specifikace. 3. se specifikací doby a okamžiku realizace – day order – příkaz, jehož platnost automaticky končí plným uspokojením pokynu nebo v den podání pokynu, – good till cancel (GTC) – příkaz, jehož platnost končí plným uspokojením pokynu nebo zrušením pokynu ze strany zákazníka, – immediate or cancel (IOC) – příkaz musí být neprodleně proveden na trhu; umožňuje částečně plnění, zbytek příkazu je v případě částečného plnění zrušen, – jinak časově vymezený příkaz – zákazník libovolně vymezí časovou platnosti příkazu. 4. podmíněné – in line – příkaz musí být proveden tak, aby objem obchodů na daném titulu provedených na základě pokynu daného zákazníka nepřekročil stanovený podíl na celkovém objemu obchodů na trhu (např. 20 %, 25 %, 30 %), 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS260155
KAPITÁLOVÝ TRH
– contingent order – příkaz, kdy objem nákupu je vázán na objem prodeje jiného titulu. Zákazník zadá 2 pokyny na různé tituly s opačným směrem obchodu; cílem je za prodaný objem nakoupit požadovaný titul. Objem nákupu musí být vždy menší nebo roven objemu prodeje, – stop loss order – prodejní aktivity ze strany obchodníka s cennými papíry, co se týká stanoveného titulu, jsou zahájeny v okamžiku, kdy tržní cena spadne pod limitní cenu, – stop buy order – nákupní aktivity ze strany obchodníka s cennými papíry, co se týká stanoveného titulu, jsou zahájeny v okamžiku, kdy tržní cena vzroste nad limitní cenu, – participate don’t initiate – realizace příkazu je podmíněna existencí obdobné protisměrné objednávky v obchodním systému.
2.1.4.4 Předmět obchodování Předmětem obchodování na peněžních burzách bývají různé druhy akcií, středně- a dlouhodobé dluhopisy, podílové listy, opce, financial futures nebo investiční certifikáty, přičemž obchodován na burzovních trzích nemůže být jakýkoliv instrument, ale pouze ten instrument, který splňuje podmínky pro kótaci na burzovním trhu. O přijetí instrumentů k obchodování na některém z tržních segmentů burzy rozhoduje stanovený burzovní orgán (např. burzovní komora nebo příslušný burzovní výbor). Instrumenty, které jsou přijaty k obchodování (tj. jsou kótovány) na burze, jsou burzou rozděleny do několika tržních segmentů s ohledem na jejich bonitu, likviditu, druh a emitenta. Zpravidla burza rozlišuje tržní segmenty označované jako „hlavní trh“, „vedlejší trh“ a „volný trh“, popř. „oficiální trh“ a „neoficiální trh“, které se liší především v přísnosti, mnohdy však i ve struktuře požadavků pro kótaci cenného papíru (instrumentu). Na hlavním nebo oficiálním trhu jsou kótovány cenné papíry nejbonitnějších emitentů, a proto je tento tržní segment investory považován za velice prestižní a méně rizikový. Ze všech tržních segmentů se zpravidla těší největšímu zájmu investorů. Cenné papíry menších či méně známých společností jsou obchodovány na volném trhu, popř. na neoficiálním trhu. Jednotlivé tržní segmenty na burze se např. s ohledem na likviditu na nich obchodovaných instrumentů mohou lišit také způsobem obchodování (např. pro méně likvidní instrumenty je často používán obchodní systém řízený cenami, pro více likvidní instrumenty pak obchodní systém centrální objednávkové knihy). Pro akcie společností, které vykazují specifické chování či rysy, může burza zřídit speciální tržní segmenty, jako např. segment pro akcie technologických 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS260155
INVESTOVÁNÍ NA KAPITÁLOVÝCH TRZÍCH
společností, segment pro akcie malých, rizikových, ale rychle rostoucích společností nebo segment pro zahraniční akcie. Základní informace o počtu domácích a zahraničních akciových emisí kótovaných k 31. 1. 2016 na vybraných světových kapitálových trzích nabízí tabulka č. 2.2. Trhy uvedené v tabulce jsou uspořádány sestupně podle celkového počtu kótovaných akciových emisí. Tabulka č. 2.2 Počet kótovaných akciových emisí na vybraných trzích k 31. 1. 2016 Burzovní trh
Počet kótovaných akciových emisí k 31. 1. 2016 Celkem
Domácí
Zahraniční
1. Bombay Stock Exchange (BSE)
5821
5820
1
2. Japan Exchange Group (dříve TSE)
3541
3535
6
3. BME Spanish Exchanges
3506
3480
26
4. TMX (Toronto)
3419
3368
51
5. NASDAQ – US
2897
2509
388
6. NYSE Group
2307
1822
485
7. Australian Stock Exchange
2095
1969
126
8. Korea Exchange
2059
2039
20
9. National Stock Exchange India
1840
1839
1
10. Hong Kong Exchanges and Clearing
1973
1872
101
11. Shenzen Stock Exchange
1870
1870
0
12. Shanghai Stock Exchange
1182
1182
0
13. EURONEXT
1051
936
115
14. Taiwan Stock Exchange
911
833
78
15. Bursa Malaysia
903
893
10
16. Warsawa Stock Exchange
893
832
61
17. Singapore Exchange
757
479
278
18. The Stock Exchange of Thailand.
656
656
0
19. Deutsche Börse
592
531
61
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS260155