Vzdělání Předměty, které si lidé volí na vysoké škole, a nejvyšší dosažené vzdělání můžou občas o smyslech nebo intuici jasně vypovídat. Obecně platí, že S tíhnou ke studiu reálného světa s praktickým přínosem. Obory, které je nejvíce zajímají, jsou přírodní vědy, matematika, strojírenství nebo obchod. N přirozeně inklinují spíš k oborům, které se zakládají na myšlenkách, koncepcích a teoriích, což se týká třeba umění, humanitních věd, psychologie, sociologie nebo politologie. Nádavkem k upřednostňovaným předmětům může často být užitečná indicie i zmíněné dosažené vzdělání. Ve Spojených státech je vysokoškolské vzdělání založené tak, že zvýhodňuje lidi s převahou intuice; většina přijímacích testů je vytvořena způsobem, že v nich N dosahují lepších výsledků než S. Za to může fakt, že tyto testy připravují právě lidé s převahou intuice, kteří se, jak už jsme si ukázali výše, učí a přemýšlejí jinak než lidé preferující smysly. Základní i středoškolské vzdělávání je založené na memorování a osvojování si nezbytných dovedností, což jde „smyslovým“ lidem celkem samo od sebe. V těchto nižších stupních vzdělávání navíc mívají převahu smyslů i samotní učitelé. Na vysoké škole se ovšem začne klást důraz na vyvozování logických závěrů z nashromážděných dat a chápání teoretických koncepcí, na což mají přirozený talent naopak lidé s preferencí intuice. Aby to na vysokých školách měli S ještě těžší, u vysokoškolských pracovníků se objevuje značná disproporce ve prospěch intuice — i když v celkové populaci tvoří N zhruba pouhou třetinu, na vysokoškolské půdě jsou jich naopak dvě třetiny. Je tedy důležité mít na paměti, že i když N v průměru dosahují vyššího vzdělání, neznamená to, že jsou jako skupina jakkoli inteligentnější než S. Vypovídá to spíš o tom, že vzdělávací systém lidem preferujícím smysly úspěch na vyšších stupních vzdělání mimoděk ztěžuje. Dobrou stopou také může být, když se u odhadovaného člověka dozvíte jeho magisterský titul. Pokud někdo prošel celým vysokoškolským studiem a zaměřoval se na jeden obor či studijní téma, nejspíš má k dané specializaci skutečně blízký vztah. Dá se tedy předpokládat, že když má dotyčný/á nejen bakalářský, ale i magisterský titul například z psychologie, preferuje intuici; bakalářský titul v tomto ohledu není směrodatný, protože mnoho studentů používá první roky studia 97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS260137
k tomu, aby experimentovali a zjistili, co je opravdu baví. Tato pomůcka ale samozřejmě neplatí vždy, protože občas lidé pokračují v navazujícím oboru, i když jim není vlastní, a to z různých pochopitelných důvodů včetně tlaku rodičů, obavy z promarnění investovaného času a peněz nebo kvůli obzvlášť neradostným vyhlídkám na trhu práce. Vzhled I vzezření může opět nabídnout užitečné indicie o převaze smyslů nebo intuice, i když se nejedná o tak spolehlivý indikátor, jako jsou styl komunikace, výběr povolání nebo koníčky. S mívají díky zvýšenému povědomí o vlastním těle značný cit pro módu a přirozeně si všímají, co se zrovna nosí. N se sice stávají módními návrháři a udávají trendy, ale právě lidé s převahou smyslů — díky své početní převaze — do opravdy určují, co je „in“. S, kteří jsou zároveň extraverti, rádi nosí odvážné barvy a vzory, na které by si jejich introvertní protějšky netroufly. N se obyčejně oblékají spíš v souladu se svou vnitřní identitou, než aby následovali módní trendy. A S budou obecně oblečeni vhodněji na každou příležitost — ať už to bude vyžadovat pohorky, nebo večerní róbu — než N, kteří si často rozdílů ve společenských kontextech nevšímají nebo je nezajímají. RYCHLÉ SHRNUTÍ Smysly/intuice LIDÉ PREFERUJÍCÍ SMYSLY… tvoří asi dvě třetiny populace hovoří jasně a přímočaře myslí „sériově“ — řadí jednu myšlenku za druhou vyjadřují se doslovněji; používají fakta a reálné příklady vnímají jazyk jako nástroj si více uvědomují své tělo
tíhnou k profesím, které vyžadují prak tičnost nemívají magisterský titul často upřednostňují literaturu faktu bývají přímější a jdou rovnou k věci zmiňují detaily a faktické informace mají dobrou paměť poslouchají, dokud druzí nedokončí celou myšlenku
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS260137
LIDÉ PREFERUJÍCÍ INTUICI… tvoří asi jednu třetinu populace hovoří komplikovaně a v dlouhých souvětích přemýšlejí v oklikách a přeskakují z jedné myšlenky na druhou vyjadřují se obrazněji; používají analogie a metafory vnímají jazyk jako umění více zůstávají „v hlavě“
tíhnou k profesím, které vyžadují kreativitu mívají magisterský titul často upřednostňují beletrii se opakují, rekapitulují a vyjadřují totéž jinými slovy se zabývají globálními záležitostmi a širšími souvislostmi předjímají budoucnost mívají sklony dokončovat věty za druhé
MYŠLENÍ, NEBO CÍTĚNÍ? Podobně jako u dvou předchozích dimenzí se u ostatních lidí také můžete dopátrat výmluvných indicií, které budou poukazovat buď na preferenci myšlení, nebo cítění. Jak jsme se zběžně zmínili v první kapitole, muži spíš bývají zaměřeni na myšlení (to platí asi o 65 % mužů) a ženy naopak na cítění (rovněž 65 %). To při odhadování osobnostních typů znamená jak výhodu, tak i riziko. Výhodu samozřejmě proto, že povětšinou bývá snadné od sebe ženy a muže rozlišit, a pak existuje zhruba dvoutřetinová pravděpodobnost, že se při rozhovoru s ženou bavíte s člověkem preferujícím cítění a při setkání s mužem naopak. Riziko vězí v tom, že jsme si všichni v dospívání navykli na různé stereotypy a předsudky o normálním mužském a ženském chování jako třeba: muži jsou drsní a draví, ženy jemné a pečující; muži jsou logičtí a objektivní, ženy emocionální a subjektivní; muži jsou soutěživí, ženy spolupracující; muži jsou nemilosrdně upřímní, ženy citlivé a taktní atd. Pravda je, že většina, ne-li všechny charakteristiky popsané výše se odvíjejí od typu osobnosti a ne od pohlaví. Tudíž zmíněné riziko tkví v tom, že si nezkušení „rychločtenáři“ osobnosti poučku, že většina žen preferuje cítění a většina mužů myšlení, vyloží tak, že všem ženám budou přisuzovat cítění a všem mužům myšlení. Když se do této pasti necháte chytit, váš odhad bude nesprávný, protože muž a žena, kteří oba upřednostňují myšlení, si budou v oblasti rozhodování podobnější než 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS260137