Č Á S T I I – S P R ÁVA DA N Í
6.1.3 Obnova řízení § 117 DŘ
Obnova řízení je určena k nápravě vad ve skutkových zjištěních, z nichž se při vydání napadeného rozhodnutí vycházelo. Obnovou je tak napadáno nesprávné rozhodnutí. Obnovit lze pouze řízení ukončené pravomocným rozhodnutím, a to na návrh příjemce rozhodnutí nebo z moci úřední. Pokud se řízení obnoví na návrh příjemce rozhodnutí, jedná se o mimořádný opravný prostředek. Pokud se řízení obnoví z moci úřední, jedná se o dozorčí prostředek. Předpoklady pro podání návrhu na povolení obnovy řízení jsou: ūū řízení bylo ukončeno pravomocným rozhodnutím, ūū nastal jeden z důvodů, pro které se obnoví řízení, ūū návrh se podává u správce daně, který ve věci rozhodoval v prvním stupni, ūū návrh lze podat v subjektivní lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o důvodech obnovy řízení, a nejpozději v objektivní lhůtě stanovené pro povolení obnovy řízení. Daňový řád vymezuje taxativně důvody, pro které se obnoví řízení: ūū vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy (musí se jednat o skutečnosti, které existovaly v době vydání rozhodnutí, ale nebyly známy), které nemohly být bez zavinění příjemce rozhodnutí nebo správce daně uplatněny v řízení již dříve a mohly mít podstatný vliv na výrok rozhodnutí, ūū rozhodnutí bylo učiněno na základě padělaného nebo pozměněného dokladu anebo dokladu obsahujícího nepravdivé údaje, křivé výpovědi svědka nebo nepravdivého znaleckého posudku, ūū rozhodnutí bylo dosaženo trestným činem, ūū rozhodnutí záviselo na posouzení předběžné otázky a příslušný orgán veřejné moci o ní dodatečně rozhodl jiným způsobem, který má vliv na toto rozhodnutí a jemu předcházející řízení (§ 99 DŘ). Specifikem daňového procesu je, že v nalézacím řízení má před obnovou řízení přednost jiný instrument, a to dodatečné tvrzení na daň nižší nebo i vyšší. Daňový subjekt má možnost při zjištění nových skutečností podat dodatečné tvrzení a zjednat nápravu v rámci doměřovacího řízení (§ 117 odst. 2, § 141 DŘ).
§ 118 a 119 DŘ
Obnova řízení (řízení o mimořádném opravném či dozorčím prostředku) se člení na dvě stadia: ūū prvním stadiem je řízení o povolení nebo nařízení obnovy; cílem je vyřešit otázku, zda obnovu řízení povolit či nepovolit; obnovu povolí nebo nařídí ten správce daně, který rozhodl ve věci v posledním stupni; neshledá-li důvod obnovy, návrh zamítne; ūū druhým stadiem je obnovené řízení ve věci, které ale přichází v úvahu, jen pokud je obnova řízení povolena nebo nařízena; obnovené řízení provede správce daně, který ve věci rozhodoval v prvním stupni. Novým rozhodnutím ve věci se původní rozhodnutí ruší (resp. nahradí novým rozhodnutím), což znamená, že původní rozhodnutí bude nahrazeno novým správným rozhodnutím.
§ 118 DŘ
Návrh na povolení obnovy řízení se podává zásadně u správce daně, který ve věci rozhodoval v prvním stupni, a to ve lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o důvodech obnovy. Jedná se o subjektivní lhůtu k podání návrhu.
90
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS260100
O P R AV N É, D O ZO R Č Í A J I N É P R O S T Ř E D KY
Obnovu řízení lze povolit nebo nařídit v objektivních lhůtách, a to:
§ 119 odst. 4 DŘ
ūū ve lhůtě pro stanovení daně v případě nalézacího řízení (§ 148 DŘ), ūū ve lhůtě pro placení daně v případě řízení při placení daní (§ 160 DŘ), ūū do 3 let ode dne právní moci rozhodnutí v ostatních případech. J U D I K AT U R A
V taxativně stanovených důvodech obnovy řízení je vyjádřen její cíl: umožnit nové správné a spravedlivé rozhodnutí ve věci, pokud při původním rozhodování nebyly z určitých důvodů dostatečně objasněny všechny skutkové okolnosti, popřípadě proces trpěl některými podstatnými vadami. Tento obecný zájem je ovšem determinován právě ustanovením o lhůtách pro podání žádosti o obnovení řízení (nebo případy její nepřípustnosti). Za uvedenou hranicí již však opět převažuje potřeba zachování právní jistoty nad potřebou znovu rozhodnout. Rozsudek NSS ze dne 18. 12. 2009, čj. 5 Afs 54/2009-75, www.nssoud.cz Obnova řízení je mimořádným opravným prostředkem, kterým se zasahuje do pravomocného rozhodnutí. Situace, kdy obnova řízení může být nařízena nebo povolena, proto musí být skutečně mimořádná a závažnost okolností, pro které má být řízení obnoveno, musí převážit nad zásadou právní jistoty. Obnova řízení neslouží k nápravě vad řízení či nezákonnosti daňového rozhodnutí a nezpochybňuje, že správce daně vycházel v okamžiku vydání rozhodnutí z dostatečně zjištěného skutkového stavu. Umožňuje pouze to, aby proběhlo nové řízení, ve kterém budou zohledněny skutečnosti, důkazy a jiné okolnosti, které vyšly dodatečně najevo a které zpochybnily dosud zjištěný skutkový stav (přiměřeně srov. např. rozsudek ze dne 29. 1. 2008, čj. 2 Afs 98/2007-91). Rozsudek NSS ze dne 30. 7. 2014, čj. 8 Afs 65/2013-52, www.nssoud.cz Právní věta: Judikatorní změna či ustálení právního názoru nepředstavují novou skutečnost či důkaz zakládající důvod pro obnovu řízení dle § 117 odst. 1 písm. a) zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu. Rozsudek NSS ze dne 8. 7. 2015, čj. 6 Afs 202/2014-25, č. 3304/2015 Sb. NSS, www.nssoud.cz Nedošlo-li k převodu vlastnictví nemovitosti, neboť smlouva byla absolutně neplatná, ovšem přesto byla na základě tohoto neplatného převodu pravomocně vyměřena daň z převodu nemovitostí, bylo možno se domáhat obnovy řízení nejpozději ve lhůtě pro vyměření daně podle § 22 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění účinném do 31. 12. 2010, ve spojení s § 54 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Rozsudek NSS ze dne 24. 11. 2015, čj. 6 Afs 161/2014-84, č. 3349/2016 Sb. NSS, www.nssoud.cz
6.1.4 Přezkoumání rozhodnutí Nařízení přezkoumání rozhodnutí podle daňového řádu je dozorčím prostředkem (není opravným prostředkem) uplatňovaným pouze z moci úřední a může se týkat jakéhokoliv rozhodnutí (nejen rozhodnutí o dani). Podnět k přezkoumání může podat kterýkoli správce daně i kterákoli osoba zúčastněná na správě daní (tj. daňový subjekt nebo třetí osoba). Podáním podnětu nedochází k zahájení řízení. Na rozdíl od opravných prostředků, které
§ 121 DŘ
91
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS260100
Č Á S T I I – S P R ÁVA DA N Í
může podat příjemce rozhodnutí, nemá příjemce rozhodnutí právní nárok na přezkoumání rozhodnutí. Důvodem k využití tohoto dozorčího prostředku je existence nezákonností či podstatných vad řízení, tj. takových vad, které nasvědčují tomu, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu se zákonem. Důvodem k přezkumu nejsou věcné nesprávnosti rozhodnutí, jelikož k jejich nápravě slouží dodatečné přiznání nebo obnova řízení. Pokud správce daně zjistí, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právním předpisem, měl by postupovat z moci úřední tak, aby nezákonnost byla napravena. POZNÁMKA
Podle § 55b ZSDP bylo možné, aby daňový subjekt podal žádost o přezkoumání rozhodnutí, kterou bylo zahájeno řízení. Podle daňového řádu již žádost není možná, ale může být dán podnět. Podle ZSDP bylo možné přezkoumat pouze rozhodnutí o stanovené dani, podle daňového řádu lze z úřední povinnosti přezkoumat jakékoli rozhodnutí, pokud bylo vydáno v rozporu se zákonem. § 122 a 123 DŘ
Obdobně jako obnova řízení má i přezkumné řízení dvě stadia: ūū prvním stadiem je nařízení přezkoumání rozhodnutí, a to správcem daně nejblíže nadřízeným správci daně, který ve věci rozhodl v posledním stupni; proti rozhodnutí o nařízení přezkoumání rozhodnutí může jeho příjemce podat odvolání, které má odkladný účinek; ūū druhým stadiem je vlastní přezkumné řízení, které provede správce daně, který ve věci rozhodl v posledním stupni, přičemž je vázán důvody, pro které bylo nařízeno, a právním názorem vyjádřeným v rozhodnutí o nařízení přezkoumání rozhodnutí. Pokud správce daně po zahájení přezkumného řízení zjistí, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právním předpisem, vydá rozhodnutí, kterým původní rozhodnutí zruší nebo změní. V opačném případě přezkumné řízení zastaví. Proti novému rozhodnutí se lze odvolat.
§ 122 odst. 3 DŘ
Přezkoumání rozhodnutí lze nařídit v objektivních lhůtách, a to: ūū ve lhůtě pro stanovení daně v případě rozhodnutí o stanovení daně (§ 148 DŘ), ūū ve lhůtě pro placení daně v případě rozhodnutí vydaného v řízení při placení daní (§ 160 DŘ), ūū ve lhůtě do 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí v ostatních případech.
§ 124 DŘ
Speciálním typem přezkumného řízení je uspokojení navrhovatele, který se domáhá ve správním soudnictví zrušení rozhodnutí vydaného správcem daně. Správce daně, který ve věci rozhodl v posledním stupni, má možnost z moci úřední provést přezkumné řízení. Podmínkou je, že navrhovatel (tj. daňový subjekt) se domáhá žalobou ve správním soudnictví zrušení rozhodnutí správce daně a správce daně uzná argumentaci žalobce. Přitom správce daně nepřihlíží k novým skutečnostem a návrhům na provedení nových důkazních prostředků neuvedených v žalobě. Správce daně může navrhovatele uspokojit změnou nebo zrušením rozhodnutí napadeného žalobou ve správním soudnictví, ale nemůže změnit rozhodnutí v neprospěch navrhovatele.
§ 124a DŘ
Od 1. 1. 2015 je v daňovém řádu nově upravena situace, když v řízení o kasační stížnosti podané správcem daně ve správním soudnictví dojde ke zrušení pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na jehož základě bylo správcem daně vydáno nové rozhodnutí ve věci v souladu s právním názorem tohoto soudu. V takovém případě se rozhodnutí správce daně stává neúčinným dnem nabytí právní moci nového rozhodnutí krajského
92
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS260100