Bir El Ambik (česky Bír el-Alko) – bière lambic (druh belgického piva) Youssof Ben Moulfrid (česky Júsuf Mula-Mezek) – moules frites, belgické národní jídlo, mušle s hranolkami
Nemůžeme samozřejmě tvrdit, že by Hergé vytvořil marolsko-arabský jazyk. Je ale pravda, že v příbězích, které se odehrávají v Chemedu (Tintin v zemi černého zlata a Koks na palubě), používá marolštinu v jazykových hříčkách pro potěšení sebe sama a úzkého okruhu znalých čtenářů v Bruselu. Případ arumbajského jazyka v jihoamerické zemi San Theodoros se od těch výše uvedených zásadně liší. Dá se říct, že arumbajština má dvě naprosto unikátní a fascinující jazykové větve. Marolsko-španělskou a anglicko-cockneyskou. Vezměme to popořádku a vydejme se na výlet do Jižní Ameriky, do San Theodoru, fascinující zemičky s vojenskou diktaturou a operetními uniformami, s 3 487 plukovníky a jen 49 desátníky. San Theodoros patří k Hergého mistrovsky vykresleným zemím, do detailu zde zachytil atmosféru mnoha zemí Latinské Ameriky nebo si možná spíš pohrál s naší představou „banánové republiky“. Ve 30. letech zemi vládne generál Tapioca, a jak se dozvídáme v Ulomeném uchu z roku 1937, je svržen generálem Alcazarem. Toho pak sám svrhne někdy předtím, než v roce 1948 vyjde 7 křišťálových koulí. Na konci Koksu na palubě z roku 1958 se opět chopí moci Alcazar… Těžko říct, kolikrát tato rošáda proběhne za těch čtyřicet let, než se Tintin do San Theodoru vrátí, nicméně v roce 1976 v Tintinovi a Los Pícaros vládne San Theodoru opět generál Tapioca. Jihoamerická republika popsaná v tomto dílu je typická latinskoamerická země nacházející se ve stínu studené války. Je to vojenská diktatura s podporou vojenských poradců ze Sovětského
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS259876
svazu… promiňte, z Bordurie, z níž se plekszismus (podle bordurského diktátora Plekszy-Gladze, česky Plekszy-Szklowa) rozšířil do San Theodoru, což lze soudit podle symbolu kníru například na tamních uniformách. A revolucionáři generála Alcazara v táboře v džungli nemálo připomínají Fidela Castra, Che Guevaru a další latinskoamerické gerilové bojovníky. Tušíme zde také předkolumbovskou historii. Než do San Theodoru přišli Španělé, byla země osídlena starou vyspělou civilizací Paztéků (francouzsky pastèque znamená vodní meloun). Ti stavěli úžasné pyramidy jako Trenčkoatl (z anglického trenchcoat), který Tintin, kapitán Haddock a profesor Hluchavka navštíví. Při psaní o Paztécích se Hergé inspiroval kulturami Aztéků a Mayů, například pyramida Trenčkoatl velmi připomíná chrámové pyramidy v guatelmalském Tikalu nebo mexickém Chichén Itzá. Jméno pyramidy také prozrazuje, že jazyk Paztéků by měl být příbuzný s nahuatlem, který patří do juto-aztécké jazykové rodiny. Arumbajové, kteří žijí v republice San Theodoros v deštném pralese podél řeky Badurayal, by mohli být potomky Paztéků, ačkoli Hergé se v jejich případě inspiroval také dalšími indiánskými kmeny. Hlavními nepřáteli Arumbajů jsou Bíbarové, jejichž pojmenování (z latinského bibere – pít) odkazuje k Chívarům, domorodým obyvatelům Amazonie. Oficiálním jazykem v San Theodoru je španělština, Arumbajové však mluví původním jihoamerickým jazykem. Ten má marolsko-španělské základy, ale lze v něm rozlišit několik větví podle toho, ve kterém jazyce Tintina čtete. Nejznámější je větev anglicko-cockneyská. V Ulomeném uchu Hergé poprvé při vytváření cizího jazyka použil bruselskou marolštinu. Snažil se, aby marolština působila
101 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS259876
jako jihoamerický jazyk, proto ji obohatil o španělské koncovky a o prvky, které jí podle něj dodávaly indiánský nádech. O dobrých čtyřicet let později arumbajštinu rozvinul dále v příběhu Tintin a los Pícaros. Nokho. Ara no pikuri klana opoh? Tintin zouka da pikuri. Wetche douvanêt?
Když dojde na Hergého práci s marolštinou, většina lidí vyzdvihuje syldavštinu. Ovšem arumbajština zcela postrádá slovanské rysy typické pro syldavštinu a na mě jako na laika působí jako věrohodný „indiánský jazyk“. Přesto by Syldavané a Arumbajové spolu zřejmě s trochou námahy byli schopní komunikovat. Co znamená výše uvedená věta, jsme ve Švédsku mohli jen hádat, dokud v roce 2004 nevyšel nový švédský překlad Björna Wahlberga: Pověz mi. Existuje modla našeho kmene? Tintin tuto modlu hledá. Co o ní víš?
V původním švédském vydání ani v novém českém vydání se arumbajština nepřekládá. Ale s tímto překladem, s trochou porozumění, jak Hergé tvořil fiktivní jazyky, a s pomocí marolštiny můžeme pár slov identifikovat: ara – je (angličtina: are) klana – klan, kmen zouka – hledá (nizozemština: zoeke) wetche – víš (nizozemština: weet je) douvanêt – o toho, o tom (nizozemština: daarvan)
102 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS259876