18 Porter Den druhý • 10:31
„Proč si s náma dává kapitán schůzku u mě doma?“ zeptal se Porter. Oběma rukama svíral volant tak silně, až mu zbělely klouby na prstech. Koutkem oka viděl blikat červené a modré světlo ze stře chy chargera a přes hrdelní burácení motoru kvílela siréna. Jel po silnici I-94 stodvacítkou. Nash vedle něj se pravou rukou držel madla nade dveřmi a levou svíral okraj sedačky. „Snažil jsem se to z něho dostat, ale nechtěl mi to povědět. Přesně řekl: Ať Porter okamžitě přijede k sobě do bytu.“ Porter strhl volant doleva a udělal myšku kolem cisterny. „No a řekl to naštvaně, vztekle, nebo jako že má strach?“ Nash pokrčil rameny. „Řekl to, jako když mluví normálně. Víš, že na něm nic nepoznáš.“ „Do prdele!“ Porter praštil dlaní do klaksonu a držel ho. Těs ně před něj vjel modrý prius. „Blbec zasranej.“ „Máš doma něco, o čem bych měl vědět? Proč by jinak chtěl, abychom tam jeli?“ 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS259626
PÁTÁ OBĚŤ Prius vyhodil pravý blinkr a auto líně přejelo do vedlejšího pruhu. Ve stejném okamžiku Porter podřadil čtyřku a proletěl mu jen centimetry kolem zpětného zrcátka. „Same?“ „Nevím.“ Nash zaúpěl. „Ty nevíš, jestli máš doma něco, o čem bych měl vědět? No tak, Same. Nejsme v první třídě. Jsem tvůj par ťák. Mně to můžeš říct, ne? Má to něco společného s Heatheři nou smrtí?“ Porter neodpověděl. Sjel na Lake Shore Drive. Spolu s kapitánovým vozem značky Crown Vice stála před jeho domem tři další auta, která Porter neznal. Dva černé se dany a jedna dodávka. Všechna měla značky FBI. Zajel šikmo k obrubníku, čímž zablokoval dodávku, vypnul sirénu, ale svět la nechal blikat. Vyletěl z auta a po schodech nahoru. Sam mu byl v patách. Stáli na chodbě u jeho dveří – kapitán Dalton, zvláštní agent Diener, agent Poole a zvláštní agent pověřený velením Hurless z týmu nasazeného na V4O. Stáli tu rovněž dva technici z fo renzního, které Porter neznal. Jako první je uviděl vcházet dveřmi ze schodiště na chod bu Dalton a rozběhl se k nim. „Zbláznil ses, Same? Jsi nor mální?“ „Co se děje?“ „Víš moc dobře, co se děje.“ Nash stál vedle Portera. Neříkal nic. Dalton proletěl několik fotek na mobilu a pak ukázal dis plej Porterovi. „Ty jsi to vzal kvůli tomuhle? Hledáš tu žen skou?“ Porter se podíval na displej. Byl to vzkaz, který mu Bishop nechal v bytě spolu s uchem muže, jenž mu zabil manželku. 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS259626
J.D.Barker Same, přijmi ode mne dáreček… Je mi líto, že jsi ho neslyšel řvát. A nechtěl bys mi mou službičku oplatit? Takové já na bráchu, brácha na mě. Pomoz mi najít Matku. Myslím, že je načase, abych si s ní promluvil. B. „Hledáš ji?“ opakoval Dalton. Porter se zhluboka nadechl. „Snažím se najít jeho.“ „Ale to není tvoje práce,“ řekl Dalton, který doslova běsnil. „Jsi s ním ve spojení? Kontaktoval tě?“ „Ne.“ „A kdyby jo, řekl bys mi to?“ „Samozřejmě že jo.“ Dalton schoval telefon do kapsy tlustého hnědého saka. „Chci ti věřit, ale nejsem si jistý, jestli ještě můžu.“ Nash se zamračil na Poolea. „O co vám jde?“ Poole zvedl v obranném gestu ruce, ale neodpověděl. Dalton svraštil obočí. „Ten s tím nemá nic společného. Ochranka viděla tvého parťáka na kameře. Dneska ráno se vplí žil do kanceláře FBI, která je naproti vaší.“ „Asi jim šel jenom zapnout topení. Když je taková kosa jako dneska, tak je fajn přijít do krásně vyhřáté kanceláře, ne?“ odpo věděl Nash. Pak ukázal palcem na Dienera. „Tenhleten mamlas mi zase ráno seděl za stolem. Všichni jsme tam taková jedna velká rodina. Jednou já tobě, podruhé ty mně.“ V tu chvíli udělal krok dopředu zvláštní agent pověřený velením Hurless. „Dokud jsme u vás, má naše kancelář status federálního území. Vstoupit na ně je trestný čin, a to se týká i místní policie.“ „Vzal jsem si složku Barbary McInleyové,“ řekl Porter. 100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS259626