Karel Kaplan
Horáková: Ano ,tam skutečně několik takových oprav je. Já jsem tedy, já se přiznám, já jsem hrozně dlouho bojovala, abych se mohla vyjadřovat po svém, ale jak říkám, v podstatě skutkové a trestnosti já nenamítám proti tomu protokolu nic. A ovšem tedy jak říkám, já jsem tedy nakonec přece jenom dosáhla toho, že jsem nemusela se vyjadřovat tak, jako třeba např. „ten zrádce Zenkl“, nebo že jsem neříkala „imperialistické mocnosti“, pak jsem řekla, prosím, má‑li ten protokol odpovídat mé mluvě a tomu, jak já budu mluvit u soudu, tak bych moc prosila, aby byla tato dikce zachována. Já nevím, jestli jsem se správně – Martin: Ve vašem protokolu se to taky vyskytuje, v těch posledních protokolech je, že si zrádce Zenkl – Horáková: Já jsem se snažila, abych mohla vystupovat pravdivě před tím soudem, a také jsem prohlásila, že také to, co jsem řekla, že nemíním měnit, že nemíním dělat žádnou atrakci u státního soudu, abych přešla na nějakou jinou linii, než na jaké jsem se během vyšetřování ocitla. To nepovažuji – já nevím, jak vy se na to díváte – to nepovažuji za správné, abych se dostávala najednou na nějakou jinou linii. Já vědoma té trestnosti si jsem, já jsem to dělala s plnou odpovědností – vycházela jsem ovšem ze svého přesvědčení, já se domnívám, že to mé přesvědčení je správné, že jo, to je ovšem otázka přesvědčení, za to nejsem… přece to je… trestné okolnosti, ale ty trestné činy, jak jsem je doznala – tak ovšem tak – teď ovšem je to… teď mi bylo řečeno na konec, jak jsem tu svoji trestnost viděla… se mně bylo taky dotázáno a na to jsem odpověděla, že prostě ta moje trestnost… ta moje činnost byla protistátní činnost, šla proti tomu lidově‑demokratickému dnešnímu zřízení, tak jak se to dneska formuluje a ten směr sociální demokracie, který já jsem hleděla jaksi znovu restaurovat a parlamentní socializující, řekněme demokracie, ten že byl, když se na to dívám s hlediska dnešní – tohoto ovládání dnešního… že byl buržoasní a že šel proti třídnímu boji a že šel proti dělnické třidě a Komunistické straně jako jejímu předvoji [říká to ironickým hlasem – pozn. K. 98
Politický proces s Miladou Horákovou_tisk.indd 98
20.03.2019 13:53:12 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS259291
Politický proces s Miladou Horákovou a spol.
K.] a že na základě toho byly také ty zájmy dělnické třídy, to jsem… když jsem tedy byla tázána, jak se na to dívám, tak jsem to tak formulovala – nevím, jestli to bude potřebí, jestli se to má uplatňovat, nebo ne – to vy řekněte sám. Martin: Vy jste šla re – Horáková: Já jsem, ano – já jsem šla reformisticky, tedy z hlediska komunistické ideologie – reformisticky, já jsem se prostě, prostě dívala na to jako na etapu přechodnou, která se bude vyvíjet prostě dál, já jsem směřovala k socialismu, ale byla jsem zastáncem těch ostatních… já jsem nestála na stanovisku třídního boje. Tedy prosím, tím jsem se postavila na stanovisko – z hlediska komunistického na stranu buržoasie – buržoasní ideologie, protože jsem jaksi tímto způsobem byla důsledná. Martin: Teď by mě jenom krátce zajímalo, co bylo s vámi za okupace a jak jste byla perzekuována? Horáková: Já jsem za… v r. 38 – ihned po odchodu presidenta Beneše, jsem se zapojila do ústředí domácího odboje, tak zvaného… nejdřív to bylo politické ústředí, výbor Věrni zůstaneme a Vojáci a ti potom vytvořili tak zvaný ÚPOD, ústřední domácího odboje, to bylo přímo napojeno na Beneše, a tady jsem byla já jediná žena, která v té době byla v tom angažována a dělala jsem prostě celou tu práci spojovací mezi Zenklem a skupinou… ústředím. Spolupracovala jsem s Ing. JANKOVCEM, s Dr. FIŠEREM, FRIBBLEM, řadou našich vynikajících – PEŠLEM, potom je tam celá řada. Potom oni utíkali a, no, bylo to – pak se celá skupina likvidovala u Volksgerichtu, kde byl český senát. Byla jsem souzena a po návrhu trestu smrti jsem dostala 8 let káznice a můj manžel byl také celou tu dobu zavřen od srpna 1940. Byla jsem 4 roky ve vyšetřovací vazbě gestapa, z toho jsem dva roky byla v malé pevnosti v Terezíně. 99
Politický proces s Miladou Horákovou_tisk.indd 99
20.03.2019 13:53:12 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS259291
Karel Kaplan
Martin: Od roku – Horáková: Zatčena roku 42, ano, byla jsem souzena až roku 44. Tehdy mi byl navrhován trest smrti a dostala jsem 8 let káznice a skončila jsem v Eichamu a poté jsem byla osvobozena americkou armádou v malé pevnosti v Terezíně. […] Měla jsem těžkou a tvrdou vazbu a přirozeně následky mám také na páteři atd. […] Martin: A teď k těm diplomatům, tak to jste říkala – Horáková: DEJEANA, DEJEANA, a potom VINTRA. S tím jsem byla jednou a při těch různých recepcích, ale osobně, nebo nějak pracovně jsem se se žádným velvyslancem – Martin: Tedy já jsem si představoval, tedy z vašeho protokolu vyciťuju, že vy jste předpokládali, že k tomu zvratu dojde jako k události, která prostě nastat musí ,a že jste se chystali jenom právě, abyste byli v tom okamžiku aktivovat zase svoji stranu, ujmout se těch mocenských posic, které podle vašeho názoru vám příslušely, že ano. a nedat se předejít někým jiným. Horáková: Celkem pane doktore, to všechno odpovídá. Bylo by ovšem nesprávné, aby se snad vylučovalo to, že jsme byli ochotni se eventuelně o to přičinit aktivně, ale v daném okamžiku. Jinak se o tom ještě nemluvilo. […] Řekla jsem si, je to světové dění, toto světové dění bude jednou vrcholit, já se totiž tak na to dívám, jednou bude tedy vrcholit a bude tedy vrcholit pravděpodobně nějakou světovou událostí. V tom okamžiku je pak teprve možno, aby se dělala nějaká faktická věc pro tu změnu. Jakou – to by bylo podle 100
Politický proces s Miladou Horákovou_tisk.indd 100
20.03.2019 13:53:12 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS259291