odsouzených. Mnoho zbitých vězňů do němoty, prolité krve a sebevražd jsou toho důkazem. Kolik takových pomníčků vězeňského násilí vlastně existuje, kdo to ví. Zlomeniny kostí, vyražené zuby a řezné rány jsou maličkostí, kterých si nikdo nevšímá, a facky padají většinou beze svědků. Fyzické a psychické násilí ve věznicích se často koná pod dohledem některých dozorců a personálu věznice. Někdy to i sami organizují. Trestají nepohodlné a neposlušné vězně. Vězni mají tyto skutečnosti zdokumentovány na mobilech a získané důkazy archivují mimo věznice. Je to otázkou času, kdy tato korupce bude prozrazena a vyšetřována. Zlo je sebezničující a postupně se dostane do vlastní pasti. Někteří valdičtí vězni jsou připraveni své videonahrávky o korupci dozorců zveřejnit. Stačí nějaký impuls a všehoschopní vězni to udělají. Mám ale již své vlastní zkušenost, v podstatě se nic nestane. Potrefení se rozletí do skrytých hnízd a postupně se vrátí do svých původních funkcí v jiných věznicích. Vše bude zameteno pod koberec a zapomenuto. Odnesou to zase jenom muklové. Já se toho rozhodně nemíním zúčastňovat. Mám svůj smysl života, svůj plán. Toto valdické peklo musím opustit! Musím se držet slov mé lásky Jany. „Mukl není muž určený k likvidaci, ale k lásce.“ Mám Ukázka elektronické knihy, UID: KOS259129
dlouhý a nespravedlivý trest. Budoucnost ukáže smysl tohoto rčení. Každým dnem jsem očekával okamžik, kdy se otevře katr a „bengo“ zařve „Ďuričko, všechno si sbalte, budete eskortován do jiné věznice.“ Stále nic. Z vlastních myšlenek mě vytrhl svalovec Láďa. „Beny, mohu koupit od vězňů balíčenku, co ty na to? Ve Valdicích to je standartní záležitost, většina vězňů nemá nic a nikoho, a tak s „balíčenkama“ obchodují. Stojí to cca 500-1000,- Kč. Nejvyšší cena je logicky před Vánocemi a novým rokem. Já už jsem dávno balíčenky od vězňů nekupoval, protože jsem si užil dost podělávek. Balíčenku jsem uhradil dopředu a za svoji důvěru jsem dostal torzo balíku, někdy vůbec nic. Jednoduchá podělávka a naprosto beztrestná, nevymahatelná. Svalovec Láďa si všimnul mé neochoty a zaujal postoj garanta férovosti obchodu. „Beny, balík ti osobně přinesu.“ Bylo mě jasné, že ten balík hlavně potřebuje on, a že bude dodán v pořádku. Vzpomněl jsem si na úsměvný příběh, kdy jsem si koupil balíčenku od místní krásky „Kleopatry“. Mladý vězeň se rozhodl poskytovat sexuální služby za úplatu. Kouřila ptáky ze všech nejlíp. Její služby jsem razantně odmítl. Bylo mi ji líto, a tak jsem Ukázka elektronické knihy, UID: KOS259129
balíčenku za 700 Kč od ní koupil. Naprosto vzorně a v doprovodu dozorce balík přinesla. Svalovec Láďa přinesl ještě jednu balíčenku od drogově závislého Roberta, kterého jsem poznal na díře. I ten doputoval na naši celu neporušen. Na oslavu nového roku jsme byli dobře připraveni. Roman mi řekl, že tolik zboží snad naposledy viděl v supermarketu. Přesto jsem vnímal na naší cele určitě napětí. Tito recidivisté nikdy nebudou spokojeni. Jejich mysl je pohlcena chtíčem a závistí. Vždy chtějí to, co vidí u druhých. Poslední dny roku 2009 jsem spal velmi neklidně. Cítil jsem, že to tady skončí bojem o to, kdo toho bude mít víc. Porvou se o kořist, jako hladoví vlci. Nikdy se nespokojí s tím, co mají, a proto jsou stále jednou nohou v kriminálu. Nepatřím do tohoto prostředí, jsem zcela jiný. V mé mysli je soucit, dobro a solidárnost, v mém srdci je láska. Musím to tady mezi těmi hyenami vydržet a přežít. Dostat se z tohoto lidského pekla. Sílu k přežití mi dává moje víra, rodina a naděje, že tato těžká etapa mého života musí jednou skončit. Mé myšlenky se neustále vracejí k mé životní lásce Janě. Vzpomínal jsem na krásné chvíle s ní prožité a na neopakovatelně nádherné milování pod vzrostlým stromem v zahradě Hotelu Praha. Bylo to při konání reprezentačního plesu Městské části Ukázka elektronické knihy, UID: KOS259129