odhalit univerzální zákony, řídící a určující běh tohoto světa. Je nutno poznamenat, že někteří vědci byli nebo jsou v tomto směru i značně skeptičtí. Jestliže se však ukazuje, že rozumové zkoumání světa není jedinou možností člověka, otvírá se prostor pro postupné naplnění touhy lidského ducha – porozumět podstatě života a světa. Vedle intuitivních zkušeností některých vědců existují i další skutečnosti, které nás přivádějí k pochopení, že hranice lidského poznání nejsou totožné s hranicemi průměrných nebo i nadprůměrných intelektuálních schopností. Velice zajímavý je v tomto směru pohled na stavbu a strukturu lidského mozku, který představuje bez nadsázky nejsložitější a nejdokonalejší pozemské „zařízení“. Vezmeme-li jen v úvahu, že počet mozkových buněk se odhaduje na sto miliard, dostáváme se mimo rámec naší představivosti. Pro ilustraci lze uvést, že pouhé mechanické přepočítání takového počtu prvků by vyžadovalo od jednoho člověka asi tři tisíce let nepřetržité práce. Každá z nervových buněk mozku je navíc napojena řadou spojů s dalšími mozkovými buňkami. Počet těchto spojů se u jediné buňky může přibližovat až k hodnotě jeden tisíc. Celková délka nervových vláken, představující tyto spoje, se odhaduje na asi 1 000 000 km. To znamená, že pokud by se spojila v jednolité vlákno, dosáhla by ze Země na Měsíc, zpět na Zem a znovu na Měsíc.
hranice rozumu
zázračný mozek
Nebudeme-li již dále hovořit o složité stavbě každé jednotlivé buňky, máme před sebou obraz něčeho, k jehož složitosti se vůbec nedokážeme vyjádřit. Počet možných kombinací při obrovském počtu buněk a uvedeném počtu spojů je skutečně nepředstavitelný. Lékařská věda se řadu let a desetiletí zabývá problematikou mozku. Za tuto dobu poznala mnohé z jeho zákonitostí. Dokáže dnes například lokalizovat různé funkce v jednotlivých oblastech mozku. Schopnost předvídat chování mozku 101
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS258643
jako celku nebo vysvětlit podstatu jeho činnosti, to však zdaleka přesahuje všechny její dnešní znalosti a možnosti. Jistý neurolog se k této problematice vyjádřil následovně: „Díváme-li se dnes na lidský mozek, dostáváme se do stejné situace jako venkovská babička, před kterou se otevřelo nitro televizoru.“ Toto konstatování jistě nepotřebuje další komentáře. Upozorňuje nás však na jeden z velkých paradoxů vlastního života. Odhaluje totiž skutečnost, že naše znalosti o naší vlastní bytosti jsou mírně řečeno nedostatečné. Uvedená čísla, charakterizující stavbu lidského mozku, odrážejí v podstatě jeho mechanické uspořádání na buněčné úrovni. I když nás svým výsledkem mohou doslova ohromit, neříkají nic o jednotlivých funkcích a celkovém projevu mozku. mozek versus počítač
nevyužitá kapacita mozku
Mnoho lidí dnes obdivuje samočinné počítače a jejich podivuhodné schopnosti. Je však nutno upozornit na skutečnost, že i ta nejmodernější a nejvýkonnější zařízení jsou v porovnání s naším mozkem jen neohrabanou hračkou. Na druhé straně je velice zajímavé upozornění některých badatelů, že lidský mozek je využíván pouze asi na deset procent své celkové kapacity. Skeptičtější odhady hovoří dokonce o pouhém jednom procentu. Nelze říci, že schopnosti člověka využívajícího svůj mozek na sto procent by se zvětšily deseti, případně stonásobně. Při zvýšení využití kapacity v rámci uvedených relací by již jenom z pohledu nárůstu možných kombinací došlo k mnohem většímu rozdílu než činí 90 nebo 99 procent. Člověk si z pohledu svého aktivního jednoho procenta mozku dovede jen těžko představit činnost tohoto zázraku přírody v plném rozsahu. Naskýtá se pochopitelně otázka, zda je člověk vůbec schopen plnou mozkovou kapacitu využívat a za jakých okolností k tomu může dojít. Faktem je, že vše zbytečné v přírodě zaniká. Nelze tedy předpokládat, že 102
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS258643
by příroda vybavila člověka takto dimenzovaným mozkem omylem. Jedná se spíš o určitou rezervu pro budoucnost, ve které se člověk více přiblíží k poznání svých vlastních schopností. Pro zajímavost lze uvést, že například mezi jógickými technikami existují takové, které mají mimo jiné sloužit i k probouzení latentních mozkových buněk. Také řada podivuhodných výkonů z nejrůznějších oblastí lidské činnosti představuje upozornění na to, že se člověk ani zdaleka nenachází na hranici svých schopností. Například fenomén takzvaných zázračných počtářů svědčí o tom, že lidské možnosti posuzujeme běžně pouze z omezeného pohledu. Existují lidé, kteří jsou schopni vypočítat zpaměti dokonce i dvanáctou odmocninu z šestnáctimístného čísla. Přitom na výsledek není nutno čekat nijak dlouhou dobu. Zajímavé je, že právě jako jejich „kolegové“, kteří provádějí zázračné výpočty jiného druhu, získávají výsledek v hotové podobě. Nedopracovávají se tedy k němu nějakým neznámým geniálním postupem.
zázračné výsledky
Paměť jiných lidí funguje tak, že jsou schopni v ní zaznamenat a kdykoli použít celé svazky jízdních řádů, telefonní seznamy či stoleté kalendáře. Jistý člověk v Barmě byl schopen například recitovat zpaměti 16 000 stran buddhistických textů, čímž si mimo jiné vysloužil i zápis do Guinessovy knihy rekordů. Řada badatelů, kteří se věnovali problematice uvedených či jiných mimořádných mentálních schopností, došla k závěru, že se nejedná o výkony v pravém slova smyslu výjimečné. Předpokládají totiž, že se v podstatě jedná o projevy určitých schopností, jaké jsou vlastní i ostatním lidem. Zatím jsou však u nich spící – neprojevené.
latentní schopnosti
Dnešní doba přináší vnímavému člověku mnoho různých impulzů. Ty nasvědčují tomu, že lidstvo spěje k určité mezní 103
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS258643