Já si tím nebyl tak jistý. Ještě jsem ji neviděl, že by něco takového předvedla. Ale zvláštní agent ve mně byl zvědavý. Proč se chlap ze Švédsko-amerického zlata potlouká po výcvikové základně americké armády? Kdo je pan White? A jak to, že jsou kamarádi s pány Kornflakem & Greenem? Následoval jsem je k místu, kde stála Leila, a Travis zařídil představování. Setkání bylo krátké. Leila prohlásila, že je unavená a bolí ji hlava. Potěšení se jí vyhnulo. A Travis se musel věnovat organizaci druhého koncertu, než zaleze do spacího pytle. Zítřek bude velký, špatný den v zemi, o které nic nevím, kromě jedné Arlenovy poznámky, když se zmínil o Demokratické republice Kongo tam za hranicí, řka, že je v těchto dnech problémové dítě.
96
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS257909
6 „MERDE“
„Neměli bychom mířit na severovýchod?“ zeptal jsem se do mikrofonu. Díval jsem se LeDucovi přes rameno a kontroloval směr na kompasu mezi palubními přístroji. TeN už známý hlas francouzského pilota se ozval v mých sluchátka přes kakofonii vířících součástek pumy. „Je tu fronta, co se táhne od jezera Kivu až po Kigali, ale na konžské straně hranice je úzký pás jasného počasí. Je to nejlepší volba,“ vysvětlil mi. Informovali mě, že Goma je jen asi sto kilometrů daleko, těsně za hranicí v DRK, stejně jako Cyangugu bylo těsně za hranicí ve Rwandě. Plán, který jsem odsouhlasil, předpokládal let rovnoběžně s hranicí zhruba na severoseverovýchod, držet vrtulník v relativním bezpečí rwandského území a uhnout přes hranici, až budeme na úrovni ležení jednotek MONUC. Místo toho jsme letěli na severozápad přes hranici s obrovskou rozlohou jezera Kivu po naší pravici, když by se mělo rozkládat pod námi. Nad jezerem seděl silný pás černých mraků, z něhož východně od břehu visely chuchvalce deště připomínající závoje pavoučích sítí. Mohutné bouřkové mraky brázdily blesky. Nad námi nicméně obloha ukazovala přátelskou odpolední modrou barvu, do jaké matky oblékaly malé chlapečky. Uznal jsem porážku. Letová dráha byla Francouzova zodpovědnost, stejně jako bezpečnostní opatření byla moje. Údajně. 97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS257909
„Nedorazíme za dvacet minut. Spíš tak za padesát,“ hlásil LeDuc. Aspoň že Travis vyslechl mou žádost, aby zkrátil vystoupení – očesaná verze toho, co zaznělo v Cyangugu. Takže na této cestě nebudou žádní jevištní technici, žádní tanečníci, žádní pyrotechnici a žádný Ryder mezi kulisami. Zpočátku Leila kladla odpor, ale pak Ryder ztratil slovo s Ayeshou, která pak do Leily nahustila, že ona je jediný umělec, kterého ti muži chtějí opravdu vidět. Samozřejmě diva shledala tento argument zcela přesvědčivým. TeN ovšem byly problémem družiny doprovázející každou z hvězd do Gomy. Osoba, která zřejmě nejlépe zvládala Leilu, byla Ayesha, což znamenalo, aspoň pokud šlo o mě, že dostává zlatou letenku. Twenny Fo pak trval na tom, že bude jen spravedlivé, když jeho bude doprovázet někdo z jeho svity. Vybral si Boinka, který podle Leily vydal za dva lidi, což znamenalo, že ona si může s sebou vzít ještě Shaquandu. Raper poté tvrdě lobboval za to, aby si mohl vzít Buráka. Já to chápal tak, že Fo nebyl příliš ochoten nechat Buráka s Píčusem bez dozoru. Možná se obával, že skončí se samými copánky na hlavě. AD už to bylo cokoliv, souhlasil jsem pod podmínkou, že spolu budou všichni vycházet, protože jsme se museli vměstnat do jednoho vrtulníku. Pohrával jsem si s představou, že když někdo bude dělat potíže, můžu ho vždycky vyhodit ven. Díval jsem se, jak pod čelním sklem pumy ubíhá deštný prales, dopolední slunce pronikalo dolů mezerami v mracích. Dole mi trojitá klenba připomínala záhon s krtinami. Podíval jsem se na Travise a on přikývl. Arlen naznačoval, že Travis je strážce všech informací o této výpravě. Jinými slovy, věděl všechno, co mně nebylo známo. Vzhledem k tomu, že já věděl houby, to z něho dělalo skutečného Einsteina. Přepnul jsem spínač na komunikačním panelu, abych s ním dal řeč v soukromí. „No tak, plukovníku, buN upřímný. Kdy ses dověděl o tom vystoupení v Gomě?“ zeptal jsem se ho. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS257909