Třetí týden: Opětné zažehnutí pocitu spojení Nezapomínejte, že člověk, jemuž voláte, se s vámi možná potřebuje spojit stejně jako vy s ním.
Dobrovolnická činnost Lidé v penzi disponující větším množstvím času a zkušenostmi jsou ve výhodnější pozici při investování vlastního času a talentů do dobrovolnických aktivit. Když uvažujeme o takové činnosti, je možné, ale nikoli nezbytné, k ní přispívat svými vědomostmi a dovednostmi dříve používanými profesionálně. Vysokoškolský profesor může pomoct se sepsáním žádosti o grant pro místní knihovnu nebo učitel hudby na penzi může zorganizovat a vést místní koncertní sezónu. A naopak zase mnozí lidé prožívají spojení se svými sousedy prostřednictvím dobrovolnické činnosti v oblastech, v nichž nemají žádné zkušenosti: počítačový programátor myje nádobí v místní chudinské jídelně, doktor v oboru fyziky čte dětské knihy emigrantům, kteří se chtějí naučit angličtinu. Dobrovolnictví je spirituální – a tudíž individuální – zkušenost a důchodci často zjišťují, že spojení navázaná prostřednictvím věnování vlastního času a energie obohacují všechny aspekty jejich života. Přináší vám víc radosti dávat radost druhým? Měli byste se proto dobře zamyslet nad štěstím, které jste schopni dát. ELEANOR ROOSEVELTOVÁ
My sami jsme byli stvořeni vyšší silou a službou ostatním se stáváme prostředníky, skrze něž může tato vyšší síla vstupovat do světa. Tímto způsobem jsou si dobrovolnictví a kreativní sebevyjádření víc podobné než odlišné. Otevřeme-li se, abychom se stali 67
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS257838
Nikdy není pozdě začít znovu kanálem pro dobro, jsme odměněni optimismem a nápady. Když se dotýkáme druhých, prožíváme proud milosti. Daryn, investiční bankéř, odešel do penze a našel velkou inspiraci při dobrovolnické činnosti v místním parku. „Nikdy jsem se nepovažoval za tvůrčí typ,“ říká. „Pracoval jsem ve svém zaměstnání čtyřicet let a úspěšně, ale když jsem odešel do důchodu, neměl jsem sám pro sebe žádné nápady.“ Daryn objevil na prvních stránkách svých Pamětí milou vzpomínku na práci na zahrádce se svým tatínkem. „Hrabali jsme, čistili a pleli, a když jsme byli hotoví, mohli jsme být na zahrádku pyšní,“ vypráví. „Vybavuju si pocit uspokojení, jaký mi to přinášelo.“ Teď, když žije ve městě daleko od místa, kde vyrůstal, nemá Daryn zahradu – má ale v nedalekém okolí svého bydliště hodně parků. „Jednoho dne jsem si pomyslel, proč se nezeptat, jestli bych někde nemohl přiložit ruku k dílu. Rád bych trávil nějaký čas venku a rád bych pomohl.“ Daryn objevil, že do nedalekého parku hledají ochotné dobrovolníky. Zapojuje se teď do jeho údržby – hrabání, čištění – dvakrát týdně. „Poznávám tam nové lidi,“ říká, „a někteří z nich mají velmi zajímavé příběhy. Cítím se přitom ve spojení se svým dávno zesnulým tátou. A připadám si, jako bych omládl. Tato činnost mě přivádí na myšlenku, že bych mohl vyzkoušet další nové věci.“ Dobrovolnická činnost může také zahrnovat využití našich dlouho zdokonalovaných vědomostí a dovedností. Desetiletí pracovních zkušeností nás staví do pozice, kdy můžeme pomáhat těm, kdo to potřebují, a učit je, jak to chodí. Přitom se cítíme spojení se svou bývalou prací a současně užiteční pro svou komunitu. Pro mnohé je toto velmi prospěšná volba, zejména u lidí, kteří odešli do důchodu dřív, než očekávali, nebo pro ty, kdo byli zaujatí náplní své pracovní kariéry a chtějí si udržovat své 68
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS257838
Třetí týden: Opětné zažehnutí pocitu spojení vědomosti. Udržování aktivity a produktivity také vytváří pozitivní výstup pro naše kreativní energie, které by jinak byly zaměřené nesprávným směrem. Musíme čas využívat kreativně s vědomím, že čas je vždy nazrálý na to správné konání. DR. MARTIN LUTHER KING, JR.
Leigh pracovala na plný úvazek jako interiérová dekoratérka. Všichni její klienti nacházeli potěšení v jejím uměleckém doteku. Když odešla do důchodu, obrátila svou pozornost k vlastnímu domovu. Třikrát ho předělala a pustila by se do toho i po čtvrté, kdyby její manžel neprotestoval. „Líbilo se mi to před těmi několika proměnami,“ konstatoval. „Mně se to líbí teď,“ oponovala Leigh. Když mi Leigh vyprávěla tento příběh, zjistila jsem, že cítím sympatie vůči jejímu manželovi. Bylo by znepokojující, kdyby mi někdo stále znovu a znovu obracel moje „hnízdo“ naruby. Soucítila jsem ale také s Leigh. Měla v sobě tvůrčí energii, kterou potřebovala nějak „upotřebit“. Bylo životně důležité, aby si pro ni našla nějaké vybití, aby její manžel znovu nepřišel domů na cizí místo. „Proč svoje služby někde nenabídneš?“ zeptala jsem se Leigh. Jednoznačně potřebovala svou práci víc než peníze. S trochou pátrání našla Leigh dům pro problematické teenagery, jenž zoufale potřeboval vylepšit vzhled. Její nabídka pomoci vehnala ředitelce tohoto zařízení slzy do očí. Leigh se pustila do systematické renovace domu počínaje společnými prostorami a zasáhla do každého koutu každé ložnice. „Nikdy jsem na takovém místě nebyla,“ povídala mi. „Bylo to velmi skličující. Byly tam dospívající dívky s poruchami příjmu potravy, 69
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS257838