Ticho a klid odrážejí v pohybech na povrchu, a její sledování se tak stává vizionářským zážitkem. Naladit se na vizuálně-logické vědomí a důvěřovat mu pro nás může být velkou výzvou, protože v západní kultuře se učíme poslouchat především racionální vědomí. Zůstaneme-li však ukotvení ve své střední linii, udržíme si svou vnitřní stabilitu, jež je k vnímání vizuálně-logického vědomí zapotřebí. Stabilita je výchozím bodem našeho vnitřního tréninku pro udržení neochvějné přítomnosti, jíž je zapotřebí k tomu, abychom mohli sestoupit do hlubších rovin kraniosakrální biodynamiky.
Od racionálního vědomí k vizuálně-logickému vědomí V oblasti racionálního vědomí je realita (pravda) objektivní a vědecká a zakládá se na pozorování povrchového zdání. Pokud realitu nevidíme, nemůžete ji změřit, zvážit či pojmenovat, pak neexistuje. 83 V oblasti vizuálně-logického vědomí realita a význam existují hluboko pod povrchem a často je není možné pojmenovat tak, jak bývá zvykem. Přesto však máme potřebu interpretovat, k čemu zde dochází, abychom měli jistou formu verifikace a srovnání s kolegy. Představte si například, že v systému klienta vnímáte na úrovni kostí a membrán chaos, zatímco v jeho tekutinách, které se nacházejí v hlubší vrstvě, cítíte harmonii, ticho a klid – to vše můžete vnímat zároveň, ve stejném čase, ve stejném prostoru. Racionální vědomí by vám říkalo, že takový objev není možný, avšak tyto paradoxní jevy mohou v prostoru vizuálně-logického vědomí snadno existovat vedle sebe – tonalita, jež vyzařuje z ticha a klidu, uspořádává tekutiny a vytváří řád, jenž je skrytý pod vrstvou chaosu v kostech a membránách. Naše schopnost vertikálního uzemnění – či vědomí střední linie – je k tomu, abychom v oblasti vizuálně-logického vědomí zůstali přítomní, zcela zásadní, protože racionální mysl začne o této 80
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS257835
Představení jednotlivých kraniosakrálních rytmů zkušenosti okamžitě pochybovat a bude protestovat: „Vědecky vzato, může v jednom prostoru a jednom okamžiku docházet pouze k jedné události, tudíž to, co vnímám nemůže být skutečné.“ Pochybnosti. O pochybnostech, které jsou v rámci vizuálně-logického vědomí existenciálním problémem, Hugh Milne říká, že čím rychleji bude mysl proti dané zkušenosti protestovat, tím hlubší je pravda obsažená v této události. 84 Racionální mysl je zmatená, protože se zabývá pouze horizontálním vnímáním, kde pravda existuje pouze na periferii či na povrchu v podobě zdání či toho, co můžeme pojmenovat. K tomu, abychom si mohli udržet stabilitu uprostřed napětí protikladů, je zapotřebí si osvojit schopnost vertikálního vnímání. Sestoupáme-li podél střední linie do klidné hloubky svého těla, transmutujeme racionální myšlení ve vizuálně-logické vědomí. K tomu je však zapotřebí přesunout těžiště své pozornosti z hlavy a dovolit si spočinout v srdci. Vnímání srdcem funguje stejně dobře v racionálním i ve vizuálně-logickém vědomí, protože se v něm horizontální a vertikální aspekt setkávají. Při tomto způsobu vnímání jsme si vědomi obou rovin: vidíme, co je zřejmé na povrchu, a vnímáme, co je skryto v hloubce – cítíme dynamické napětí protikladů. Vnímání srdcem přináší stabilitu při konfrontaci se strate giemi racionální mysli. Vnímání srdcem umožňuje překonat negativní reakce ega na jevy, jež se objevují v oblasti vizuálně-logického vědomí. Srdeční oblast je ukotvená v hloubce, ponořená v prostoru ticha. Může stabilizovat rušivé vlivy projektované naším egem. Je-li oblast srdce stabilní, pak se ego může cítit v bezpečí, uvolnit se a tuto zkušenost plnou zmatku zvládnout. Nevnímáme-li však srdcem, pak pochyby a protesty ega mohou spustit jednu ze dvou velkých reakcí: uzavření dohody či strach. 81
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS257835
Ticho a klid Uzavřeme-li dohodu s egem a popřeme-li možnost existence simultánních realit, pak dojde k odříznutí hlubšího spojení, což vede ke stažení či uzavření systému. Také můžeme dostat strach z hloubky a utéct z přítomnosti do disociace. Je důležité, abychom těmto mechanismům porozuměli a byli si jich vědomi, protože pokud dojde k jejich aktivaci, pak začnou vysílat stres přímo do klientovy základní substance. Proto je pro nás největší a zásadní výzvou zůstat v přítomnosti a tiše sedět uprostřed napětí protikladů, jež je v našem vztahu s klientem obsažené. Spočívá-li naše vědomí ve střední linii a je-li ponořeno do vnitřního ticha a klidu, naše ego zůstane klidné a my můžeme být přítomní ve svém těle a vnímat napětí protikladů. Zůstaneme-li přítomní a vnímáme-li intenzivní, paradoxní události, k nimž v oblasti kraniální vlny dochází, je pravděpodobné, že časem ucítíme přítomnost pomalejšího, jemnějšího a harmoničtějšího fluid tidu. Zachováme-li uprostřed napětí protikladů klid, pak se přirozeným způsobem objeví rovnovážný klidový bod – nejprve lokálně a postupně se rozšíří do celého klientova těla. Uvolníme-li se do hloubky a dovolíme-li svému vědomí, aby změklo, stalo se tekutějším a prostupnějším, a dovolíme-li svému srdci, aby se rozšířilo a rezonovalo s primární respirací, pak vstoupíme do prostoru, který Wilber nazývá duševní sférou vědomí, kde se dostáváme do kontaktu s jemnou tonalitou fluid tidu. 85 Je to prostor, kde koherence narůstá, čas se zpomaluje a prostor se rozšiřuje.
82
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS257835