Elaine & Vincent Lóre
určitě ochránila od pěkných odřenin. Podívá se na mě a zarazí se. „Promiňte, mám dojem, že vás znám,“ pokračuji, ale nedostává se mi odpovědi. Muž, který se právě postavil na své nohy a snaží se zvednout motorku, jako by se vyhýbal jakémukoliv kontaktu se mnou. Je mi nepříjemně. „Promiňte, jste v pořádku?!“ zvýším hlas a doufám, že je hluchý, a proto neodpovídá. „Jo… jo, jsem. Nic mi není, a vám?“ vyhrkne ze sebe zničehonic a zadívá se mi do očí. Ten pohled znám. Ty zelenomodré oči, které jsou teď ale zahaleny pod tíhu smutku, jako bych znala. Ale tam hluboko v mých vzpomínkách bývaly veselejší. A přátelštější. „Nic mi není, ale promiňte, já vás opravdu znám…“ přikročím blíž k němu. „Takže můžu jet, když jste v pohodě,“ odsekne mi, nasedá na motorku a odjíždí pryč. Stojím uprostřed silnice v odlesku blikání varovných světel a snažím se vstřebat uplynulé chvíle. Málem jsem zabila člověka.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS257605
Kapitola sedmnáctá
CHRISTOPHER Už na osud věřím
Všechny ty zákazy náhle přestaly existovat. Najednou mi došlo, že tenhle život je moc krátkej na to, abych nic neudělal. Abych jednoduše nežil. Měl jsem dostatek času na to, abych prostě zmizel a nechal ji tam stát a přemýšlet, co asi srazila. To pokušení a touha bejt jí zase tak blízko bylo ale silnější. V duchu jsem si pustil ten nejlepší soundtrack z akčních stříleček a snažil se vypadat co nejdrsnějc. Když na sebe ale teď kouknu do zpětnýho zrcátka a vidím, kde všude mám hlínu z krajnice, o svým prvním dojmu moc velký mínění nemám. Pokud už na mě dávno nezapomněla, ještě teď se válí smíchy uprostřed silnice. Pokud mě osud potrestá, že jsem v tuhle chvíli ten největší sobec na světě a myslím jen na to, jak bejt co nejdřív zase s ní, tak ať. Ona mi za to rozhodně stojí. 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS257605
Elaine & Vincent Lóre
Na noční obloze nevládne ani jedna hvězda a vzduch je hustej jako ranní opar nad vodou. Je nezvykle ticho a všechny domy kolem mě už dávno zhasly. Pro mě ale jedna hvězda září dostatečně, abych v bezpečí zaparkoval u domu a s makovicí plnou jejích očí šel v klidu spát.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS257605