98
Větší štěstí měl Michael Chabon: do českého kontextu vstupoval vesměs v kvalitních překladech jakožto přední prozaik své generace, nadto ověnčený Pulitzerovou cenou za román Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye (The Amazing Adventures of Kavalier & Clay, 2001), tuto reputaci potvrzoval každou další vydanou knihou a dnes je v českém kontextu považován za jednu ze stálic současné americké prózy – stejně jako je tomu ve Spojených státech. Co se Henryho Rotha týče, jeho cesta za kanoničností je v moderní americké literatuře zcela bezprecedentní – a opět nás upomíná na to, co píše Frank Kermode o stěží uchopitelné roli náhody v budování kánonu: zdá se dosti pravděpodobné, že nebýt úsilí jednoho nakladatelského redaktora, zůstal by Rothův román Říkej tomu spánek (Call It Sleep, 1934), dnes obecně považovaný za jeden z nejlepších amerických románů třicátých let 20. století, zcela zapomenut (či v lepším případě připomínán jako okrajový příklad „proletářského románu“, zřejmě kvůli autorovým politickým sympatiím). Jeho nárok na kanoničnost v českém kontextu je pak prozatím otevřený, byť jeho tuzemské recenzní přijetí bylo víc než vřelé. Podobně jako tomu bylo u literárních kritiků, jimž se věnuji v předchozí části práce, i pojednávané prozaiky – s výjimkou Josepha Hellera – jsem měl možnost poznat detailněji než „pouhou“ četbou: knihy Williama Faulknera, Jacka Kerouaca, Dona DeLilla a Michaela Chabona215 jsem překládal, český překlad románu Henryho Rotha jsem alespoň redigoval. Stejně jako u předchozí části proto i zde doufám, že alespoň v některých interpretačních pokusech a výkladech se má překladatelská a redaktorská zkušenost zúročila.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS257395
Povídková sbírka jako úvod do romanopiscova díla: nad Andělem Esmeraldou Dona DeLilla
Don DeLillo je znám především jako romanopisec, a to ne ledajaký: kupříkladu Harold Bloom jej – ve svém typicky velekněžském gestu – neváhal označit za jednoho ze čtyř největších žijících amerických autorů (vedle Cormaca McCarthyho, Philipa Rotha a Thomase Pynchona).216 S DeLil lovým dílem jsou relativně dobře obeznámeni i čeští čtenáři – v různě kvalitních překladech u nás postupně vyšly romány Bílý šum (The White Noise, 1985, česky 1997), Podsvětí (Underworld, 1997, č. 2002), Padající muž (Falling Man, 2007, č. 2008), Bod Omega (Point Omega, 2010, č. 2010), Praši vý pes (Running Dog, 1978, č. 2011) a Cosmopolis (Cosmopolis, 2003, č. 2012). Anděl Esmeralda (Angel Esmeralda, 2011) ovšem není román, nýbrž DeLillova první vydaná sbírka povídek – a jde o sbírku výjimečných kvalit: americká literární kritika se vesměs shoduje, že se jedná o jeho nejlepší dílo od románu Podsvětí, jenž bývá společně s Bílým šumem označován za autorovo opus magnum. Kupříkladu Bryan Walsh konstatuje: DeLillovi se poslední dobou umělecky příliš nedařilo. Ve srovnání s ohromnou průrazností Podsvětí působily DeLillovy knihy z počátku 21. století jaksi řídce, jako by jim chyběl styl a význam. Útlá dílka jako Umělec těla, Cosmopolis a Padající muž byla spíše hříčkami nežli skutečnými romány a nečetla se dobře. S anorektickým románem Bod Omega, zasazeným do liduprázdné americké pouště, už DeLillovi začalo reálně hrozit, že se docela ztratí v dutém žargonu, který ve svých dřívějších dílech satirizoval. A proto přináší Anděl Esmeralda, DeLillova první sbírka povídek, takovou úlevu.217
Michiko Kakutani, kritička New York Times, zase píše: DeLillovy romány vydané po Jedenáctém září byly zklamáním; dřívější vražedně přesné pozorování v nich nahradilo chatrné dumání o smr-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS257395
100
telnosti a čase, jiskřivé dialogy a hutnou, plastickou prózu vystřídalo pinterovské mlčení. Novou sbírku povídek by si proto měl přečíst kaž dý, komu se stýská po raném DeLillovi či kdo pochybuje, jestli ještě autor dokáže vykreslit přesvědčivý obraz povědomé a přitom přízračné Ameriky.218
Přísně vzato ovšem Anděl Esmeralda úplnou novinkou není, jednotlivé texty totiž autor – někdy v lehce odlišném znění – publikoval už dříve časopisecky: povídka „Stvořený svět“ vyšla v literárním čtvrtletníku A nteus roku 1979, „Projevy lidskosti ve třetí světové válce“ v časopise Esquire roku 1983, „Běžec“ v Harper’s Magazine roku 1988, „Akrobatka ze slonoviny“ v revue Granta roku 1988, „Anděl Esmeralda“ v Esquire roku 1994 (a v roce 1997 byla v rozparcelované podobě integrována do románu Podsvětí), „Baader–Meinhofová“ v magazínu New Yorker roku 2002, „Půlnoc v Dostojevském“ tamtéž v roce 2009, „Srp a kladivo“ v Esquire roku 2010 a „Hladová“ v Grantě roku 2011. Nové je však autorské gesto, s nímž autor dané povídky vybírá a skládá dohromady ve funkční celek. Anděl Esmeralda nenabízí nějaké collec ted stories – krátkých próz napsal DeLillo mnohem víc –, nýbrž sevřený, s rozmyslem poskládaný autorský výbor, který by v jistém smyslu mohl sloužit jako úvod do DeLillova světa. Pojednává se v něm totiž většina autorových erbovních témat: odcizení, obava či přímo děs z přetechnizovaného, odlidštěného světa, moc médií, zvláště pak televize a filmu, násilí, složitost lidské komunikace, neurčitý pocit ohrožení či ryzí paranoia. Typicky delillovská je také narativní výstavba jednotlivých textů – vypráví-li autor v ich-formě (jako v povídkách „Stvořený svět“, „Projevy lidskosti ve třetí světové válce“, „Půlnoc v Dostojevském“ a „Srp a kladivo“), využívá služeb tzv. „nespolehlivého vypravěče“, jinak staví na klasickém point of view vyprávění. Povědomý je i odstup, který si autor udržuje od svých postav, a koneckonců i jejich psychologické ukotvení, věrohodnost – či spíše absence všech těchto rysů: DeLillo své protagonisty málokdy vykresluje do hloubky, málokdy důkladněji vysvětluje, z jakého prostředí pocházejí či co je formuje, spíše je charakterizuje nepřímo, obrazem či náznakem; nepsychologizuje, neanalyzuje, nýbrž předvádí. Přitom ale samozřejmě vždy platí, co ve své proslulé práci Réto rika prózy (The Rhetoric of Fiction, 1961) říká klasik teorie vyprávění Wayne C. Booth: Všechno, co autor předvádí, také poslouží ke sdělení; hranice mezi předvedením a sdělením je do jisté míry arbitrární. Zkrátka a dobře, autorův
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS257395