O r i e n ta c e v p ř í rod ě
[98]
Ledovcový stůl (hřib)
řuje na jih, takže jižní strana pilíře je vystavena intenzivnějšímu a hřejivému slunečnímu světlu. Led na jižní straně po kapkách taje, kámen se pomalu naklání a sesouvá se k jihu. Jižní strana kamene se začne uctivě uklánět jižně orientovanému slunci. Při orientaci podle slunce vám nesmírně pomůže, pokud znáte některé úhly a oběžnou dráhu Země, ale právě ono zůstává přírodním klíčem, který lze využít na jakékoli otevřené ploše. Stačí zapíchnout klacek do země, pár minut sledovat stíny a zjistíte o dráze slunce vše, co jste kdy potřebovali vědět. Začnete si všímat jemných vzorů a krásné symetrie. Až budete příště u moře, zapíchněte klacek do písku. Když spojíte značky dvou stínů stejné délky přímkou, vytvoří dokona-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS257193
D okon a l á i lu z e: Slu n c e
lou východo-západní linii. Náhoda? Ne, dva stíny stejné délky jsou dva okamžiky před polednem i po něm, které jsou shodné v čase. Je to geometrie nebo také můžeme říct, že jsme slunce rozebrali na linie v písku.
Jih
[99]
Východ
Západ Sever Spojené vrcholy dvou stínů stejné délky vytvoří dokonalou východo-západní linii
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS257193
KAPITOLA 3
Nebeská klenba
[100]
V
jižní části Atlantického oceánu používají lovci olihní metalhalidové lampy, aby olihně nalákali do svých sítí. Tyto lampy jsou vidět z vesmíru a svítí jasněji než světla
velkoměst, jako je Buenos Aires nebo Rio de Janeiro. Oblíbená představa nočního nebe se začala vytrácet, když Thomas Edison koncem 19. století vynalezl elektrickou žárovku. Světelné znečištění nám zastínilo hvězdy a v důsledku toho i naši mysl. Došlo k přetnutí našeho vztahu s částí přírody, která měla v lidské historii tak významnou roli. Mohli byste se domnívat, že tento trend se týká pouze západní společnosti, ale někteří domorodí obyvatelé pouští už také nedokážou pojmenovat jednotlivé hvězdy. Možná nežijí ve městech, nevlastní počítače a nemají přístup k GPS, ale používají generátory a elektrické osvětlení. Jednou mě jeden Tuareg na Sahaře požádal, abych mu s pomocí hvězd ukázal, kde leží Mekka. Dokázal její polohu určit díky orientačním bodům v krajině a slunci, ale vysvětlil mi barvitou směsicí francouzštiny, angličtiny, arabštiny a tuaregštiny, že jeho otec uměl číst noční oblohu, ale on už to neumí. Přes tento pokles lidových znalostí touha pochopit noční oblohu úplně nevymizela. Těžko narazíte na člověka, který by prohlašoval, že ho hvězdy vůbec nezajímají. Naučit se oriento-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS257193