tajemství Prahy
Horská dráha v zábavním parku v Edenu měřila více než pět kilometrů. Byla hlavní atrakcí areálu..
Ale největší atrakcí byla obrovská horská dráha. Její délka dosahovala pěti kilometrů. Mezi obecenstvem byly také velmi oblíbeny dlouhý a vysoký tobogán a čertovo kolo. Občas do Edenu zavítali černoši z Afriky, sem tam se nějaký Ital nechal vystřelit z kanonu. Eden nepřežil hospodářskou krizi na počátku třicátých let. V roce 1935 byla demontována horská dráha. Park do války už jen živořil.
Foto: 3 x archiv ÚMČ Praha 10
Centrem zábavního parku byl velký pavilon Koloseum. Uvnitř budovy byla velká tančírna. Ke Koloseu vedla alej plná stánků s občerstvením.
Velkou atrakcí bylo i Čertovo kolo, které ukrývalo cyklodrom. 97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS256782
21 Příští stanice: Klárov Stanice a tunely metra, které nikam nevedou
Eskalátorový tunel do stanice Klárov.
Pohled do tunelu, kde měly být položeny koleje.
Na plánu sítě pražského metra stanici Klárov nenajdete. Dokonce vás do této zastávky žádný vlak nezaveze, protože do ní nevedou koleje ani tunely. Ve stanici metra Klárov nikdy žádná souprava metra nezastavila.
Přechodová chodba z horního do spodního eskalátorového tunelu.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS256782
tajemství Prahy
S
Pokračování traťového tunelu směr Staré Město.
Tajemství prozradily povodně Útroby stanice Klárov navštívil novinář Jaroslav Mareš z projektu Badatale.net, který se o stavbě dozvěděl od svého otce, jenž jako střelmistr stavěl nedalekou stanici metra Malostranská. O tajné podzemce se po Praze mluvilo po celá desetiletí. Když v roce 2002 přišla velká povodeň, začalo být při čerpání vody z prostor zaplaveného metra u Malostranské divné, kde se jí stále tolik bere. Čerpadla neúnavně odsávala kubické metry vody, která ale ze zatopených prostor neubývala. Konečný součet vyčerpaných kubíků ukázal, že když se sečtou prostory stanic, tunelů a známého technologického zázemí, ještě hodně vody zbylo. Spekulace o tajném podzemí pod Prahou se opět rozjely naplno.
Foto: 4 x Jaroslav Mareš/badatele.net
tanice Klárov přesto existuje, a je dokonce nejstarší v pražském metru. Přísně tajný objekt se totiž začal stavět jako první stavba této podzemní dráhy už v roce 1952. Kolem úřadu vlády přestaly na dlouhých osm let jezdit tramvaje. Celé místo pod Letnou bylo na dlouhá léta obehnáno ohradou. Nakonec zůstala ve zdi podpírající letenský svah na Klárově jen těžká železná vrata, která dlouhá léta skrývala tajemství první pražské stanice metra, jež byla stavěna jako vládní kryt. Linka metra, jejíž součástí měla být stanice Klárov, měla být vedena podobným směrem jako dnes. Na Klárov měly soupravy přijíždět ze stanice Staré Město a pokračovat měly do stanice Špejchar nedaleko dnešní Hradčanské. Tehdejší ideový plán stavby metra počítal s tím, že se nejdříve postaví stanice jako kryty pro obyvatelstvo a teprve potom se propojí tunely. Pokud by šlo všechno podle plánu, mohlo začít jezdit v Praze metro už v roce 1961, tedy o 13 let dříve. Prvotní záměr byl, že nejdříve se začne stavět linka v trase dnešního béčka. První stanice se měly jmenovat Arbesova, Příkopy, Balabenka, Stalingrad a Fučíkova. Přednost ale nakonec dostala stanice Klárov – právě proto, že měla sloužit i jako vládní kryt. Jelikož se však po zásahu z Moskvy metro nakonec v padesátých letech vůbec stavět nezačalo, zůstala z celého projektu jen stanice Klárov proměněná ve vládní kryt.
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS256782