1926–1931
Autobusy a trolejbusy V PŘEDVÁLEČNÉM ČESKOSLOVENSKU
MALÝ AUTOBUS ŠKODA 104 Na podvozku užitkového automobilu Škoda 104 se v letech 1929 až 1931 vyráběl malý autobus pro dvanáct sedících cestujících s pohonem zadních kol. Do autobusu byl zastavěn zážehový, kapalinou chlazený řadový čtyřválec s válci v jednom bloku, umístěný za přední nápravou,
Jízdní řády pro linkovou autobusovou dopravu
který dosahoval maximálního výkonu 22,1 kW. Převodovka v provedení 4+1 se nacházela v bloku s motorem, pohon zadní nápravy byl realizován spojovacím hřídelem. Při spotřebě 14 až 15 litrů benzinu na sto kilometrů dosáhl autobus maximální rychlosti 60 km/h.
Spoje linkové autobusové dopravy byly i po roce 1918 uváděny v úředních jízdních řádech, které však obsahovaly z větší části vlakové spoje, neboť těch autobusových bylo hlavně v začátcích linkové dopravy velmi málo. Takže se v „celostátních“ drážních jízdních řádech vždy na konci více či méně objemné publikace skromně objevovaly autobusové spoje, a to jak státní (nejprve poštovní, později železniční), tak i privátní. Stanovení jízdní doby se v prvopočátcích provádělo takzvaně zkusmo. Autobusem byla provedena zkušební jízda, při níž se projela celá naplánovaná trasa, lokalizovaly se jednotlivé zastávky, stanovila se jízdní doba a spočítaly časy pro nástup a výstup. Zastávky s označníky byly nejprve umísťovány u hostinců, kapliček či na návsích. Jízdní řády se vydávaly dvakrát ročně – na letní a na zimní sezónu. Současně byly vydávány souhrnné jízdní řády všech linek soukromých dopravců a pochopitelně i těch státních (tedy poštovních a drážních). Jízdní řády ale vycházely i v různých komerčních vydáních, existovala speciální vydání pro německou či polskou menšinu. Navíc jízdní řády vydávaly pro své vlastní spoje i soukromé autobusové společnosti. Po záboru Sudet byly vydávány speciální jízdní řády pouze pro tuto oblast.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS256778
Autobusy a trolejbusy V PŘEDVÁLEČNÉM ČESKOSLOVENSKU
1926–1931
Autobusová karoserie měla dřevěnou kostru a byla zvnějšku oplechována, přičemž vpředu po levé straně se nacházely vstupní dveře. Čelní sklo před řidičem bylo svisle dělené a jeho horní polovina se dala i s kovovým rámem sklápět. Lavice pro cestující byly čalouněny kůží, stejně jako sedadlo pro řidiče. Průvodčí autobusu měl poměrně spartánské podmínky k práci, k dispozici pro něj bylo jen nouzové sklápěcí sedadlo u vstupních dveří.
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS256778
1926–1931
Autobusy a trolejbusy V PŘEDVÁLEČNÉM ČESKOSLOVENSKU
TATRA T 43 TAKÉ JAKO AUTOBUS V letech 1929 až 1931 se v kopřivnické továrně vyráběl na podvozku upraveného osobního vozu Tatra T 30 užitkový automobil se zesílenou zadní nápravou, který dostal typové označení T 43. Zadní náprava byla nejen mohutnější, ale dostala větší stálý převod. Několik vozidel bylo vyrobeno i v autobusové modifikaci, jako například luxusní autokar pro 14 cestujících, jenž byl vybaven čtyřválcovým, vzduchem chlazeným motorem typu T 30 o výkonu 17,7 kW, který mohl dosáhnout maximální rychlosti 60 km/h. Kostra karoserie byla vyrobena z tvrdého dřeva, byla zvnějšku oplechována, ochranné sklo před řidičem bylo zrcadlové s horní otevírací polovinou. Dveře malého autobusu se nacházely
v přední části vozidla po obou stranách. Postranní okna byla posunovací a sedadla byla potažena pravou kůží. Střecha autobusu T 43 byla pobita plechem a potažena nepromokavým, olejovou barvou potřeným plátnem. Dvě náhradní kola se nacházela jak v zadní části pod podlahou, tak současně na zadní stěně vozidla. Na podélných lavicích bylo k dispozici patnáct míst k sezení, na příčně umístěných sedadlech pak o dvě místa více. Od roku 1931 byly vozy typu T 43 vybaveny silnějšími motory typu T 52 s výkonem 22,1 kW. Tento vylepšený užitkový model se vyráběl do roku 1938 jako typová řada T 43/52. Podle dostupných údajů mělo být vyrobeno více než sedmdesát autobusů řady T 43, resp. T 43/52.
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS256778