Lubomír Kopeček
neohrozil, protože ani sociální demokraté ani lidovci ho prozatím nehodlali tlačit k odchodu z vlády. První velký konflikt mezi vládními stranami se proto odehrál až v polovině roku 2016 a Babišových podnikatelských aktivit se netýkal. Konflikt vyvolalo kontroverzní rozhodnutí zaštítěné sociálnědemokratickým ministrem vnitra Milanem Chovancem reorganizovat speciální policejní složky včetně protikorupční jednotky. ANO reagovalo ostrým nesouhlasem a Babiš dokonce hrozil vypovězením koaliční smlouvy. ANO reorganizaci speciálních policejních jednotek využilo k oživení svého protikorupčního apelu. Šéf ANO tuto záležitost označoval, v souladu s názorem některých policejních důstojníků, za snahu ukončit boj proti korupčníkům. Viníkem podle něj byla sociální demokracie i pravicová opozice, která reorganizaci neoponovala. Babišovo politické brojení rámovalo vymezování ANO vůči „tradičním stranám“ a „tradičním politikům“ (Besser 2016). Toto negativně pojaté nálepkování se ANO podařilo prosadit do veřejného prostoru, a to podobně jako předtím svou nálepku hnutí. Zhoršení vztahů ve vládní koalici po policejní reorganizaci prohloubilo rozhodnutí sociálních demokratů a lidovců podpořit změnu zákona o střetu zájmů, která omezila podnikatelské aktivity členů vlády. Vzhledem k tomu, na koho v první řadě mířila, byla příznačně překřtěna na Lex Babiš. Zákon schválil parlament na podzim 2016 přes ostrý nesouhlas ANO i prezidenta Miloše Zemana, který v této záležitosti stejně jako v kauze Čapí hnízdo Babiše podpořil. Tato změna zákona donutila Babiše formálně se zbavit vlastnictví Agrofertu, který převedl do dvou svěřeneckých fondů. Nad oběma si ale podržel nepřímou kontrolu prostřednictvím sobě loajálních lidí včetně své manželky. Babiš prosazování zákona v parlamentu a parlamentní spojenectví sociálních a křesťanských demokratů s opozicí využil k posílení svého protestního image. „Tradiční politici“ se ho tímto krokem údajně snaží vytlačit z politiky, protože je „chybou v systému“ (Koutník a Klesla 2016). Nalomené vztahy mezi vládními stranami definitivně rozvrátila v první polovině roku 2017 debata kolem podezření z daňového podvodu ministra financí. Babiš se podvodu měl dopustit koupí dluhopisů od Agrofertu za téměř jeden a půl miliardy korun v letech 2013 a 2014, čímž se vyhnul placení daní, protože výnos z dluhopisů nepodléhal zdanění.5 Souběžně se debatovala nejasnost, kde vzal Babiš V podstatě šlo o to, že Babiš odkoupil od Agrofertu korunové dluhopisy za několik miliard korun. Díky mezeře v zákoně byla přitom daň z dluhopisů nulová.
5
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS256496
ANO: Vytvoření efektivního a loajálního politického stroje
na tak nákladný nákup dluhopisů peníze (Zlámalová 2017, Pergler 2017). V polovině března 2017 odhlasovala poslanecká sněmovna usnesení, ve kterém požadovala od Babiše, aby vyvrátil do konce dubna podezření z daňových úniků. V opačném případě měl premiér Bohuslav Sobotka vyvodit vůči Babišovi důsledky. Pro usnesení hlasovala většina poslanců opozice i sociálních demokratů a lidovců. Babiš nicméně odmítl rezignovat na vládní funkce, obvinění proti sobě označoval za (vyjádřeno jeho slovy) „účelovku“ a pokračování snahy „tradičních politiků“ vytlačit ho z politiky prostřednictvím smyšlených obvinění. Konflikt ve vládní koalici vyvrcholil v květnu 2017, kdy po různých politicky ne zcela obratných manévrech dosáhl premiér Sobotka odvolání Babiše z vlády. Tato vládní krize ve svém důsledku Babišovu auru mučedníka v očích voličů ANO spíše posílila (srovnej například Havlík a Haughton 2017, Hanley 2017). Formálně vládní koalice zůstala zachována, ale reálně šlo pouze o přechodný stav do parlamentních voleb v říjnu. Vztahy v koalici těsně před volbami ještě zhoršilo politické oživení debaty kolem Čapího hnízda. Policie požádala sněmovnu o zbavení imunity Andreje Babiše kvůli obvinění ze zneužití evropské dotace a poškozování zájmů EU. Totéž žádala u Babišovy opory Jaroslava Faltýnka, rovněž zapojeného do případu. Z Babišova trestního stíhání kvůli Čapímu hnízdu se stalo velké téma posledních týdnů volební kampaně a jeho zbavení poslanecké imunity podpořili ve sněmovně poslanci všech stran s výjimkou ANO, kteří jednotně stáli za svým předsedou. Podobně reagovalo jádro voličů ANO a Babiš v době voleb 2017 stále byl jedním z nejpopulárnějších politiků. Nicméně Čapí hnízdo a další kontroverze jistý negativní dopad na voliče měly, protože důvěra v předsedu ANO v průběhu roku 2017 mírně klesala. Podle agentury CVVM mu v únoru důvěřovalo 46 procent respondentů, v září 37 procent (CVVM 2017). Konfliktní vývoj v závěru volebního období a Babišovo vytlačení z vlády podpořily údernost volebních sloganů ANO „Změnu dotáhneme“ či „Teď nebo nikdy“. Výmluvné pro kampaň ANO ročník 2017 také je, že v úvodu volebního programu volal Babiš do boje proti „nesnesitelnému korupčnímu systému“, který se ANO ještě nepodařilo odstranit. Tvrdil přitom, že ho „tradiční politici“ podvedli (Program ANO 2017). Antikorupční, antiestablishmentová a protestní stylizace ANO tak překvapivě přetrvala čtyři roky vládnutí. Avšak pro přesvědčování voličů byla tentokrát přece jen podstatnější image kompetentnosti 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS256496
Lubomír Kopeček
Babišovy strany. Sociologické výzkumy prováděné v době voleb 2017 ukázaly, že ve vnímání voličů právě tím ANO zastínilo ČSSD i křesťanské demokraty (Median 2017a). ANO volby v říjnu 2017 suverénně vyhrálo s téměř 30 procenty hlasů, s velkým náskokem před druhou ODS s asi 12 procenty. Oproti roku 2013 se voličská základna ANO posunula výrazně doleva a strana dokázala oslovit řadu bývalých voličů sociální demokracie i komunistů, kteří naopak ve volbách výrazně ztratili (Median 2017b). Po volbách se mohl Andrej Babiš opřít o prezidenta Miloše Zemana, který mu dal takřka neomezený prostor při vyjednávání o nové vládě, a to i poté, co neuspěl první pokus získat důvěru pro jednobarevnou vládu ANO. Zeman pro své znovuzvolení do prezidentského úřadu v lednu 2018 naopak ocenil podporu ANO. Babišovo trestní stíhání v kauze Čapí hnízdo se ale ukázalo velkou překážkou při vládních vyjednáváních. Parlamentními volbami se sice trestní stíhání přerušilo, protože lídr strany získal nový poslanecký mandát, avšak nová poslanecká sněmovna Babiše znovu, stejně jako Faltýnka, vydala k trestnímu stíhání. Paradoxně tak ANO díky svému lídrovi bylo jako vládní partner mnohem méně přijatelné než v roce 2013. Myšlenka nahradit Babiše v čele vlády jiným politikem strany a odstranit tak zásadní překážku pro koaliční vyjednávání ale nenašla v ANO podporu, což potvrzovalo jeho klíčovost pro stranu. Původně byla jedinou stranou ochotnou vytvořit s ANO vládní koalici Okamurova SPD, ale kvůli jejímu xenofobnímu krajně pravicovému profilu bylo něco podobného pro vedení Babišovi strany nepřijatelné, navíc by takové vládní spojenectví nemělo většinu ve sněmovně. I „jen“ otevřená parlamentní podpora SPD menšinové vládě ANO narážela u části vedení na nesouhlas, byť obě strany (spolu s komunisty) úzce spolupracovaly při povolebním ustavování orgánů sněmovny. Teprve v průběhu jara 2018 se podařilo ANO dohodnout se s ČSSD na vytvoření menšinové vlády, kterou v parlamentu při hlasování o důvěře v červenci podpořili komunisté. Zrod tohoto spojenectví ovšem provázel odpor části sociálních demokratů a velké vzájemné pnutí, což vytvářelo otazník ohledně trvalosti této koaliční vlády.
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS256496