)OGF? TU?SPÚŊL¹FP #EYQU?
Poznejte bohy 2Ĺ? Ũ ! Ä• Ĥ Ĥ ÄŠĹ? Âť ¿ºº Ĺ?! ĹŁ Ũ L ÄĄ !Ä• IJ Ĥ F 2Ĺ? Ä• Ĺ? Ũ ÄŠ őIJ
RE
GEB
$Ĺ&#x;
$Ĺ&#x; ! ÄŤ
Re byl nejdĹŻleĹžitÄ›jĹĄĂm egyptskĂ˝m bohem slunce. Byl znĂĄmĂ˝ takĂŠ jako Cheprer, kdyĹž slunce vychĂĄzelo, Atum, kdyĹž zapadalo, a Aton, kdyĹž se jednalo pouze o sluneÄ?nĂ kotouÄ?. JakoĹžto hlavnĂ stvoĹ™itel zplodil dvojÄ?ata Ĺ u a Tefnut.
Vnuk boha Re, syn bohů Šu a Tefnut. Geb představoval zemi, byl proto zobrazovaný se zelenou pokoŞkou, jak leŞà pod svou sestrou a Şenou Nút.
NĂšT
ESET
$ ÄŤ VnuÄ?ka boha Re. NĂşt byla bohynĂ nebe a jejĂ tÄ›lo pokrytĂŠ hvÄ›zdami tvoĹ™ilo oblohu. Nad bratrem Gebem ji drĹžel jejich otec Ĺ u, bĹŻh vzduchu.
$ ÄŤ Ĺ? Ä´ Dcera Geba a NĂşt. Eset byla dokonalĂĄ matka a postupnÄ› se z nĂ vyvinula nejdĹŻleĹžitÄ›jĹĄĂ bohynÄ› Egypta, „,chytĹ™ejĹĄĂ neĹž milion bohĹŻâ€œ a „,silnÄ›jĹĄĂ neĹž tisĂc vojĂĄkĹŻâ€œ.
HOR
SUTECH
KdyĹž se jeho otec Usir stal vlĂĄdcem podsvÄ›tĂ, Hor po nÄ›m nastoupil na trĹŻn jako vlĂĄdce zemÄ› a stal se tak bohem, se kterĂ˝m se ztotoĹžĹˆoval kaĹždĂ˝ lidskĂ˝ faraon.
Byl to bouřlivý bůh, který zabil svÊho bratra Usira, za coŞ byl s pomocà Eset poraŞen Usirovým synem a mstitelem Horem.
$Ĺ&#x; Ä—
$Ĺ&#x; Ĺ?Ä´
USIR
$Ĺ&#x; ! ! ! Ä´ a plodnosti Bratr a muĹž Eset byl zabit svĂ˝m bratrem Sutechem. Eset ho pĹ™ivedla zpĂĄtky k Ĺživotu a Usir se tak stal vlĂĄdcem podsvÄ›tĂ a bohem znovuzrozenĂ a plodnosti.
NEBTHET
$ ÄŤ ÄŒtvrtĂŠ dĂtÄ› Geba a NĂşt. Nebthet byla partnerkou svĂŠho bratra Sutecha, nejÄ?astÄ›ji ovĹĄem doprovĂĄzela sestru Eset jako ochrĂĄnkynÄ› krĂĄle a mrtvĂ˝ch.
98 UkĂĄzka elektronickĂŠ knihy, UID: KOS256036
PFPÚ¹ TU?SPÚŊL¹FP #EYQU?
< IJĹ? IJ ÄŠ Ĥ ' se zvĂĹ™ecĂ hlavou, coĹž znĂĄzorĹˆovali kněŞà pomocĂ masek. Mnoho bohĹŻ takĂŠ mÄ›lo svĂŠ posvĂĄtnĂŠ zvĂĹ™e, kterĂŠ bylo bÄ›hem svĂŠho Ĺživota uctĂvĂĄno a po smrti mumifikovĂĄno. NejdĹŻleĹžitÄ›jĹĄĂm z takovĂ˝ch tvorĹŻ byl bĂ˝k Hapi z Mennoferu. Věřilo se, Ĺže za Ĺživota v nÄ›m pĹ™ebĂ˝vala duĹĄe boha stvoĹ™itele Ptaha, zatĂmco po smrti byl uctĂvĂĄn jako bĹŻh podsvÄ›tĂ Usir. Po smrti Hapiho byl vybrĂĄn novĂ˝ bĂ˝k, aby mohl cyklus pokraÄ?ovat. JinĂ posvĂĄtnĂ
EgypĹĽanĂŠ si velmi vĂĄĹžili pĹ™Ărody, obzvlĂĄĹĄtÄ› pak zvĂĹ™at, jejichĹž duĹĄe uctĂvali jako boĹžskĂŠ. NejstarĹĄĂ znĂĄmĂŠ pozĹŻstatky egyptskĂŠho umÄ›nĂ zobrazujĂ zvĂĹ™ata po boku lidĂ a uĹž kolem roku 4 000 pĹ™. n. l. byla nejrĹŻznÄ›jĹĄĂ zvĂĹ™ata vklĂĄdĂĄna do lidskĂ˝ch hrobĹŻ. Vztah mezi lidmi a zvĂĹ™aty mÄ›l pro vĂ˝voj egyptskĂŠho nĂĄboĹženstvĂ zcela zĂĄsadnĂ vĂ˝znam. BohovĂŠ bĂ˝vali zobrazovĂĄni buÄ? jako zvĂĹ™ata, nebo v lidskĂŠ (antropomorfnĂ) podobÄ›
PTAH
$Ĺ&#x; Ĺ? Ä´ Ĺ? Ä´ Ĺ&#x;
THOVTH
$Ĺ&#x; ÄŤ Ä´
Ptah byl bohem stvoĹ™itelem Thovth, zobrazovanĂ˝ s hlavou a ochrĂĄncem Ĺ™emeslnĂkĹŻ, ibise, byl bohem moudrosti jehoĹž chrĂĄm v Mennoferu a patronem pĂsařů. Vynalezl nazĂ˝vanĂ˝ „,DĹŻm Ptahova pĂsmo a pĹ™inesl lidem vÄ›dÄ›nĂ. ducha“ (Hut Ka Ptah) dal Jeho zakĹ™ivenĂ˝ zobĂĄk pĹ™edvzniknout slovu Egypt. stavoval srpek mÄ›sĂce a hlavnĂm stĹ™ediskem jeho kultu bylo Chemenu.
ANUP
TVERET
NEIT
AMON
bĂ˝ci a krĂĄvy byli uctĂvĂĄnĂ i v dalĹĄĂch mĂstech Egypta. Mezi zvĂĹ™ecĂ kulty patĹ™ili i posvĂĄtnĂ krokodĂ˝lovĂŠ boha Sobka pĹ™edstavujĂcĂ krĂĄlovskou moc a posvĂĄtnĂ berani boha stvoĹ™itele Chnuma. EgypĹĽanĂŠ uctĂvali takĂŠ ptĂĄky ibisy a paviĂĄny ztÄ›lesĹˆujĂcĂ boha Thovta Ä?i koÄ?ky zasvÄ›cenĂŠ koÄ?iÄ?Ă bohyni Bastet. Tato a dalĹĄĂ zvĂĹ™ata byla mumifikovĂĄna v obrovskĂ˝ch poÄ?tech jako ztÄ›lesnÄ›nĂ boĹžstev a jako symboly egyptskĂŠ oddanosti zvĂĹ™atĹŻm.
HATHOR
$ ÄŤ Ĺ?
$Ĺ&#x; 6 ÄŚ
BohynÄ› vĂĄlky Neit byla pradĂĄvnĂĄ bohynÄ› stvoĹ™itelka a „,PanĂ luku“, jejĂmĹž symbolem byl ĹĄtĂt se zkĹ™ĂĹženĂ˝mi ĹĄĂpy. JejĂm kultovnĂm stĹ™ediskem bylo mÄ›sto Sau v deltÄ› Nilu.
PĹŻvodnÄ› mĂstnĂ bĹŻh ThĂŠb, jehoĹž jmĂŠno znamenĂĄ „,skrytĂ˝â€œ. Amon byl pozdÄ›ji slouÄ?enĂ˝ s bohem slunce Reem, Ä?ĂmĹž vznikl Amon-Re, vlĂĄdce bohĹŻ a egyptskĂ˝ stĂĄtnĂ bĹŻh.
$ ÄŤ Ä— L Ä— Ĺ? Ä´ ÄŒasto byla zobrazovĂĄna v podobÄ› krĂĄvy nebo jako Ĺžena s kravskĂ˝mi rohy Ä?i uĹĄima. Hathor symbolizovala radost a ĹĄtÄ›stĂ a jakoĹžto peÄ?ujĂcĂ bohynÄ› ochraĹˆovala ĹživĂŠ i mrtvĂŠ.
SACHMET
$ ÄŤ ! Ä—!
LvĂ bohynÄ› Sachmet mÄ›la niÄ?ivĂŠ sĂly a byla ochrĂĄnkynĂ krĂĄlĹŻ v bitvĂĄch. JejĂ menĹĄĂ, vlĂdnÄ›jĹĄĂ podobou byla koÄ?iÄ?Ă bohynÄ› Bastet, ochrĂĄnkynÄ› domova.
j$ Ĥ ĹŁ ! ! Ä• ! IJĹ? IJ Ĥ ÄŠL Ĥ ! IJĹ? IJ h
BES
$Ĺ&#x; ! Ä— Ä´ ĹĽ
$ ÄŤ
$Ĺ&#x;
ÄŒernĂ˝ ĹĄakalĂ bĹŻh Anup byl strĂĄĹžcem pohĹ™ebiĹĄĹĽ a bohem balzamovĂĄnĂ, kterĂ˝ pomĂĄhal soudit duĹĄe mrtvĂ˝ch, neĹž je odvedl do posmrtnĂŠho Ĺživota.
Tveret byla zobrazovåna v podobě hroťice s noŞem v ruce. Jako ochrånkyně domova, Şen a dětà byla vzývåna při porodu, aby zahnala zlÊ duchy.
Tento trpasliÄ?Ă bĹŻh domova stejnÄ› jako Tveret ochraĹˆoval Ĺženy a dÄ›ti a tĹ™Ămal noĹže pro ochranu. BĂ˝val takĂŠ zobrazovanĂ˝ s hudebnĂmi nĂĄstroji pro potěťenĂ.
MAAT
$ ÄŤ UdrĹžovala svÄ›t v rovnovĂĄze. JejĂm symbolem bylo pĹĄtrosĂ pero, kterĂŠ slouĹžilo jako protivĂĄha srdce zemĹ™elĂŠho Ä?lovÄ›ka. Srdce se zvĂĄĹžilo a soudilo a zemĹ™elĂ˝ pak mohl dosĂĄhnout vÄ›Ä?nĂŠho Ĺživota.
99 UkĂĄzka elektronickĂŠ knihy, UID: KOS256036
)OGF? TU?SPÚŊL¹FP #EYQU? 1
% Ä— Ĺ&#x;
' ć Ĥ ÄŠ Ä• Ĥ F 8ÄŠĹ? L Ũ Ĥ Ĺ? Ĺ? ĹŁ IJ Ĺ? L IJ! ÄĄ Ĥ Ũ IJ ÄŠ IJ IJ Ä• Ĥ ! ÄĄ ' ć Ĥ ÄŠ Ũ ½ ¿ºº Ĺ?F F F 0 ! ! Ĺ? Ä• L ! ! j ÄŠÄĄ Ĥh Ĥ L Ũ Ĺ? Ĺ? Ĥ ÄŠĹ? Ũ Ĥ IJ IJ U Ĥ Ĺ– IJF Ĺľ Ä• U Ĥ F ' ć Ĥ ÄŠ U IJ Ĺ?IJ L ÄŠ ĹŁ ÄŠ! F 2 Ä• Ä• Ĺ? Ũ Ĥ Ä• U
Ä• IJ ÄŠ őIJ ! IJ ! ÄŠ ĹŁ L Ĺ? Ĥ Ä•! ĹŁ Ä• Ĺ? ĹŁ Ĺ? ! IJ IJ Ä• Ĺ?IJF & Ä• Ä•! IJ Ä• Ĺ? Z ĊŨ ĹŁ U [L Ũ ĹŁ Ũĕ ! Ĥ Ĺ? ! ! ÄĄ ĹŁ ĹŁ Ĺ? F 5 ÄŠ Ä• ĹŁ !Ä•Ĺ? ÄŠ Ĥ ĹŁ Ĺ? Ä• Ĺ? ÄŠ ÄĄ Ä• Ĥ ĹŁ F 2Ĺ? Ĺ? Ä• ÄŠ ! Ĺ‘ L ! ĹŁU Ĺ‘ Ä• Ĥ Ĺ– F 8 Ä• Ä• Ĺ? IJ ÄŠ Ĺ?L ĤL ' ć Ĥ ÄŠĹ? L ĹŁ Ĺ‘ Ĺ?F 2Ĺ? Ũ ĹŁ Ä• Ä• L Ũ IJ Ũ Ũ Ĺ?IJ L Ä• U Ĺ ' F % Ä• Ũ Ĺ?IJ Ĺ? IJ Ũ Ĥ L Ĺ? IJ Ä• Ĺ? Ũ Ĥ ÄŠ L ! Ĺ? Ä•Ĺ‘ F - Ĺ? ! Ä• IJ Ä• IJ ÄĄ Ä• ĹŁ IJ Ĺ? IJ ! ÄĄ Ĥ Ä• Ĥ ĊŨIJF 2 ÄĄ ĹŁ IJ ! ÄŠ őIJ ÄĄÄ• Ä• L Ä•! IJ U IJ F ' Ĥ Ä• Ĥ Ũ ! Ä• Ũ Ä• L ÄŠ őIJ IJ U L L ! L Ĥĥ Ĥ Ĺ– F $ ÄĄ Ĥ Ũ L Ũ Ä•! Ĥ U ĹŁ Ĺ?F
P
< Ĺ? IJ Ä• Ĺ? Ĺ? ĹŁ Ũ ½Ÿ Ĺ?F 6 Ũ Ĥ ĹŁ IJ ! L ! U IJ F 8! ÄĄ 6 +FL * Ĺ‘ 6 +++F
% Ä• ĹŁ -
8 Ĺ? IJ ÄŠ 0 Ä• ÄŠ őIJ ÄĄÄ• IJ Ä• Ĺ? IJ ÄŠL IJŨ Ä•! ! Ä• # L Ĺ? ÄŠ! Ä• Ũ IJ Ä• Ĥ IJ! ÄŠ Ä• Ĥ IJ Ä• F
* Ä• < ĹŁ Ä• ! Ĺ? Ĺ‘ Ä• U Ä• F 6 Ĺ? ½ž Ĺ?L ! Ũ ÄŠ Ĺ‘ ¿ Ĺ? Ä•F & Ä• Ä• IJ Ĺ? ĹŁĹ‘ Ũ Ÿ Ĺ?F - Ũ ĹŁ Ĺ? !Ä• Ĺ‘Ä• IJ Ä• Ĥ L ! Ĥ Ä• ÄŠ L Ũ ! U Ä• Ĥ L ! ĹŁ Ĥ ! Ũ F
2 IJ Ä• Ĺ?IJ 0 IJ Ä• Ĺ?IJ Ĺ?IJ Ä•! ĹŁ ĹŁ Ĺ?L Ĥ Ĺ? Ä• Ä• 6 ZĂ€ĂƒÂşVÀÀž Ĺ?F F F[F - Ä• Ĥ ĹŁ !Ä• U IJ ÄĄ ÄŠ ÄŠ őIJ ÄŠ Ä• ĹŁ ! Ĺ?! ĹŁ IJF
2 Ä• Ä• 2 IJ ! Ĺ? Ä• IJ ĹŁ IJ L Ũ U ÄĄÄ• IJ Ĺ? ÄŠ IJ Ĥ Ĺ? Ĥ ! F Ƣ ĕŨ
Ä• ÄŠ Z ĊŨ Ĥ [ Ũ IJ ÄŠ IJ ˼ ĹŁ ĹŁ ŨĕU Ĺ?L Ĥ Ĺ? Ĺ Ĺ?F
7 IJ Ä• IJ ! Ä• Ĺ? ProtoĹže pĹ™Ăstup do egyptskĂ˝ch chrĂĄmĹŻ byl vyhrazen jen pro krĂĄlovskou rodinu a kněŞĂ, souÄ?ĂĄstĂ vnÄ›jĹĄĂch zdĂ chrĂĄmu nÄ›kdy bĂ˝valy svatynÄ› s vyobrazenĂmi „,naslouchajĂcĂch uĹĄĂ“. BohovĂŠ jimi naslouhali modlitbĂĄm obyÄ?ejnĂŠho lidu. Amon z Karnaku byl veleben jako bĹŻh, „,kterĂ˝ slyĹĄĂ hlasy chudĂ˝ch“, zatĂmco bohynÄ› Hathor „,naslouchĂĄ Şådostem kaĹždĂŠ mladĂŠ dĂvky, kterĂĄ v ni věřĂ“. LidĂŠ bohy uctĂvali takĂŠ pĹ™Ămo ve svĂ˝ch domovech, kde mÄ›li skromnĂŠ svatynÄ› s malĂ˝mi bustami zesnulĂ˝ch pĹ™edkĹŻ a soĹĄky oblĂbenĂ˝ch bohĹŻ i bĂ˝valĂ˝ch vladařů. KupĹ™Ăkladu krĂĄlovna Ahmose-Nefertari, uctĂvanĂĄ jako bohynÄ›, a jejĂ syn Amenhotep I. mÄ›li v Ĺ™emeslnickĂŠ vesnici DĂŠr el-MedĂna vÄ›tĹĄĂ oblibu neĹž bĹŻh Amon. Rodiny ve svĂ˝ch domovech takĂŠ praktikovaly magii, aby zahnaly skrytĂŠ sĂly a zlĂŠ duchy. ObzvlĂĄĹĄtÄ› bÄ›hem porodĹŻ ochraĹˆovaly Ĺživoty matek a dÄ›tĂ kouzla, amulety Ä?i slonovinovĂŠ hĹŻlky a takĂŠ se nosily masky imitujĂcĂ ochrannĂŠ domĂĄcĂ bohy, jako byl tĹ™eba Bes.
100 UkĂĄzka elektronickĂŠ knihy, UID: KOS256036