Skip to main content

Tréma u hudebníků a její prevence ve vzdělávacím systému (Ukázka, strana 99)

Page 1

98

způsobuje jeho trému, je potřeba navrhnout pro stejnou situaci alternativní způsob uvažování. Příklad je uveden v tabulce níže. Tabulka 4: Příklad analýzy negativních myšlenkových vzorů Situace Účast na soutěži

Emoce Tréma

Myšlenka „Nezvládnu to zahrát jako obvykle.“

Alternativní myšlenka „Jsem dobře připravený a moje technické nedostatky jsou na této úrovni přijatelné a mohu je kompenzovat kvalitou interpretace.“

Studentovi se na konci terapie doporučuje vystupovat veřejně, aby měl možnost přímo na pódiu experimentovat s novými technikami. Pedagog by měl organizovat řadu cvičebních vystoupení před různými posluchači, aby student zjistil, jaký vliv na jeho psychiku mají rozlišné skupiny posluchačů. Účinnost uvedených technik dokázali A. Streptoe a H. Fidler281. Ve svém výzkumu se ptali studentů hudby, o čem přemýšlejí před vystoupením a v jeho průběhu. Analýza jejich výkazů ukazuje, že se objevují dva způsoby uvažování: katastrofické a realistické (jako například: „Může se mi stát pár chyb, ale jsem schopná se z toho hned vzpamatovat a nikdo si toho ani nevšimne“). Studenti, kteří mají katastrofické myšlenky, pociťují značně vyšší míru trémy než studenti, jejichž hodnocení situace je realističtější. Další kognitivní strategie, které se často používají, spočívají ve vytváření představ a v pozitivním vnitřním dialogu. Vytváření představ je známá kognitivní technika, kterou používá velký počet profesionálních hudebníků. Její klíčovou myšlenkou je tzv. zamýšlený scénář, který zahrnuje pocity, jež se co nejvíce blíží skutečnému vystoupení. Po důsledném nácviku této techniky má hudebník pocit, že už výkonovou situaci zažil, a taková apriorní zkušenost může být v boji proti trémě prospěšná. Klíčovou složkou této techniky je reálnost. Představa musí úplně odpovídat skutečnému vystoupení. Vytváření představ se může používat pro nácvik výkonových dovedností s cílem dososáhnout během skutečného vystoupení většího klidu. D. Pargman282 při tom upozorňuje, že musí být splněné následující tři požadavky: a) přesnost pohybů, b) uvolněný stav, c) pocit sebedůvěry. 281 A. Streptoe – H. Fidler. Stage fright in orchestral musicians: A study of cognitive and behavioral strategies in performance anxiety. British Journal of Psychology, č. 78, 1987, s. 241–249. 282 D. Pargman. Managing performance stress. Routledge: New Ed edition, 2006, s. 159.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS255655


99

Vnitřní dialog je podobná strategie, ve které se hudebník snaží bojovat s negativními výroky, které pocházejí již z raných vzdělávacích zkušeností, jako jsou například: • Cvičení dělá mistra. • Měl bych hrát líp. • Hraj přesně to, co je napsané, neimprovizuj! • Proč se snažit? • Neriskuj! • Učení se nazpaměť je příliš těžké. • Jedna chyba může zničit celé vystoupení. • Hraní podle sluchu je ztráta času.283 Vnitřní dialog většinou zahrnuje pravidla a upozornění o tom, proč nesmíme udělat chybu a podniknout něco originálního. Uvedené výroky jsou zafixované v hlavách mnohých začínajících studentů, jejichž učitelé jím vždy říkali, že musí cvičit (opakovat skladbu víckrát), dokud nedosáhnou dokonalosti (hraní bez chyb). Naneštěstí taková pravidla platí i pro mnohé pokročilé studenty a značně přispívají k jejich pocitu trémy. K odstraňování negativního vnitřního dialogu se studentům doporučuje mluvit se sebou stejným způsobem jako s dobrým přítelem, který má podobný problém.

6.2 Fyzické preventivní metody Terapeutický účinek na trému má též několik relaxačních technik a dechových cvičení. Výzkumy potvrzují účinnost Alexandrovy techniky (E. Valentine 284; E. Valentine aj.285). Mnozí hudebníci používají tuto techniku s cílem udržet rovnováhu mezi různými částmi těla a redukovat nadbytečné napětí. Alexandrova technika je druh terapie, ve které terapeut učí svého pacienta používat tělo účinnějším způsobem. Pacient si nejdřív musí uvědomit, jakým zůsobem provádí každodenní aktivity a jak vypadá správné držení těla, a potom se učí přizpůsobovat tělo a provádět pohyby s minimál283 P. G. Salmon – R. G. Meyer. Notes from the green room: Coping with stress and anxiety in musical performance. Jossey-Bass, 1998, s. 67–68. 284 E. Valentine, Alexander technique. In A. Williamon. Musical excellence. New York: Oxford University Press, 2004, s. 179–195. 285 E. R. Valentine – D. F. P. Fitzgerald – T. L. Gorton – J. A. Hudson – E. R. Symonds. The effect of lessons in the Alexander technique on music performance in high and low stress situations. Psychology of Music, č. 23, 1995, s. 129–141.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS255655


100

ním napětím a námahou. Po každém cvičení jsou pohyby lehčí a tělo je vyrovnanější. Výzkumy286 ukazují, že studenti hudby a profesionální hudebníci, kteří prošli tímto tréninkem, zlepšili jak interpretační, tak i technickou stránku hraní, snížili úroveň trémy a zvýšili své znalosti o druzích napětí a způsobech relaxace. Ke zmírnění symptomů trémy se také používají jóga a meditace. Cvičení jógy předpokládá ovládání řady nekonvenčních fyzických a meditačních cviků, které zesilují povědomí vlastního těla. Jejím cílem je udržet pružnost a rovnováhu těla a mysli a naučit se soustředit. Klinické studie287 konstatují, že jóga pomáhá hudebníkům symptomy trémy redukovat a může vylepšit jejich výkon. J. C. Chang aj.288 ve svém výzkumu zjistili, že ve srovnání s respondenty v kontrolní skupině se tréma snížila u studentů, kteří se zúčastnili meditačního tréninku. Uvedené výsledky naznačují, že jóga a meditace mohou být v boji proti trémě úžitečné, protože regulují automatickou nervovou soustavu a snižují sekreci kortizolu – hormonu, který pomáhá tělu bojovat se stresem. Jóga a meditace napomáhají koncentraci, čímž se přerušuje kruh negativních myšlenek a napětí, které se vytváří v těle a způsobuje trému. V prevenci trémy u hudebníků se také často používá progresivní svalová relaxace. Tuto techniku vyvinul E. Jacobson, který se domníval, že zdravotní potíže jeho pacientů vznikají z chronického napětí a úzkosti.289 Progresivní svalová relaxace má za cíl pomoci hudebníkům, aby se postupně uvolnili. Vyžaduje čas a úsilí. Proces relaxace začíná se zavřenýma očima, přičemž hudebník monitoruje vlastní dech. Je nutné omezit veškeré podněty z vnějšího světa, než se začnou střídavě napínat a uvolňovat skupiny svalů po celém těle. Podle P. G. Salmona a R. G. Meyera290 má tato technika několik výhod: • pomáhá izolovat pocity z různých skupin svalů; • pomáhá hudebníkům naučit se, jak vypadá v těchto svalech pocit napětí a uvolněnosti;

286 M. Nielsen.The study of stress amongst professional musicians. In C. Stevens. Medical and physiological aspects of the Alexander technique. London: STAT Books, 1994. 287 S. B. Khalsa. Yoga as a therapeutic intervention. Indian Journal of Physiological Pharmacology, č. 48 (3), 2004, s. 269–285. 288 J. C. Chang – E. Midlarsky – P. Lin. The effects of meditation on music performance anxiety. Medical Problems of Performing Artists, č. 18 (3), 2003, s. 126. 289 E. Jacobson. Modern Treatment of Tense Patients including the neurotic and depressed with case illustrations, follow-ups, and EMG measurements. Springfield III: Charles Thomas, 1970. 290 P. G. Salmon – R. G. Meyer. Notes from the green room: Coping with stress and anxiety in musical performance. Jossey-Bass, 1998, s. 179.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS255655


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook