Pozor! NIKDY se nestylizujte do role namachorvaného frajera: • Víc problémů to vytváří, než řeší, zejména ve vztahu ke svědkům. • Když se vám tím člověka nepodaří oblbnout, cena za to je vysoká. A to se děje hodně často. Zločinci mají v oblbování slušných lidí mnohem víc zkušeností než slušní lidé v oblbování zločinců. Třetím účastníkem každého střetu je svědek nebo svědci. Až dorazí policie nebo až budete stát před soudem, bude stěžejní to, jak vaše jednání vnímalo okolí. Ani jeden z nás není moc emotivní rváč, což je dobře. Ale pokud se naštveme, ze všech sil se snažíme nedat to najevo. Svědkové musí vidět profesionála, který jen neochotně, ale schopně udělá to, co je třeba. Urážky a neuctivé chování nebo výhrůžky či dokonce křik představují pro obrázek profesionála riziko. Každé slovo nebo intonaci před střetem i během něj si může někdo zapamatovat a to může posílit, anebo podkopat vaše tvrzení, že šlo o sebeobranu. Strach je v pořádku. Projevy vzteku vám vždycky uškodí. Na vaší motivaci záleží z hlediska etiky i zákona. Zastřelte někoho, abyste mu zabránili zabít dítě, a jste hrdina. Zastřelte někoho, protože si myslíte, že je to debil, a jste zločinec – navzdory faktu, že chlap, co se snaží zabít dítě, debil je.
Tempo, tón, výška a hlasitost Třetím nejdůležitějším základním kamenem jsou prvky hlasu – tempo, tón, výška a hlasitost. Díky tomu lidé poznávají vaše emoce, záměry a zaujetí. Tempo a hlasitost naznačují intenzitu. Čím zanícenější člověk je, ať jde o vztek, strach, nebo i lásku – sledovali jste někdy dvě dospívající holky, které se snaží o svých láskách šeptat? – tím hlasitěji má tendenci mluvit. A tím rychleji. Tón a výška naznačují charakter emoce. Může být těžké nějak smysluplně definovat tón, ale vezměte si například flétnu a piano. Můžou hrát tutéž notu (výška) stejnou hlasitostí, ale budou znít odlišně. Tím rozdílem je právě tón. Nebo možná barva. Jak chcete. U lidí je to snazší – vztek zní jinak 96
PŘIMĚŘENÁ SEBEOBRANA
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS255154
než strach. A různé druhy vzteku mají různé tóny – chladné a opovržlivé zasyčení („Co ty tady děláš?“) nebo rozhořčení („Nech to bejt!“) a můžeme jmenovat další. V tónu se odráží i něco, co lze vnímat jako srdečnost nebo odhodlání. Například chlap, který je naštvaný a jedná podle toho, zní jinak než chlap, který je opravdu naštvaný, ale bojí se a ustoupí. Čtení těchto nuancí vyžaduje trénink, ale je to velmi užitečné. Výška hlasu ukazuje strach. Konkrétně je to projev toho, že do systému vstoupily stresové hormony. Lidé pod tlakem stresu mívají vysoký a pištivý hlas, což může být vtipné… ale znít vtipně nechcete, když někoho zklidňujete. Proto je hluboký hlas výhodou při uklidňování ostatních. Vyzařuje, že nemáte strach, a absence strachu znamená bezpečí. Naproti tomu, pokud máte vysoký hlas, je téměř nemožné úspěšně pracovat s lidmi v krizových situacích. Podvědomě ho čteme jako strach a pro lidi, stejně jako pro všechny primáty, je strach nakažlivý. Vždycky si všímejte, jak je to s tempem, tónem, výškou a hlasitostí řeči vašeho potenciálního soupeře. Zejména pozorujte změny. Pokud se hlas zvýší, zvýšilo se množství adrenalinu. Právě jste o krok blíž k akci. Pokud se tón změnil z módu „poraněný“ na „naštvaný“, pak se protějšek právě rozhodl, na koho bude ventilovat svou frustraci. Pokud se zrychluje tempo, drban začíná být podrážděný a situace se může rychle vyvinout, buď dobře, nebo špatně. Totéž platí pro hlasitost. Sami své tempo, tón, výšku a hlasitost mějte taky pod kontrolou. Jsou to základní elementy vaší řeči, které protivníkovi naznačují, kdo jste. Slova většinou svým způsobem klamou. Jestli se zakládají na pravdě, bude váš soupeř protějšek usuzovat z elementů vašeho hlasu a z vašeho chování. Jinak řečeno drban nebude reagovat ani tak na vaše slova jako na VÁS.
Jeden řečový trik: Když mě zavolají, abych se šel vypořádat s neřády, hned na začátku vyrovnávám jejich intenzitu. Pokud jsou hlasití a křičí, křičím taky, ale jen na vteřinu. První slovo zařvu hlasitěji než drban a pak snižuji tempo i hlasitost: „HEJ! Hej! Hej.“ Je pozoruhodné, jak spolehlivě pak zpomalí a ztiší se, aby byl se mnou ve shodě. Občas to musím párkrát zopakovat. Týká se to jen hlasitosti a tempa, jinak se snažím o hluboký hlas, abych neprojevoval strach a nabízel bezpečí, a tón zachovávám neutrální, beze vzteku nebo strachu, a hlavně aby neměli pocit, že je soudím. ÚROVEŇ 2 – HLAS
97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS255154
Naslouchání „Stará moudrá sova seděla na dubu. Čím více viděla, tím méně mluvila. Čím méně mluvila, tím více slyšela. Proč nejsme tak moudří jako ten starý pták?“ – Báseň, kterou Roryho matka vyšila a pověsila na zeď v kuchyni. „Člověk má dvě uši a jedna ústa, takže by měl poslouchat dvakrát víc, než mluví.“ – Netuším, kdo tohle řekl první. „Nevím, že bych kdy změnil úmysl člověka hádkou, ale pár jsem jich změnil nasloucháním.“ – Rory. Je úžasné, jak si o vás lidé myslí, že jste chytří a starostliví, když držíte zobák. Lidé rádi mluví a časté řeči se mění v maličké bitvy ega. On něco řekl, čímž vás přinutil něco si myslet, a vy nedokážete čekat a vyslechnout si celou historku, a pak do toho skočí ona se svou posměšnou poznámkou a vy se bojíte, že se téma posune jinam dřív, než budete moct říct svůj příběh. Ve většině případů je z pohledu většiny lidí každý příběh o nich. Nepřipadá v úvahu, aby o nás mluvil někdo jiný. Proboha, jen to ne. My sami o sobě chceme mluvit. Chceme poslouchat svůj hlas a vyprávět své historky. A celou dobu tu hru všichni hrají. Je úžasné, jak moc se mluví a jak málo se doopravdy komunikuje. V určitou chvíli poznáme, že nikdo doopravdy neposlouchá. A jen pár z nás si uvědomí, že neposloucháme ani my. A tenhle zmatek nabízí obrovskou příležitost. Dokážete-li skutečně naslouchat, stáváte se zvláštním mystickým poločlověkem – polobohem, který k sobě přitahuje lidi. Ne, to nepřeháníme. Lidé rádi mluví, proto mluví pořád. Ale jsou rádi, když je někdo poslouchá, mají rádi pozornost, rádi si myslí, že někoho zaujali – a tenhle aspekt nedokážou ovládat. Je to něco výjimečného a dělá jim to dobře. Když narazí na někoho, kdo dobře naslouchá, tráví s tím člověkem hodně času. Bezvýhradně věří, že tenhle tichý, přemýšlivý a zaujatý člověk je neuvěřitelně chytrý a soucitný. Někdy o tom řeknou ostatním. To je ta stránka naslouchání, která se dotýká pocitů. A ta je nesmírně užitečná. Taktická stránka pro zabijáky: nasloucháním sbíráte informace. Co lidé říkají, jak to říkají, témata, kterým se vyhýbají, a ta, kterých se drží, při čem se cítí nepříjemně, a věci, o kterých lžou, to všechno vám říká, kým jsou a v co věří. Umožní vám to porozumět jim, což vám dává možnost rozhodnout se, zda se stane něco špatného, nebo ne. 98
PŘIMĚŘENÁ SEBEOBRANA
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS255154