Odmlčela se, vzala do ruky nějaký bílý plastový předmět a zahleděla se na něj – byl to přístroj, co krájel zeleninu na dokonalé tenké proužky. „Není to absurdní? Že si tohle můžu jen tak koupit?“ „Já nevím.“ „Jsem tohle opravdu já?“ zeptala se s pohledem upřeným na předmět ve svých dlaních. „Je tohle mé pravé já? Tohle se ze mě stalo?“ „Nedala bys mi nějaké peníze?“ „Na co?“ Samuel pokrčil rameny. „Nekupuj nic jen tak. Jenom proto, aby sis něco koupil.“ „Neboj.“ „Jde mi o to, že si nic kupovat nemusíš. Nic z těchhle věcí nikdo doopravdy nepotřebuje.“ Sáhla do peněženky a vytáhla desetidolarovou bankovku. „Sejdeme se tady za hodinu.“ Sevřel peníze v dlani a odpochodoval do ostrého bílého světla nákupního střediska. Bylo tak rozsáhlé, že to lidský mozek nedokázal pojmout. Připomínalo velké oddechující zvíře. Někde v dálce bylo slyšet, jak dítě nebo děti křičí či pláčou, což splynulo s rámusem linoucím se ze všech směrů: Samuel netušil, odkud zvuk přichází, kde se dítě nachází a jestli je šťastné, nebo smutné. Šlo zkrátka o zvukový jev vytržený z kontextu. Bylo nemyslitelné, že by v nákupním středisku chyběly nějaké obchody, ale někdo rozhodl, že by jich tam mělo být ještě víc, což dalo vzniknout malým samostatným stánkům, jež zabíraly prostředek každé pasáže a nabízely specializované zboží, případně efektní hlouposti: malé helikoptérky, které prodejce předváděl nad znepokojenými hlavami v davu; klíčenky, kam si člověk mohl nechat laserem vypálit své jméno; speciální kulmy, jejichž použití Samuelovi naprosto unikalo; klobásy v dárkových krabicích; skleněné kostky, které jako by uvnitř měly trojrozměrné hologramy; speciální zeštíhlující pás; klobouky, na něž vám na počkání vyšijou vybrané sdělení; trička, na která se dají laserovou tiskárnou natisknout vaše vlastní fotografie. Stovky obchodů a kiosků v nákupním středisku jednoduše slibovaly: Tady najdete všechno, co potřebujete. Dokonce i na první pohled zvláštní věci. Třeba takové bělení zubů by člověk v nákupním středisku zrovna nehledal. Nebo švédskou masáž. Nebo klavír. A přesto se tam tohle všechno dalo pořídit. Ohromné rozměry toho místa měly za cíl nahradit vaši představivost. Přestaňte snít o tom, po čem byste mohli toužit, nákupní středisko už za vás tu práci odvedlo. Snažit se najít v nákupním středisku dokonalý dárek bylo jako číst knihu z řady Vyber si své vlastní dobrodružství, ve které chyběly 104
Strih sazba.indd 104
17.10.2018 10:47:13 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS255034
rozcestníky. Musel uhádnout, na jakou stránku přeskočit. Někde tady se skrýval šťastný konec. Samuel prošel kolem obchodu se svíčkami a jednou nebo dvakrát se naplno nadechl skořicového odéru. Z jedovatého zápachu nehtového studia ho na chvíli rozbolela hlava. Z obchodu s cukrovinkami na něj volaly plastové krabice cucavých bonbonů, ale odolal. Hudba, která hrála v nákupním středisku, se mísila s hudbou vycházející z každého obchodu, což mělo podobný efekt, jako když se auto ocitne v dosahu nějaké rozhlasové frekvence a potom z něj zase vyjede. Písně postupně sílily a zase slábly. Před chvílí hrálo něco radostného od Motownu. Teď zněla písnička „Twist“ od Chubbyho Checkera. Jedna z nejméně oblíbených písní jeho matky – Samuel ani nevěděl, jak to vlastně vůbec ví. A tak přemýšlel o hudbě, poslouchal hudbu linoucí se z obchodů, a dokonce za rychlým občerstvením zahlédl obchod s hudebninami, až konečně dostal ten nápad a nemohl uvěřit, že na to nepřišel dřív. Hudba. Bethany byla hudebnice. Rozběhl se k obchodu a cítil se zahanbeně, že celou dobu přemítal, co by jí mohl dát, aniž by se sám sebe zeptal, co by vlastně sama mohla chtít. Připadal si egoisticky a sobecky a řekl si, že na tom někdy zapracuje, až nebude muset během nějakých deseti minut vymyslet dokonalý dárek. Vrazil tedy do obchodu a na okamžik ho přepadla sklíčenost, když viděl, že všechny kazety s populární hudbou stojí okolo dvanácti dolarů, a jsou tak mimo dosah jeho rozpočtu. Jeho zoufalství ale netrvalo dlouho, protože si v zadní části obchodu všiml koše nadepsaného „Vážná hudba“ a pod tím poznámky „Za poloviční cenu“, což vypadalo jako zásah prozřetelnosti. Kazety stály šest dolarů a jedna z nich – byl si tím jist – bude tím dokonalým dárkem. Když se ale Samuel prohrabával rachotící neuspořádanou změtí v koši, narazil na zásadní problém: nic z té hudby neznal. Netušil, co by se Bethany líbilo, nebo co už má. Dokonce ani nevěděl, co je dobré. Některá jména mu zněla povědomě – Beethoven, Mozart –, ale většina nikoliv. Některá byla tak cizokrajná, že se nedala ani vyslovit. A už se chtěl spokojit s jedním známým jménem, které už kdysi zaslechl – se Stravinským, i když si nevzpomínal, jak se o něm dozvěděl –, ale potom si řekl, že jestliže on o Stravinském slyšel, Bethany bude skoro jistě vlastnit všechny jeho nahrávky, které už ji touhle dobou pravděpodobně nudí, a tak se rozhodl, že najde něco modernějšího, zajímavějšího, novějšího, něco, co by vypovídalo o jeho fascinujícím vkusu a ukázalo, jak je jiný, nezávislý a že nejde s davem jako ostatní. A tak si vybral deset kazet s nejzajímavějšími obaly. Žádné portréty skladatelů, staré 105
Strih sazba.indd 105
17.10.2018 10:47:13 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS255034
obrazy nebo fotografie zkostnatěle působícího orchestru ani dirigenta s taktovkou v ruce. Sahal po konceptuálních věcech: cákancích barev, abstraktních geometrických obrazcích, psychedelických spirálách. Vzal je k pokladně, vyklopil je před prodavače a zeptal se: „Kterou z nich by si nikdo nikdy nekoupil?“ Prodavač, citlivě vyhlížející třicátník ve funkci pomocného manažera a s culíkem nedal nijak najevo, že to byla zvláštní otázka, místo toho si svědomitě prohlédl kazety a potom s výrazem odborníka, který v Samuelovi vzbuzoval důvěru, jednu vzal, zatřepal s ní a řekl: „Tuhle. Tuhle nikdo nekupuje.“ Samuel položil na pult svých deset dolarů a prodavač vložil kazetu do tašky. „Je to vážně moderní věc,“ řekl prodavač. „Opravdová avantgarda.“ „Bezva,“ odvětil Samuel. „Je to ta samá skladba v deseti různých nahrávkách. Jakože fakt divná věc. Tobě se něco takovýho líbí?“ „Strašně moc.“ „Proč ne,“ řekl prodavač. Vrátil mu drobné a Samuelovi tak zbývaly ještě nějaké čtyři dolary. Rozběhl se do obchodu s cukrovinkami. Dokonalý dárek se v tašce prudce houpal a narážel mu zezadu do nohou, Samuel už špulil pusu, jak se těšil na cucavý bonbon, kýval hlavou do rytmu všudypřítomné hudby a snil s otevřenýma očima o tom, jak pokaždé činí to správné rozhodnutí a všechna jeho dobrodružství mají ty nejlepší a nejšťastnější konce.
106
Strih sazba.indd 106
17.10.2018 10:47:13 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS255034