HO M O D EU S / ST R U Č N É D Ě J I N Y Z Í T Ř K A
Pravěcí lovci se nemohli považovat za něco lepšího, protože o svém vlivu na prostředí nic nevěděli. Tvořili skupinu nanejvýš jen několika desítek členů, a ta byla obléhána tisíci divokými zvířaty. Přežít mohli jen v případě, že dobře porozuměli chování zvířat a repektovali je. Kladli si otázku, o čem asi dumá jelen a na co myslí lev. Jinak by paroháče neulovili a lev by je dopadl. Zemědělci naopak žili ve světě utvářeném sny a myšlenkami. Stále ještě byli vystaveni velkým živlům, bouřím a zemětřesení, přestali být ale závislí na chování zvířat. Od mládí se kluci na statku učili jezdit na koni, zapřáhnout býka, bičovat osla a zahnat ovce na pastvu. Nebylo obtížné věřit, že taková každodenní činnost odráží přirozený řád nebo vůli nebes. Zemědělská revoluce byla hospodářským i náboženským převratem. Zásadně změnila ekonomické vztahy, a tím i náboženskou víru, jež ospravedlňovala brutální vykořisťování zvířat. I dnes lze tento starobylý proces pozorovat u zbylých kmenů lovců a sběračů, když začnou farmařit. Mezi Nayaky v Indii bylo nedávno zjištěno, že ti, co se pustili do chování dobytka a drůbeže, změnili svůj náhled na zvířata a rostliny. V nayackém jazyce má živočich osobní charakter nazývaný mansan. Antropolog Danny Naveh zaznamenal svůj rozhovor s jedním domorodcem. „Žijeme v džungli, tak jako sloni žijí v džungli. Proto máme mansan, tak jako medvědi, jeleni, tygři a všichni tvorové v džungli.“ „A co třeba krávy?“ „Ty jsou jiné. Je třeba je vést.“ „A co slepice?“ „Ty nejsou nic, ne mají mansan.“ „A co stromy?“ „Mají ho, žijí dlouho.“ „Co čajovník?“ „O ten se musím starat, abych prodal jeho lístky a mohl si něco koupit. Ne, ten nemá mansan.“(31) Ponížení vnímavých tvorů zasluhujících respekt na pouhý majetek se nezastavilo u skotu a slepic. Většina zemědělských 98 |
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS254578
K ap i t ol a 2 . Antro p o cén
společností si vypěstovala třídní systém a chovala se i k lidem jako k majetku. Ve starobylém Egyptě, biblické Izraeli a středověké Číně byli zotročení lidé běžně z malicherných důvodů mučeni a usmrcováni. Vládce ani nenapadlo zabývat se názory venkovanů na řízení státu, tak jako by zemědělcům nepřišlo na mysl, aby se zabývali pocity svých krav a slepic. Když se etnické nebo náboženské skupiny střetly, často se vůči sobě chovaly brutálně, své protivníky deklasovaly na podlidi, na divoké bestie, což byl první krok k tomu, aby se s nimi s jako takovými zacházelo. Zemědělská usedlost se stala prototypem nové společnosti s nadutým vládcem a podřízenou vykořisťovanou rasou, divokou zvěří určenou k vyhlazení – a všem vládl mocný Bůh, jenž tomu zřízení žehnal.
P ět stol et í sam o t y Další vývoj vztahu člověka a zvířete poznamenal vzestup vědy a vznik moderní společnosti. Během zemědělské revoluce lidstvo umlčelo živočichy a rostliny, animistický hymnus nahradilo dialogem s bohy. Během vědecké revoluce umlčelo také bohy. Vzniklo světové představení samotného člověka. Lidstvo stálo na prázdném jevišti, mluvilo jen samo se sebou, s nikým už nevyjednávalo, a protože rozšifrovalo zákony fyziky, chemie a biologie, získalo ohromnou moc bez závazků a mohlo činit, co si zamanulo. Když pradávný lovec vyrazil na savanu, žádal buvola o pomoc, a ten požadoval něco zase od něho. Když starověký zemědělec | 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS254578
HO M O D EU S / ST R U Č N É D Ě J I N Y Z Í T Ř K A
žádal krávy o větší množství mléka, prosil nějakého velkého boha o milost a bůh mu předložil své podmínky. Když ale zaměstnanci v bílých pláštích v laboratořích firmy Nestlé hodlají zvýšit produkci mléka, studují genetiku, a ta po nich nic nežádá. A tak jako existovaly mýty lovců a farmářů, tak existuje i mýtus osazenstva výzkumného střediska. Jde ovšem o padělek, o mýtus stromu poznání přenesený z rajské zahrady do woolsthorpského sadu v Anglii, kde dle pověsti spadlo Isaacu Newtonovi na hlavu jablko a on počal přemýšlet, proč slétlo dolů, a nikoli nahoru či na stranu. A pátral tak dlouho, až zformuloval zákony gravitace a mechaniky. Jenže Newtonův příběh staví příběh stromu poznání na hlavu. Pokušitel v Edenu zahájil drama, svedl člověka ke hříchu a přivolal na něj boží hněv. Pro hada jsou Adam a Eva jen hříčkou. Newton byl v zahradě sám, a ačkoli byl věřící křesťan a věnoval Bibli více času než studiu fyzikálních zákonů, pomohl zahájit vědeckou revoluci, která odsunula Boha stranou. Jeho pokračovatelé už neměli pro mýtus knihy Genesis žádné pochopení, pro ně woolsthorpskou zahradu řídily slepé přírodní zákony a bylo jen na lidech, aby je poznávali. Dodejme ovšem, že ono slavné jablko nespadlo z vlastní vůle. V rajské zahradě byli lidé za svou zvědavost potrestáni vyhnáním. Nikdo ale nepotrestal Newtona, ba právě naopak. Jeho zvídavost přinesla lidstvu lepší porozumění vesmíru a větší moc na cestu do technického nebe. Kolik jen učitelů po celém světě vypráví příběh o Newtonovi, aby podnítilo zvídavost žáků a víru, že poznání vytvoří ráj na zemi. A přece jen se Bůh skrývá i v Newtonově příběhu, je jím totiž sám fyzik. Až ovoce biotechniky a nanotechniky dozraje, získá homo sapiens božskou moc, cesta vedoucí od stromu 100 |
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS254578