Vhodné návyky pro vyrovnaný hormonální systém
Základními předpoklady pro vyrovnanou hladinu hormonů jsou: • správně fungující játra • výživa • spánek a odpočinek • tělu přiměřená hladina stresu Optimalizací funkce jater a celého zažívání pozitivně ovlivníme odbourávání nepotřebných hormonů, neboť se všechny odbourávají v játrech a jsou jimi vylučovány. Ale odbourávání samo o sobě ještě nestačí. Musíme mít i dostatečný přísun kvalitních živin a potravin. Tělo se nedá ošidit, potřebuje si i doplnit živiny – a v neposlední řadě si potřebuje rovněž odpočinout.
Hormony v harmonii 97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS254431
Pamatujme na kvalitní spánek Kvalitní spánek je pro správnou funkci neuronů a regeneraci celého organizmu nenahraditelný. Při nevyspání v nás každý nerv a buňka volají po vyšším přísunu energie a tělu je pak úplně jedno, zdali si přejeme být štíhlé – jde mu jen o jediné: dobít energii! A už držíme v ruce něco sladkého a tučného! Někde hluboko v nás totiž došlo k souboji dvou hormonů ucházejících se o naši přízeň. Hormon leptin, uvolňující se z tukových buněk, potlačující nadměrnou chuť k jídlu a informující mozek o tom, že tělo je už syté a tudíž je čas přestat jíst, se utkává se silným soupeřem, potutelným našeptávačem jménem ghrelin, který zná naši slabost pro sladké a dokáže jí obdivuhodně využít. Ghrelin se utváří v žaludku a vzbuzuje v nás pro změnu pocit hladu. Při nevyspání tak ghrelin lačnící po laciné energii souboj s leptinem jasně vyhrává. Podívejme se, o co vlastně při dlouhodobém nevyspání, kdy tvorba „hladového“ ghrelinu stoupá, zatímco produkce „přísného“ racionálního leptinu klesá, v podstatě jde. Mozek se v dohadování těchto dvou hormonů časem přestává orientovat a i on začne raději naslouchat hlasu ghrelinu, který říká to, na co i mozek rád slyší. Ghrelin nás totiž ponouká jíst všechno, co je syté a sladké, a právě to sladké přitahuje mozek. Celý organizmus je při nevyspání navíc vyčerpaný a snáze ošálitelný. Vědci zjistili, že při nedostatku spánku mají lidé tendenci k obezitě či nadváze, neboť mozkový receptor leptinu je unavený a nakonec se může stát vůči leptinu rezistentním. Mozek tak ztrácí schopnost prostřednictvím leptinu vysílat varovné signály typu STOP PŘEJÍDÁNÍ! a STOP SLADKÉMU! A tělo se už o přísný leptin ani nezajímá. Důsledek? My vesele jíme a pijeme, co hrdlo ráčí, čímž začneme neodvratně přibírat na váze. Lidé s větší nadváhou často úplně postrádají absolutní pocit sytosti – chybí jim účinná brzda v pocitu plnosti. Včasný odchod do postele nás tak částečně uchrání od nutkání přejídat se. I racionální leptin má nad námi v bdělém a dobře vyspalém těle větší moc. Celý organizmus totiž zregeneruje – a není toho málo, co v těle potřebuje zregenerovat – někdy má v době, kdy spíme, dokonce více napilno než v bdělém stavu. Zatímco se tedy slastně oddáváme spánku, pracuje tělo na plné obrátky, přičemž se dávají do pohybu některé velice komplikované systémy: Opravují se porušené vyváženosti, stabilizuje se nálada, odbourává se stres, opravují se tkáně, vyrovnává se rovnováha biochemických reakcí mozku, posiluje se imunitní systém atd. Probíhá tak doslova na tisíce biologických procesů. Šidíme-li se tedy právě v této fázi celého čtyřiadvacetihodinového intervalu, zaplatíme za to časem možná vysokou daň.
98 Hormony v harmonii
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS254431
Jak dlouhý má být dobrý spánek? Potřeba spánku je zčásti individuální a částečně závisí na věku, přesto téměř všichni vědci zkoumající spánek poukazují na prospěšnost kvalitního, minimálně osmihodinového spánku, což platí pro většinu dospělého obyvatelstva. V dětském věku potřeba spánku stoupá až na 10 a více hodin denně. Pokud někdo nevyspání riskuje, musí si být vědom toho, že riskuje i diabetes, nemoci srdce a podobná závažná onemocnění. I vyšší úmrtnost v mladším věku lze zaznamenat ve vyšší míře právě u lidí, kteří spí průměrně méně než sedm hodin denně. Nestačí však přijít domů ráno v šest a prospat celý den. Nejhodnotnější je totiž spánek od večera do rána, nejlépe po celou noc bez přerušení. Také noční doba, ve které člověk spí, je velice důležitá: K obnově fyzických sil dochází především mezi 22. hodinou večerní a 2. hodinou ranní, regenerace psychických sil nastává mezi 2. a 6. hodinou ranní. Jen se na sebe podívejme po bezesné prohýřené či propracované noci. Stačí jen jedna skutečně probdělá noc a už nás „ozdobí“ kruhy pod očima, jež se časem při těžším chronickém nevyspání zvětšují a tmavnou. A navíc nám přibývá dost vrásek. Když toto varování nepomůže, tělo „přitvrdí“, což se nejdříve projeví zvýšeným počtem prostonaných dní. A pokud pak v chronickém ponocování dále pokračujeme bez ohledu na další varovné signály, může naše počínání vyústit i ve velmi těžká onemocnění.
Hormony v harmonii 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS254431