ř Protože to říkám! Dospělí jsou občas fakt zvláštní. Třeba proto, že trvají na věcech, o kterých vůbec nevědí, proč na nich trvají. Taky jsem dospělá. A taky někdy klepu pěstičkou do stolu, že takhle a takhle! Ale netuším, jak jsem na to přišla. Říkám třeba:
•
že se tam musí ze slušnosti jet (tam, kam se nám vlastně vůbec nechce),
• že je škoda vyhodit placky, které už tři dny leží v lednici a nikomu nechutnají (tak já si je vezmu k večeři, chudinka malá obětavá),
• že knížky musí být srovnané podle velikosti a autora (kdo je do knihovny, do háje, zase jen tak položil),
• že se jí v jídelně, nikoli na gauči u televize, • že to rádio nesmí tak řvát, • že se má křížovka doluštit celá (a to i když už máme tajenku) a pak teprve začít nová,
97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS254300
• že s jídlem se nehraje (takže nedělej laskavě kuličku z chleba, i když je to jen zbytek, co ti spadnul na zem),
• že se úkoly dělají doma, ne ve škole o přestávce, • že se kozačky nosí až od konce listopadu, protože co si pak obuješ v zimě, že jo,
• že se uklízí v sobotu dopoledne, • že nejde kombinovat na šatech kostky a kytky, • že se v kině nešustí pytlíkem bonbonů, • že se nesmí na lidi ukazovat prstem, natož na ně pořvávat,
• že
nemáme obtěžovat pana doktora zbytečnými
otázkami, proč máme po antibiotikách pupence jako basketbalové míče, ale poslušně je doužívat,
• že musíme doma chodit upravení, jinak jsme ne uctiví k těm, co bydlí s námi,
• že se nemůžeme uprostřed večera sebrat a říct návštěvě, pardon, ale mně se chce spát, tak jdu,
• že se nesmíme hádat s úřednicí na poště, která nechce vydat balík (za který platíme hříšné peníze), protože u sebe nemáme občanku, jen cestovní pas, přestože selský rozum dostává na zadek,
• že je nutné jíst špenát, protože je zdravý, • že, že, že...
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS254300
Hodně nám toho zbylo v hlavě z doby, kdy jsme byli malí. Je slušné zdravit, udělat místo v tramvaji staršímu, i když máte nadvakrát zlomenou nohu, nehlučet po desáté večer, nesmát se nahlas na ulici, necákat ve veřejném bazénu, vždyť ta dáma, co plave vedle, má novou trvalou… Naše maminky říkaly a jim zase jejich maminky. Ještě že máme děti, které se dokážou ptát proč. Můžeme odpovídat proto anebo rozvitěji, protože to říkám a protože to tak prostě je. Anebo se zamyslet, odkud se ta naše pravda vlastně bere. Proč? Přeci proto!
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS254300