„Nejspíš proto, že na neúspěch jsem za ta léta už zvyklý a vím, co s ním dělat,“ ušklíbl se pobaveně Jakub. „Nemáš hlad? Co si připravit avokádové sendviče? Paní Šimová tentokrát vybrala avokáda, která jsou opravdu RTE.“ „To zní skvěle, ale neodbíhej od tématu!“ „Jestli mám připravit sendviče, musím minimálně odběhnout k lince,“ hájil se Jakub s nevinným výrazem a vzápětí začal soustředěně ohmatávat avokáda v míse na lince. „Ale ne, máš pravdu. Když jsem tenkrát potkal Artona, místo abych mu nadšeně vylíčil, jak se mi na Univerzitě daří, skoro jsem se mu omluvil, že mám něco, na co můžu být hrdý.“ „Že mě to nepřekvapuje!“ zvolala Val se smíchem a protáhla se. „A jak se Damienův bývalý nejlepší přítel vůbec má?“ „Nemám tušení,“ odpověděl Jakub a položil na linku třetí vybrané avokádo. „Když jsem s ním mluvil naposledy, domluvili jsme se, že pak někdy zajdeme na pivo, ale to bylo před rokem. Od té doby jsem se párkrát stavil u něj doma, ale nikdy tam nebyl. Možná se mi vyhýbá. Anebo je pořád zaměstnaný tím úkolem, co mu dala Marion ještě předtím, než jsme vyrazili do Chrámu.“ „Hm,“ udělala Vallence, která Artona nikdy neměla ráda – ani předtím, než zjistila, že pracuje pro Marion. „Beztak by mě zajímalo, jak Arton tají doma, pro koho pracuje,“ nadhodila. „Marek je velitel calethonské stráže. Celá jeho rodina by měla být loajální ke správcům, a přitom jeho syn...“ Zarazila se a zůstala hledět do prázdna.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS254269
„Arton nemá ke svému otci moc blízko. Nikdy neměl, pokud si vzpomínám,“ řekl Jakub, který si ničeho nevšiml. „Marek vždycky hodně pracoval, neměl na něj čas...“ „Marek má přístup do katakomb,“ zamumlala Vallence napůl nepřítomně. „Hm?“ Jakub se až teď otočil se lžící a rozpůleným v rukách a viděl její výraz. „Co když měla Tiessa pravdu? Co když Buřič opravdu využívá calethonské katakomby? Vyčerpaly jsme snad všechny ostatní možnosti,“ pokračovala Vallence. Jakub se nechápavě zamračil. Nedávalo mu smysl ani to, co říkala, ani její hořící tváře a nadšený výraz. „Nechytám se,“ přiznal narovinu. „Marion se musí Buřičova aktivita náramně hodit,“ pokývala Vallence hlavou. „Val, většinou jsem to já, kdo mluví v nesrozumitelných útržcích,“ upozornil ji Jakub a Vallence se na něj podívala, jako by si až teď uvědomila, že nebyla v místnosti sama. „Co když Marion poslala Artona, aby podporoval Buřiče?“ Aniž čekala na odezvu, otevřela svůj zápisník, který měla položený na stole vedle notebooku a rychle do něj napsala pár vět, než ho s vítězoslavným výrazem zase zavřela. „Val,“ začal Jakub pomalu, „to jsou jen dohady. Chápu, že v naší situaci už se chytáme stébel, ale nemáme žádné důkazy.“
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS254269
„Máš pravdu,“ přikývla energicky Val a vstala. „Proto je potřeba nějaké získat. Už jsem psala Tiesse. Hm. Chtěla jsem jít dneska na trénink, ale tohle je důležitější,“ dodala sama pro sebe a svižným krokem zamířila pryč z kuchyně. „Takže to znamená, že nebudeš snídat?“ zavolal za ní Jakub zklamaně. Tiesse netrvalo dlouho, než v Icailu získala od Sorena pokyn pro nejvyššího správce Valmera, aby jim tajně poskytl kopii klíčů od calethonských katakomb. Jen o dvě hodiny později se setkala s Vallence nedaleko jednoho z vchodů do katakomb. Ačkoliv Tiessa směr, který nabralo jejich pátrání, nijak nekomentovala, Val si všimla náznaku zadostiučinění v jejím výrazu. Nevyčítala jí to. Tiessa nakonec byla ta, která jim zarputile opakovala, že calethonské katakomby jsou Buřičovým útočištěm, a to bez ohledu na to, jak nemožné se to v tu chvíli zdálo být. „Půjdu dovnitř sama,“ řekla Val, když sestoupily po kamenných schůdcích pod úroveň úzké, opuštěné ulice k těžkým ocelovým dveřím v mohutné kamenné zdi. Kolem nich nebyla ani noha, ale i kdyby někdo po ulici prošel, zatímco stály před vchodem do katakomb, pravděpodobně by si jich nevšiml. „Není to zbytečně riskantní?“ nadhodila Tiessa s pozdviženým obočím. Val se pousmála a na odpověď se proměnila v kočku. „Pozor na konkurenci,“ nadhodila Tiessa pobaveně a odemkla dveře. Potom vzala za malou kouli nad zámkem a dveře pootevřela, 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS254269