Issuu

Rok 1918 – Nábor českých a slovenských zajatců jako podmínka existence čs. legií

„Posledních několik týdnů prožívali jsme okamžiky mučivé nejistoty a neustálé obavy, s jakým výsledkem potkají se vyjednávání o mír v Brestu Litevském a co bude v případě uzavření separátního míru s naším vojskem a celou naší akcí na Rusi. Tyto problémy byly rozřešeny pro nás obsazením Kyjeva bolševistickými vojskami…“ oznamuje Leták Zajateckého odboru č. 28 z 19. 2. 1918 a následuje výzva T. G. Masaryka k dalšímu vstupování do vojska a k nepolevování v organizační zajatecké práci. Intenzivně se pracuje na agitaci mezi slovenskými zajatci. Čs. vojsko bylo prohlášeno za autonomní součást francouzské armády a zachovávalo si se souhlasem velitelů rudých vojsk přísnou neutralitu v ruských záležitostech. To se ovšem mělo brzy změnit. Nebylo v zájmu Německa, aby další síly byly z východu posílány na západní frontu, proto byli bolševici tlačeni k tomu, aby čs. vojsko odzbrojili a rozhodně nedovolili jeho růst.81 Nebylo jistě jednoduché zorientovat se v nastalém zmatku, 81

Toto rozložení sil pochopitelně nakonec vedlo k otevřenému boji mezi čs. vojsky a bolševiky. Dodržování tolik proklamované neutrality v ruských záležitostech se stalo diskutabilní. Možná aniž by to čs. vojáci tušili, ve svém postupu k Vladivostoku de facto pomáhali Dohodě vytvářet podmínky pro postup bílých armád a formování protibolševických vlád, které měli za pomoci spojenecké podpory vrátit zpět Rusko do války proti Německu. Blíže viz ZUBOV, A. a kol., c. d., 1. díl, s. 477–530.

V ruském zajetí_tisk.indd 98

29.10.2018 14:03:46 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS254230

Nábor českých a slovenských zajatců jako podmínka existence čs. legií

možná i proto se někteří zajatci nechali zlákat agitací munovců k vytváření československé rudé gardy v Kyjevě a donské černé gardy pánů Koníčka a Krále. „V okamžiku, kdy Rusko nevystupuje již proti Rakousku a Německu se zbraní v ruce, obracíme se k Vám, bratři, s výzvou, byste se nedali nikým mýliti. My vedeme náš boj dále a voláme Vám: Všichni do našich řad, všichni do československé revoluční armády! Žádný poctivý Čech a Slovák nesmí se vraceti nyní do Rakouska, žádný uvědomělý Čech a Slovák nesmí dobrovolně jíti do otroctví!.“ Dále pokračuje výzva s názvem Do zajateckých táborů z 12. 3. 1918. Oznamuje, že začala evakuace čs. armády a noví dobrovolníci již nebudou přijíždět do Kyjeva, ale do Omska a Vladivostoku. V průběhu března a dubna 1918 probíhal další intenzivní nábor zajatců. Emisaři objížděli i nejzapadlejší tábory, v nichž zajatci většinou ani netušili, jaká je situace. Noví dobrovolníci se posílali přímo za odjíždějícím vojskem a ti, kteří do něho nevstoupili, byli před postupujícími německými vojáky evakuováni do centrálního Ruska nebo na Sibiř. Kdo zaváhal, měl smůlu. V květnu 1918 se např. čeští a slovenští zajatci v donské oblasti ocitli v kleštích: německá vojska se zastavila u Rostova na Donu a na zbylých územích této oblasti vystoupili donští kozáci proti sovětům. Bylo proto nesmírně obtížné, lépe řečeno téměř nemožné dostat se pak do centrálního Ruska či k čs. armádě. Po vypuknutí ozbrojeného konfliktu čs. legií se sověty v květnu 1918 se stala zajatecká otázka jako celek pro legie životně důležitá. Bylo potřeba posílit čs. vojsko a zároveň paralyzovat mohutnou agitaci proti čs. legiím v řadách německých a maďarských zajatců. Vystoupením čs. legií proti sovětské vládě bylo na území Ruska a Sibiře zadrženo na 200 000 zajatců. Z nich bylo náborovým odborem OČSNR sepsáno a zaregistrováno 159 784 zajatců, z toho 43 555 tzv. Slovano‑románů a 116 229 zajatců nepřátelské orientace.82 Pro snadnější řešení (v rámci momentálních možností) zajatecké otázky na území nesovětského Ruska bylo toto teritorium rozděleno na pět oblastí: samarsko‑povolžskou, uralskou, západosibiřskou, středosibiřskou 82

VÚA‑VHA Praha, f. RL, OČSNR, Náborová komise, k. 54.

V ruském zajetí_tisk.indd 99

29.10.2018 14:03:46 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS254230

V ruském zajetí

a východosibiřskou. V každé této oblasti byl zřízen velký zajatecký tábor, v němž byli rozdělováni zajatci podle národností. Celkový přehled o počtu zajatců slovansko‑románské národnosti soustředěných v národnostních táborech a o výsledcích náboru mezi nimi od 24. 5. 1918 do 31. 12. 191883 Čechů Jiho Poláků Srbů a Slov. ‑slovanů Povolž. 2266 1940 485 135 Uralská 1522 1300 787 Záp.Sib 8671 3148 1713 551 Středo 2084 4598 55 ‑Sibiř. A) Vých. Sib. 2895 1 6 Všech 19952 8473 3046 686 B) Z toho 15237 8280 691 686 dobrov. Do voj‑ ska ne‑ 4715 193 2355 přihl. Dosud nesou 973 4466 1985 ‑středění Oblast

Rumu Elsa Ukra Karpat. Italů Všech ‑jinců Rusů ‑nů ‑sanů 455 76 1608 6965 1903 205 1276 2 6965 2681 556 2359 19679 10

257

2908 2141C 838 D) 5500

7014

2902 11 D) 43555

350

347

838

3391

29831

2558

1794

2109

13724

5776

1623

5122

19345

A) Obsažen počet 1950 polských dobrovolců získaných a v Novo‑Nikolajevsku soustředěných přímo polským vojskovým výborem. B) Srbské dobrovolnické části byly původně formovány při našem vojsku, ale na žádost srbského konzulátu později převedeny v jeho pravomoc a v měsíci záři byla koncentrace Srbů námi zastavena. C) Haličtí zajatci hlásící se za Ukrajince nebo Karpatorusy byli soustřeďováni s námi společně pod názvem Ukrajinci. V koncentračním táboře byli zajatci rozděleni podle svých přihlášek jako Ukrajinci a Karpatorusové. D) Všichni soustředění námi zajatci italské a francouzské národnosti bez náboru předáváni italské a francouzské vojenské misi. 83

VÚA‑VHA Praha, f. RL, OČSNR, NK, k. 54.

100

V ruském zajetí_tisk.indd 100

29.10.2018 14:03:47 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS254230