98
ken M
c
Clure
•
lovec myšlenek
bodně rozprávěli o první věci, která jim přišla na jazyk, a bez nejmenších omezení se dohadovali, jenže teď už je všechno jinak. Nemůže Danovi říct vůbec nic o tom, na čem pracuje. Vyloučeno. Takové riziko nepřipadá v úvahu – nikdo se od něho o ničem nedozví. Mohl by tím velmi mnoho ztratit. Dějiny vědy jsou plné případů, kdy si nesprávní lidé přisvojili vavříny za myšlenky a objevy jiných. Bude držet jazyk za zuby, dokud nebude jeho práce bezpečně vytištěná, a až se mu začnou hrnout pozvánky, zaměří svou řeč poněkud stranou hlavního problému. Jediný článek publikovaný v Nature mu zajistí budoucnost v akademickém světě, a co je ještě důležitější, pevné místo v historii medicíny jako člověka, který vysvětlil podstatu psychotických stavů a mechanismus, jímž je možné tyto choroby odvrátit. Nikdo mu jeho objev nesebere. Nikdo. Vzpomínky na Dana a na staré časy však Barrowmanovi vnukly nápad. Dan je pořád kamarád a mohl by mu být užitečný. Zkusí ho požádat o jednu laskavost.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS254141
99
DEVĚT O čtyři týdny později
„P
roboha!“ vykřikl John Macmillan, když otevřel důvěrnou zprávu ministerstva vnitra, kterou mu právě přinesla Jean Robertsová. Ta si vyměnila vědoucí pohled se Stevenem, jako by naznačovala, že brzy vyslechnou nepříjemnou novinu. „Něco prosáklo z výboru, který jel na inspekci do Moorlock Hallu. Zpráva výboru měla být důvěrná, ale už se k ní dostali novináři a jeden přes druhého telefonují, aby si ověřili, že je pravá. Během několika dní noviny rozmáznou existenci Moorlock Hallu, pokud vláda nenajde důvod publikaci těchto informací zakázat.“ Steven zaklel. „Jestli to chápu dobře, zpráva vyzněla nepříznivě.“ „Jak jinak?“ potvrdil Macmillan jeho dohad. „Zdá se, že paní Lillian Leadbetterovou, která výboru předsedala, stav toho zařízení vůbec nepotěšil.“ „Rád bych věděl, jestli ta ženská jen na okamžik pomyslela na oběti těch zrůd a postižené rodiny. Jak se na to předsedkyně vlastně dívá – chce někomu pomáhat, nebo jí jde jen o vlastní zájmy?“ „Já bych vsadil na ty vlastní zájmy,“ připustil Macmillan. „Sedí v parlamentu za liberální demokraty a hodlá si zařídit
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS254141
100
ken M
c
Clure
•
lovec myšlenek
slušnou kariéru, když její strana rozhodla, že je načase napnout síly, aby svým voličům ukázala, že není pouhým poskokem toryovské koaliční vlády.“ „A v nejmenším jí nestálo za to, zamyslet se nad následky,“ zabručel Steven. „Jaká opatření chce zavést pro psychopatické vrahy? Pětsetkrát opsat větu Nesmím znásilňovat a vraždit?“ Macmillan se kysele pousmál. „Ještě je šance, že si jen užívá svého okamžiku na výsluní. Možná to nechá být a začne se rozhlížet, čeho jiného by se přidržela na kluzké tyči politického úspěchu.“ „Já bych to možná neformuloval tak jednoznačně,“ řekl Steven. „Když se to labouristům bude hodit do krámu, sami s tou aférou vyrukují za několik týdnů a budou poukazovat na stížnosti liberálních demokratů, že je jejich toryovští páni přehlížejí a že jediní labouristé se opravdu starají o otázky duševního zdraví. Tím naopak donutí tuhle dámu předstírat, že ji výsledky inspekce pořád hluboce trápí, a pak začnou nepokrytě veřejně soupeřit, aby dokázali, komu tyhle věci leží na srdci nejvíc. Správná odpověď pochopitelně zní, že ani jednomu. Čím méně se o to zajímají, tím víc budou předstírat, že je to naopak. Je to jen taková velká hra.“ Macmillan rezignovaně přikývl. „Kdybych se o to s vámi alespoň mohl hádat.“ „No, stejně jsem se chystal kontaktovat Owena Barrowmana. Tak mu alespoň povím nějakou novinku.“ „A jak postupuje vaše vyšetřování?“ „Díky vynikající práci naší Jean teď víme něco o právnické firmě Scarman, Medici a Weiss, která jedná za ty anonymní sponzory. Nejde o žádnou prvotřídní firmu, ale vyšvihli se na jednom případu, který se projednával tady ve městě před několika roky. Zastupovali katolickou církev v nějakém sporu o kompenzaci – a šlo o velké peníze.“ „Zneužívání?“ Steven přikývl. „A byli úspěšní?“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS254141