Nová společnost s ručením omezeným
• Oprávnění zástupce společníka Společník může zmocnit třetí osobu (tedy osobu, která není společníkem), aby požadovala informace a nahlížela do dokladů společnosti. Předpokladem je, že taková třetí osoba je zavázána alespoň ke stejné mlčenlivosti jako společník a tuto skutečnost společnosti doloží (§ 155 ZOK). Zákon o obchodních korporacích výslovně společníkům povinnost mlčenlivosti neukládá. Přesto lze povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, jejichž vyzrazení by mohlo způsobit společnosti újmu, dovodit z povinnosti společníka chovat se ke společnosti čestně (povinnosti loajality, § 212 odst. 1 OZ). Povinnost mlčenlivosti taktéž může ukládat společenská smlouva. V praxi budou zmocněnými osobami zejména advokáti či daňoví poradci, pro které povinnost mlčenlivosti o zpracovávaných případech vyplývá přímo ze zákona regulujícího danou profesi (zákona o advokacii či zákona o daňovém poradenství) a společnosti tak bude stačit doložit, že se jedná o advokáta či daňového poradce. Domníváme se, že za dostatečný „závazek mlčenlivosti“ je nutno považovat i ujednání mezi stranami (společníkem a třetí osobou), že třetí osoba je povinna zachovávat mlčenlivost o zjištěných skutečnostech. Zástupce společníka má právo na informace (včetně nahlížení do podkladů společnosti) ve stejném rozsahu jako společník. d) Právo účastnit se a hlasovat na valné hromadě • Účast společníka na valné hromadě Hlavním místem, kde společník uplatňuje svá práva podílet se na řízení společnosti, je valná hromada. Valná hromada je orgánem společnosti sestávajícím se ze všech společníků, který rozhoduje o nejvýznamnějších otázkách společnosti. Valná hromada rozhoduje na svých zasedáních, kdy jsou společníci fyzicky či virtuálně, tj. s využitím technických prostředků přítomni, anebo mimo zasedání (per rollam), tj. aniž by se společníci (fyzicky či virtuálně) setkali. Na rozhodování valné hromady se mohou podílet všichni společníci, a to buď osobně, anebo prostřednictvím zástupce (§ 168 odst. 1 ZOK). Zákon v některých případech odnímá společníkovi hlasovací právo, právo účastnit se valné hromady a vykonávat na valné hromadě další společnická práva (právo na informace, právo podávat návrhy a protinávrhy, právo vznést protest apod.) však společník neztrácí (§ 173 ZOK). Pokud bychom společníka zbavili práva účastnit se valné hromady, fakticky by přišel o reálnou možnost podílet se na řízení společnosti. K podrobnostem viz kapitola šestá věnovaná orgánům společnosti.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS253835
Postavení společníků
• Počet hlasů společníka Každý společník má jeden hlas na každou 1 Kč svého vkladu. Společenská smlouva nicméně může určit jiný počet hlasů (§ 169 odst. 2 ZOK). Zcela neproblematické je určení jiného počtu hlasů, pokud se výše počtu hlasů odvíjí od výše vkladu jednotlivých společníků (příkladem může být ustanovení, že na každých 1 000 Kč vkladu připadá pět hlasů). Pokud by měl být počet hlasů určen bez vazby na výši vkladu, je třeba zvýšené opatrnosti. Zákon o obchodních korporacích sice nezakotvuje pro stanovení počtu hlasů bez vazby na výši vkladu žádná omezení, podle našeho názoru je nicméně třeba, aby nerovnoměrné stanovení hlasů bylo spravedlivě odůvodněno. Z tohoto závěru vycházela i doktrína za platnosti obchodního zákoníku (nerovnoměrné určení hlasů umožňoval § 127 odst. 2 ObchZ) a proto by tomu nemělo být jinak za účinnosti zákona o obchodních korporacích. Příklad Společník A, který se ve společenské smlouvě zavázal pro společnost aktivně vykonávat určitou činnost, má na 1 Kč svého vkladu dva hlasy. Společníkům B a C, kteří takovou povinnost nemají, připadá na 1 Kč vkladu jeden hlas. Část autorského kolektivu této publikace se domnívá, že hlasovací právo lze pro jednotlivé podíly i zcela vyloučit. Hlasovací právo nicméně není možné vyloučit u všech společníků, neboť to by valnou hromadu zbavilo schopnosti fungovat. S ohledem na úpravu akciové společnosti je možné dovodit, že vyloučení hlasovacího práva by nemělo být zpochybňováno, pokud hlasovací právo zůstane spojeno s podíly reprezentující alespoň 10 % základního kapitálu (srov. § 279 ZOK). I v případě podílů s vyloučeným hlasovacím právem však bude třeba hlasovací právo přiznat, pokud by mělo dojít k přímému (negativnímu) zásahu do práv či povinností společníka a dále v situacích, kdy by pro konflikt zájmů nemohl hlasovat žádný ze společníků. Podrobně viz Josková, L.: Je ve společnosti s ručením omezeným možný podíl bez hlasovacího práva či práva na podíl na zisku?, Obchodněprávní revue 9/2015. • Kumulativní hlasování Společenská smlouva může určit, že se jednatelé (popřípadě členové dozorčí rady, pokud je zřízena) volí kumulativním hlasováním. Předpokladem je, že společnost má alespoň dva jednatele. Má-li společnost jediného jednatele, není možné kumulativní hlasování ve společenské smlouvě zakotvit (§ 178 ZOK hovoří o členech orgánů, při kumulativním hlasování se navíc násobí počet hlasů počtem volených míst, § 179 odst. 1 ZOK). Smyslem kumulativního hlasování je zvýšit šance menšinového společníka, že se mu podaří prosadit, aby se jednatelem stal „jeho“ kandidát. Podstatou kumulativního hlasování je vynásobení počtu hlasů společníka počtem volených jednatelů. O každém postu se hlasuje odděleně a společník může při hlasování 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS253835
Nová společnost s ručením omezeným
použít všechny hlasy, které má (anebo jejich libovolný počet), jen pro určitou osobu. Tím své hlasy ovšem vyčerpá a pro další kandidáty již hlasovat nemůže. Zvoleny jsou potom osoby, pro jejichž volbu byl odevzdán nejvyšší počet hlasů (§ 180 ZOK). Příklad Společnost má dva společníky A a B. Společník A disponuje 12 hlasy, společník B disponuje 23 hlasy. Valná hromada volí tři jednatele, přičemž společník A navrhl jednoho kandidáta a společník B navrhl tři kandidáty. Společník A tak bude mít pro účely volby jednatelů 36 hlasů (3 x 12) a společník B potom 69 hlasů (3 x 23). Společník A pak podle předpokladů použije všechny své hlasy (tedy 36 hlasů) na volbu „svého“ kandidáta. Společník B tak není schopen zajistit, aby měli všichni jeho kandidáti větší počet hlasů (při rovnoměrném rozdělení připadá na jednoho kandidáta pouze 23 hlasů) a alespoň jeden z jeho kandidátů nutně bude mít nižší počet hlasů než kandidát společníka A. Pokud byl jednatel zvolen kumulativním hlasováním, je možné ho odvolat jen se souhlasem většiny společníků, kteří hlasovali pro jeho zvolení. Výjimkou je případ, kdy je jednatel odvoláván pro závažné porušení svých povinností (§ 179 odst. 4 ZOK). • Zákaz výkonu hlasovacího práva Zákon zakazuje výkon hlasovacího práva v případě, že hrozí konflikt zájmu společnosti a zájmu společníka. Z důvodu právní jistoty jsou výslovně regulovány případy, kdy společník nemůže své hlasovací právo vykonávat; je přitom nerozhodné, zda k hlasování má dojít na zasedání valné hromady či mimo zasedání. Nemůže-li společník hlasovat, nezapočítávají se jeho hlasy ani pro účely zjištění usnášeníschopnosti valné hromady. Společník nemůže na valné hromadě hlasovat, dojde-li k některé z následujících situací (§ 173 odst. 1 ZOK): • Valná hromada rozhoduje o jeho nepeněžitém vkladu. Má-li být základní kapitál zvýšen nepeněžitým vkladem společníka, musí s nepeněžitým vkladem vyslovit souhlas valná hromada [§ 190 odst. 2 písm. b) ZOK]. V tomto případě společník nemůže hlasovat pouze o usnesení, kterým se rozhoduje o jeho nepeněžitém vkladu. O všech dalších usneseních, která jsou na dané valné hromadě přijímána, hlasovat může. • Valná hromada rozhoduje o jeho vyloučení nebo o podání návrhu na jeho vyloučení soudem. Pokud je společník v prodlení se splacením vkladu nebo s příplatkovou povinností, valná hromada může rozhodnout o jeho vyloučení ze společnosti (§ 151 odst. 2 ZOK, § 165 ZOK). Také v tomto případě společník nemůže hlasovat pouze o usnesení, kterým se rozhoduje 100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS253835