žen i dívek. To, že si někdo zvolí jako přezdívku na seznamce jméno takového člověka, prozrazovalo mnoho. Obsah chatu mezi oběma ženami situaci jen a jen zlepšil. Nebylo pochyb, že manažer patřil k rostoucí skupině mužů, kteří sexuální obtěžování na internetu považují za něco zcela normálního. Přišel čas sáhnout si pro celou ruku. Zatímco Berger uvažoval, za koho se vydávat, pokud chce působit dostatečně zoufale na to, aby byl ochotný kontaktovat hříšníkovu manželku i nadřízené, počítač zaklinkal. Berger přepnul do jiného okna a skrz obrazovku a tlusté brýle z ní na něho upřeně civěl Carsten. Berger sebou trhl. Trvalo po pravdě řečeno několik vteřin, než pochopil, že jde jen o fotografii. Konečně se mu v nejhlubších digitálních sklepeních tajné služby podařilo objevit krtka. Ukázalo se, že se Carsten jmenuje příjmením Boylan a podle zaznamenaných údajů se narodil v srpnu 1974 ve Stockholmu. Jakékoli další informace nicméně bohužel chyběly a prosté hledání na Googlu nepřineslo žádné výsledky. V rejstříku tajné služby se ale vyskytoval základní životopis. Carstena Boylana angažovala tajná služba o třináct let dříve. Po třech letech, které se jevily jako klasická práce od psacího stolu, ale ve skutečnosti nejspíš obnášely něco dočista jiného, dostal Carsten půlroční pracovní volno, načež se pomalu, ale jistě propracovával do nejhlubšího středu tajné služby a postupně povyšoval. Pod křídly Augusta Steena. O odhalení Carstena coby krtka v řadách tajné služby nikde ani zmínka. Berger upřeně hleděl na obrazovku. Záměrná bezvýraznost životopisu sama o sobě představovala určitou informaci. Zdálo se, že Carsten byl vržen přímo do víru dění. Tři roky práce skončily nejspíš vyhořením, z něhož se vzpamatovával půl roku. Poté běžela kariéra jako na drátkách. Prožil si svá těžká léta, zakusil křest ohněm a dočkal se odměny.
98 /
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS253639
Tyto informace však přesto na nic nestačily. Berger se Carstenovi nepřiblížil ani o píď. Bez větších nadějí zadal vyhledávání, které různě kombinovalo jména Carsten Boylan, Sven Johansson a Johan Svensson. Potom se posunul na vyšší myšlenkovou úroveň. Proč Tensta? Existuje tu nějaké pojítko? Pocházel odtud? Formulace „narozen ve Stockholmu“ bylo v ptydepe tajné služby jen synonymum pro anonymitu, nevystopovatelnost a místo narození mohlo být stejně tak dobře Tensta jako cokoli jiného. Nikde žádné rodné číslo, shoda v matričních záznamech, kontaktní údaje. Carstenův život před kariérou u tajné služby byl dokonale zahlazen a jeho působení v této organizaci zploštělé do neškodné podoby. Boylan přesto znělo jako poměrně zvláštní příjmení. Moc lidí toho jména ve Švédsku žít nemohlo. Nedokázal by lokalizovat alespoň nějakého příbuzného? Tensta v sedmdesátých letech; rodina amerických či britských přistěhovalců nepředstavovala typické zástupce místních obyvatel ani v tehdejší době. Zároveň však nemohla být ani nápadně atypická. Ve stínu různých přistěhovaleckých proudů tvořili anglicky mluvící imigranti vždy většinovou skupinu. Berger však nenacházel nic perspektivního, nic, do čeho se zakousnout. Poznamenal si těch několik Boylanů žijících ve Švédsku a zahleděl se k rohu psacího stolu. Stál tu nevysledovatelný satelitní telefon, který používali ve švédském vnitrozemí. Jako by náležel do zcela jiného života. Co bylo inspirativnější? Obvolávat hrstku Boylanů roztroušených po celém Švédsku a trpících prosincovou večerní únavou – což tajná služba určitě udělala už dávno – nebo vytočit nezvyklou předvolbu +350? Rozhodování bylo jednoduché, číslo vytočeno. Ozval se udýchaný mužský hlas: „Corby.“ „Dovolal jsem se Rogeru Corbymu v Gibraltaru?“ zeptal se Berger anglicky. „Nemůžete zavolat později? Jsem v posilovně.“
99 /
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS253639
„Strength Factory, počítám?“ nadnesl Berger. Ve sluchátku na chvíli zavládlo ticho. Potom se Roger Corby zeptal: „Kdo volá?“ „Čistě principiálně by to mohl být sériový násilník Valerij Makarenkov osobně. Kdyby se z věznice Petak mohlo telefonovat.“ Opět totéž ticho, hlubší. Potom: „Pokládám.“ „To by byla chyba,“ varoval ho Berger. „Mám tu před sebou kompletní ‚Makarenkovu‘ konverzaci na seznamce All Heart. Včetně solidních důkazů, že pod touhle přezdívkou vystupuje ženatý otec malých dětí jménem Roger Corby.“ Tentokrát znělo ticho jinak. Dech, který naznačoval, že se po ruce nenachází žádná odpověď. Berger pokračoval: „Zato pod přezdívkou ‚Lovebird‘ se ukrývá moje sestra. Mám vám přečíst, co jste napsal mojí milované sestřičce?“ „Co chcete?“ zachraptěl Corby. „Existuje jen jediný způsob, jak můžete zabránit tomu, aby se tahle komunikace dostala k vaší manželce a šéfům. Rozumíme si?“ „Ano,“ odvětil Corby dosud chraptivě, ovšem zřetelněji. „Výborně. Zítra v šestnáct nula nula zavolám znovu. Chci slyšet všechny informace o Svenu Johanssonovi z jedné společnosti registrované v Gibraltaru s názvem Big Exit Ltd., která hradí měsíční poplatky za střešní domek na jednom stockholmském předměstí jménem Tensta.“ „To bude komplikované,“ zamumlal Corby. „Porovnejte si to s tím, jak komplikovaný jinak bude rázem celý život,“ poradil mu Berger a zavěsil. Zadíval se na sluchátko satelitního telefonu. Jestli něco nenáviděl, tak vydírání, a pouhá představa, že by donášel podvedenému partnerovi, mu byla upřímně cizí. Roznášet drby, to se prostě nedělalo, nepatřilo to do lidské sféry.
100 /
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS253639