Tanner Kingsley se narodil o pět let později než jeho bratr Andrew a tato okolnost jednoznačně předznamenala směřování jeho života. Rodiče se rozvedli, matka se odstěhovala a provdala za jiného muže. Otec pracoval ve vědeckovýzkumném ústavu a oba chlapci, zázračné děti, kráčeli v jeho šlépějích. Jejich otec zemřel ve čtyřiceti letech na infarkt. Skutečnost, že je o pět let mladší než bratr, se Tannerovi stala zdrojem permanentní frustrace. Když na střední škole vyhrál řečnickou soutěž, třídní profesor mu řekl: „Blahopřeji, Tannere. Jsi druhý Kingsley, který tuto cenu získal.“ Když maturoval jako první v ročníku, uslyšel místo pochvaly: „Andrew byl před pěti lety také nejlepší. Musel jsi zachovat rodinnou tradici.“ Při přijetí do tenisového družstva: „Doufám, že budeš stejně dobrý jako tvůj bratr.“ Po promoci: „Váš projev na rozloučenou s alma mater byl velmi inspirující. Připomínal mi Andrewův.“ Vyrůstal ve stínu svého bratra a vztekalo ho, že je vždycky až druhý nejlepší jen proto, že Andrew přišel na svět dřív. Bratři by nezapřeli vzájemnou podobnost – oba byli pohlední, inteligentní a nadaní, ale s narůstajícím věkem se začaly objevovat významné odlišnosti. Andrew byl od přírody plachý altruista, zatímco ambiciózní Tanner družný extrovert. Andrew se v přítomnosti žen styděl, Tannerův vzhled a šarm je k němu přitahovaly jako magnet. Nejdůležitější rozdíl však spočíval v cílech, které si bratři v životě stanovili. Andrew se ze všech sil zapojil do charitativní činnosti a pomáhal druhým, kdežto Tanner toužil po moci a bohatství. * * * 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS252683
Andrew promoval s vyznamenáním a okamžitě přijal nabídku zaměstnání v poradenské firmě. Zjistil, jak významně může taková organizace přispět k blahu lidstva, a po pěti letech si založil svou vlastní expertní skupinu, pochopitelně mnohem skromnější. Když se svým nápadem seznámil bratra, Tanner okamžitě projevil nadšení. „To je vynikající myšlenka! Výzkumné týmy dostávají milionové zakázky od vlády, nemluvě o korporacích, které najímají…“ „Na to jsem nemyslel, Tannere,“ přerušil ho Andrew. „Chci prostřednictvím své firmy pomáhat lidem.“ Bratr na něj překvapeně zíral. „Pomáhat lidem?“ „Ano. Desítky rozvojových zemí nemají dosud přístup k nejnovějším průmyslovým a zemědělským technologiím. Říká se, že když dáš člověku rybu, nají se jen jednou. Když ho naučíš ryby chytat, zajistíš mu potravu na celý život.“ Ty bys s tou svou starou pilou dokázal podřezat dub, pomyslel si Tanner znechuceně a nahlas řekl: „Uvědomuješ si, Andrewe, že tyto státy si nemohou dovolit zaplatit nám za…?“ „To je jedno. Pošleme do zemí třetího světa odborníky, kteří naučí tamější obyvatele moderním výrobním metodám a tím jim změní život. Přijmu tě jako svého partnera a nazveme naši firmu Kingsley Group. Co ty na to?“ Tanner se na chvíli zamyslel a pak přikývl. „Vlastně to není špatný nápad. Můžeme začít se zeměmi, o kterých mluvíš, a pak se zaměříme na velké peníze – vládní kontrakty a…“ „Ale hlavně se budeme soustřeďovat na zlepšení situace tam, kde je to nejvíc třeba, ano? Uděláme ze světa lepší místo k žití.“ Tanner se nad dosaženým kompromisem usmál. Rozjedou podnik podle Andrewových představ a potom z něj vybudují společnost odpovídající jejímu potenciálu. 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS252683
„Tak co?“ Tanner napřáhl pravici. „Na naši budoucnost, partnere.“ O půl roku později stáli oba bratři v hustém dešti před malou cihlovou budovou s nenápadnou tabulkou, na níž bylo napsáno Kingsley Group. „Jak to vypadá?“ zeptal se Andrew hrdě. „Nádherně.“ Tannerovi se podařilo zamaskovat ironii v hlase. „Tahle tabule přinese štěstí mnoha lidem na celém světě, Tannere. Už jsem kontaktoval řadu odborníků, zda by byli ochotni odcestovat do rozvojových zemí.“ Tanner se nadechl k námitce, ale včas se zarazil. Uvědomil si, že na bratra nesmí spěchat – někdy dokázal být nepříjemně tvrdohlavý. Ovšem čas pomalu nazrával. Už to nebude trvat dlouho. Zadíval se na tabulku a pomyslel si: Jednoho dne tam bude stát KIG, Kingsley International Group. Andrewův spolužák z univerzity John Higholt investoval sto tisíc dolarů a pomohl tak nové poradenské firmě rozjet činnost. Zbytek potřebných prostředků dodal Andrew ze svého. Najali šest expertů a vyslali je do keňské Mombasy, do Súdánu a Somálska, aby předali domorodcům znalosti a dovednosti, jež jim ulehčí život. Výdělek byl ovšem nulový. Tanner považoval akci za vyložený nesmysl. „Poslyš, Andrewe, mohli bychom získat zakázky pro velké společnosti a tím…“ „Naše činnost spočívá v něčem jiném, Tannere.“ A v čem sakra? pomyslel si Tanner nakvašeně. „Chrysler hledá…“ 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS252683