Skip to main content

Než přišla bouře (Ukázka, strana 99)

Page 1

dostaneme. Richard zbožňoval, jak nadšeně jsem popisovala různé ostrovy a atoly. Vyprávěla jsem mu o místech, o nichž jsem slyšela, ale předtím je nějak minula. Sliboval mi, že tam pojedeme. Popisovala jsem mu, jak odlišná je společnost ve Francouzské Polynésii od té naší – pomalá a klidná –, a vyprávěla o tom, jak se kultury na jednotlivých ostrovech a atolech od sebe svým způsobem liší. Svěřil se mi, že to všechno chce taky zažít. „Nemůžu se dočkat, až vyrazíme, lásko,“ říkal, „abych tě tam zase mohl vzít.“ Objala jsem ho kolem krku a přitáhla si jeho obličej ke svému. „Půjdu s tebou kamkoliv, Richarde, kamkoliv,“ přísahala jsem. Tenkrát jsem ho políbila a začala zpívat „Fly Me to The Moon“ – „Poletíme k Měsíci“. Smáli jsme se a smáli, potom jsme vyskočili, shodili ze sebe oblečení a pak k Měsíci skutečně zamířili, to když jsme z přídě skočili do moře.

98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS252600


DESET

La Cascade Po té hrůze, kdy jsem málem spadla z Hazany, jsem se rozhodla, že spustím ze zádi silné lano pro případ, že bych opravdu spadla. I když Hazana plula rychlostí jen asi jeden nebo dva uzly, věděla jsem, že bych možná neměla sílu plavat dost rychle, abych ji dostihla. Kdybych skutečně spadla do moře, mohla bych se takhle aspoň pokusit chytit se lana. Děsilo mě pomyšlení, že bych se po všech těch osamělých a deprimujících dnech, kdy jsem se snažila přežít, mohla nakonec utopit. Když jsem se ohlédla za loď, viděla jsem lano, které viselo ze zádi, ale neviděla jsem, jak daleko vede pod hladinou. Věděla jsem ale, že se vleče nějakých sedm metrů za Hazanou, a to mi dodávalo pocit bezpečí.

 Většina dní na lodi byla úplně stejná, plachtila jsem šnečím tempem, ale pokaždé, když jsem zanesla poziční linii do mapy, viděla jsem pokrok. Navíc, když budu rozumná, měla bych mít dost vody a jídla, abych přežila. Můj oblíbený pokrm byly sardinky. Ploché, oválné konzervy byly tak snadno rozpoznatelné, že se nedaly zaměnit za nic jiného, ani když se jim sloupla etiketa. Věděla jsem, že bych je jíst neměla – měly příliš vysoký obsah soli a po každém lahodném soustu jsem měla žízeň –, ale občas mi to bylo 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS252600


jedno. Měla jsem na ně hroznou chuť. Držela jsem se a držela a nakonec jsem to už vydržet nemohla, vrazila jsem otvírák k okraji plechovky, sledovala, jak z ní vytéká olej, a pak jsem tu lahůdku otevřela. Prsty jsem zalovila v konzervě, vytáhla drobnou slizkou rybku za ocásek a pomalu ji oždibovala. Půl plechovky jsem si vychutnávala celou hodinu a druhou půlku jsem si schovala na později. Plula jsem stále na boční vítr a pomalu se plazila na 19. stupeň zeměpisné šířky. Začínala jsem mít obavy, jestli se mám vůbec chtít dostat k vyšší rovnoběžce, protože se mi zdálo, že vítr začíná být nestálý. Vzdálenost mezi rovnoběžkami je šedesát mil, což znamená, že vítr má celých šedesát mil na to, aby zeslábl, stal se nepředvídatelným nebo aby nastalo úplné bezvětří. V nižších částech 18. rovnoběžky byl vítr stálejší. Sešla jsem dolů do navigačního koutu a vzala si zpátky nahoru několik pilotů, průvodců, které se nezničily, když se loď převrhla. Chtěla jsem si je prostudovat; doufala jsem, že mi pomůžou zanalyzovat situaci. Rozhodla jsem se využít co nejvíc severního rovníkového proudu, aby mě tlačil na západ. Síla proudu proti trupu lodi pomáhala sunout Hazanu po vlnách. Lepšího času bych mohla dosáhnout, kdybych využila spíš sílu proudu než nestálé větry. Severní rovníkový proud se pohybuje mezi 10. a 20. stupněm severní šířky. Vzhledem k tomu, že jsem našla hodinky a dokázala spočítat svou zeměpisnou délku, jsem se rozhodla, že bude lepší zůstat v nižší části osmnácté rovnoběžky, dokud se nedostanu blíž k Havaji; pak můžu šplhat napříč rovnoběžkami směrem na severozápad ke svému cíli. Taky se díky tomu budu držet na trasách, které využívají lodě, a ty by mohly zahlédnout moje světlice. Noc pomalu odsouvala den. Sama se sebou jsem uzavřela dohodu, že se pokusím zůstávat vzhůru déle do noci. Kdyby se v dohledu objevila nějaká loď, budou světlice vidět líp v noci než ve dne. 100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS252600


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Než přišla bouře (Ukázka, strana 99) by Kosmas-CZ - Issuu