než tento muž? Proto se rozhodl zůstat. Navíc se uklidňoval vědomím, že se vždy může sebrat a odejít. „Dobře, poslouchám.“ „Skvěle. Tak tedy, do společnosti Spadra holding jsem nastoupil, když ještě patřila původnímu majiteli. Byl to postarší pán, velice milý. Pro své zaměstnance by se rozdal. Pan Fitzer dělal vše proto, aby firma vzkvétala. Bylo to to jediné, pro co vlastně žil. Neměl rodinu, neměl své vlastní děti. Byl jsem jeho pravá ruka. Občas, když mu zbýval čas, si rád přisedl ke mně do kanceláře a povídal si se mnou. To jsem ještě pracoval přímo v budově Spadra Holding.“ Muž se na krátký moment odmlčel, jakoby ho zasáhla bolestná vzpomínka a poté pokračoval. „Vyprávěl mi jednu příhodu. Znal kdysi rodinu, která žila na okraji města. Neměla se špatně. Občas se s jejími členy vídal, nebo přišel na návštěvu, aby nebyl neustále sám. Jednoho dne se však stala tragédie. Téměř všichni členové této rodiny zemřeli, prý na otravu plynem, který unikal z plynového hořáku v kuchyni. Přežila jen jedna jediná osoba, malá Angelika. Tehdy ji byly prý sotva čtyři roky. V době tragédie v domě údajně nebyla, hrála si na zahradě a to jí zachránilo život.“ Filipovi se roztlouklo srdce. Představoval si všelijaké věci, které se Angelice mohli přihodit, ale ne nic tak hrozného. Němě seděl proti svému společníkovi. Představil si malou okatou holčičku s vlnitými hnědými vlásky, jak sedí v ušpiněných šatičkách od hlíny na zahradě a čichá ke květině. Ví, že maminka je kdesi v domě a že by ji za
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS251968
chvíli měla volat, aby se vrátila domů, ale maminka se neozývá, již nikdo se neozývá. Z malé roztomilé holčičky, která mohla mít všechno, se stává během několika minut sirotek. Ta myšlenka zaplavila jeho srdce smutkem. Nedovedl si představit, jak těžké to pro ni muselo být. Určitě si již nějaké útržky ze svého života pamatovala. Možná ji mučily a možná ji dokonce trýzní dodnes... „Co se vlastně stalo? Myslím v tom domě. Byla to nehoda?“ Vyzvídal Filip, když se z nově nabytých informací trochu vzpamatoval. „Nikdo přesně neví. Říká se, že ano, že se jednalo o nedopatření, že buď Angeličina matka zapomněla vypnout hořák, nebo o něj nešťastně zavadila a nevšimla si, že ho zapnula. Mezi těmi, kdo o této záležitosti vědí, kolují ale i jiné, daleko zlověstnější zvěsti.“ „Jaké?“ „Někdo hovoří o tom, že za tu šílenou tragédii mohla malá Angelika. Lidé, kteří ji znají od mala, tvrdí, že byla psychicky narušená a že se své rodiny zbavila úmyslně.“ „Ve třech, tedy skoro čtyřech letech?“ Filipovi připadala tato myšlenka poněkud úsměvná, ale muž ho zarazil. „Kdo ví, co se v té rodině odehrálo. Angelika prý chodila do školky, ale ani tam nebyla šťastná. Neměla žádné kamarády, děti se jí vyhýbaly. Po té tragédii ještě více, než předtím.“ Napil se a pokračoval.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS251968
„Panu Fitzerovi bylo Angeliky líto. Věděl, že neměla žádné příbuzné, a tak by ji umístili do dětského domova. Při troše štěstí by si ji časem možná někdo vybral na adopci, ale takové štěstí má málokteré dítě, co si budeme povídat. Rozhodl se proto si ji vzít k sobě. Jenže s Angelikou to nebylo jednoduché. Měla svoji hlavu. Nechtěla příliš poslouchat a bylo těžké ji zvládat, kor pro člověka, který nikdy neměl žádné děti a ani nevěděl, jak to s nimi funguje. Chtěl pro ni jen lepší život, ale nevěděl, jak to má zařídit, když byla tak nesmírně umanutá. Když nastoupila do školy, začaly prý ještě větší problémy.“ „Víte jaké?“ „Ne, bohužel ne. Pan Fitzer se podrobně nezmínil. Jen vím, že on to již nezvládl a Angeliku umístil do jednoho z dětských domovů ve městě. Posílal na ni peníze, kupoval jí drahé věci a platil jí lepší školu.“ Filip si byl jist, že toto všechno, tyto hrůzné prožitky a zážitky, které zažila, se na ní nějakým způsobem podepsaly. Jistě v sobě nosila
nepěkný
otisk
dávné
minulosti,
který
byl
zřejmě
nesmazatelný. Důležité bylo, jak moc to vše Angeliku zasáhlo a jak moc tato prazvláštní dominantní a někdy až krutá bytost byla ona sama. „A jak to tedy bylo s tou firmou?“ „Pan Fitzer Angelice slíbil, že pokud dostuduje školu a bude ve studiu pokračovat, zasvětí ji do fungování firmy a následně, protože beztak nemá žádného dědice, ji na Angeliku přepíše. Myslím, že v určitém věku již dobře věděla a uměla si spočítat, že tohle je pro ni 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS251968