DEJINY.TISK.DATA.7.8.:kh
8/7/18
11:19 AM
Stránka 98
Ale Slavné revoluci v roce 1688 předcházela i v Anglii krutá občanská válka plná politické nenávisti a náboženského fanatismu. A z ní se zrodila nejen politická revoluce, ale také slavný Hobbesův spis Leviathan, který se vedle Machiavelliho Vladaře považuje za základní dílo moderní politické filosofie, jež je osvobozena od teologie i etiky a politiku chápe jako výkon svrchované moci ve prospěch celého politického společenství. Dnes se na obě díla díváme jako na spisy, v nichž se formují hlavní politická témata, schémata, ideje a pojmy, a proto je leckdo může oprávněně odmítat jako klasicky „čistá“ díla zatemňující onu „špinavou“ realitu, jak jsme o ní hovořili v úvodu. V těchto souvislostech si ale člověk uvědomí, že i Leviathana Hobbes původně sepisoval v bezprostřední reakci na náboženské konflikty anglické reformace, hluboký politický rozkol, revoluci a občanskou válku. Jeho myšlenky tehdejší hodnostáři a ideologové považovali za nebezpečné do té míry, že jejich autora obviňovali z ateismu, což Hobbese bezprostředně ohrožovalo na životě. Leviathan, to je vlastně i důkaz toho, jak se dějiny samy od sebe očišťují a původně nepřijatelné myšlenky nakonec přetvářejí do svého vlastního kánonu. Přitom je důležité zmínit, že to není spis oslavující absolutní moc suverénního panovníka, ale především dílo, v němž suverén musí zajistit bezpečnost a garantovat politickou jednotu silou obecného zákona. V reakci na konflikt mezi katolíky a protestanty v tehdejší Anglii i na kontinentu a otevřenou nenávist a politické násilí s ním spojené se zde formuje představa o moderním státu jako moci, která musí krotit ideové spory a sama zůstat neutrální. Legalita zaručuje společenskou smlouvu mezi suverénem, který zajišťuje občanský pořádek, a jeho subjekty, které vůči němu mají povinnost poslušnosti.Tady je asi zapotřebí zdůraznit, že na rozdíl od Jeana Bodina, pro kterého měl suverén právo vydávat zákony bez ohledu na souhlas těch, kdo ho musí poslouchat, Thomas Hobbes zakládá společnost a její politický řád včetně suverénní moci na předpokladu vzájemného a všeo98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS251733
DEJINY.TISK.DATA.7.8.:kh
8/7/18
11:19 AM
Stránka 99
becného souhlasu těch, kdo ji tvoří. Jejich projev vůle vytváří společenskou smlouvu, což je základní konstrukce moderních úvah o svobodné a demokratické společnosti. Podle Hobbese rozumné schopnosti člověka slouží jeho vášním, a proto v přirozeném stavu lidé sledují vlastní zájmy a tím se navzájem ohrožují na životě. Politika je potom založena na principu vzájemné koordinace lidského chování, které chrání lidské životy. Účelem rozumně uzavřené společenské smlouvy je vytvoření politického řádu ochraňujícího lidské životy. Jak byste potom definoval dnes tak často citovanou politickou suverenitu? Politická suverenita je především schopnost ovlivnit iracionální život ve společnosti racionálními důvody zrovna tak, jako jednotlivci používají rozum ve svých osobních životech při prosazování vlastních zájmů.To je převratná myšlenka, protože politiku už neurčuje ani teologie dobra, ani cynické prosazování vůle hrubou silou nebo podvodnými úskoky, ale naopak společenská smlouva založená na síle přesvědčivosti rozumného argumentu, vzájemném uznání a obecném souhlasu. Hobbesův Leviathan tak není obhajobou absolutní moci, jak ji známe u Jeana Bodina, ale historicky prvním dílem, v němž suverénní moc panovníka vytváří politický řád, který musí sloužit celé obci – civitas. Kdo hledá kořeny moderní občanské společnosti, najde je právě u Hobbese. Máme-li ale tento stručný exkurs do dobové politické filosofie vrátit do historického kontextu české státnosti, musíme říct, že rakouští Habsburkové se ve druhé polovině 17. století mnohem víc inspirovali Bodinem než Hobbesovým Leviathanem, respektujícím sociální zájmy a politický řád civitas. Také proto se české země staly zemí exulantů, a ne místem, kde by v následujících stoletích lidé exil a bezpečí vyhledávali. Po Ferdinandově vyhlášení Obnoveného zřízení zemského v roce 1627, kterým se rušila stavovská práva, zaváděl absolutismus s centrální mocí ve Vídni a rostoucí převahou němčiny jako úředního 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS251733
DEJINY.TISK.DATA.7.8.:kh
8/7/18
11:19 AM
Stránka 100
jazyka, kdy česká koruna byla prohlášena za dědičnou a z katolictví se stalo jediné povolené vyznání, odešlo z Čech, jak víme, do exilu asi 1000 svobodných rodin i se služebnictvem. Dodnes tak například obdivujeme v Anglii umění pražského rodáka Václava Hollara, což byl ve své době bez přehánění mimořádný, výjimečný umělec se zásadním vlivem a evropským přesahem. Připomeňme, že na svůj původ byl hrdý. Podepisoval seWenceslaus Hollar Bohemus. A dílo Jana Amose Komenského je přece také příkladem filosofie a myšlení v exilu, což je situace, která se v moderní Evropě bude ještě mnohokrát opakovat. Ano, česká státnost byla oslabena, ale lze podle Vás v této souvislosti hovořit o „době temna“? Jistěže se musíme vyvarovat barvotiskových zjednodušení, že by se v pobělohorských českých zemích jednalo pouze o dobu „temna“, přestože Palackého i Masarykova kritika mají své opodstatnění právě z hlediska úpadku státnosti a autonomie tehdejších českých zemí. Zmiňované Obnovené zřízení zemské totiž přineslo například i změnu v tom smyslu, že zemské úředníky směl jmenovat pouze panovník, kterému byli také podřízeni. Zemské stavy sice nadále mohly povolovat a vybírat daně, ale i v hospodářském a právním životě monarchie docházelo postupně k centralizaci a byrokratizaci. Důkazem toho je i to, že Obnovené zřízení zemské nahradilo ústní řízení řízením písemným, což mělo samozřejmě zásadní vliv na formalizaci právního a administrativního procesu. Je ovšem třeba připomenout, že ono „temno“ nelze obrozenecky trivializovat, jak ostatně ukazuje i osobní příběh a dílo jednoho z nejvýznamnějších českých myslitelů 17. století – „jezuity“ a „vlastence“ Bohuslava Balbína. Navíc, jak jste sám připomenul, letmý pohled na barokní architekturu, umění a českou krajinu ukazuje, že i v českých zemích došlo v 18. století k formování moderního průmyslu i kulturnímu 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS251733