zakázkové tiskárny se postaral o ilustrace, tisk a vazbu a vydal ji přes American News Company. V červnu jsem podnikal výpravu na palubě parní plachetnice Quaker City. V listopadu jsem se vrátil a ve Washingtonu na mě čekal dopis od Elishy Blisse z hartfordské American Publishing Company. Nabízel mi pětiprocentní honorář za knihu, v níž bych vylíčil dobrodružství oné výpravy. Místo honoráře jsem dostal alternativní nabídku na deset tisíc dolarů v hotovosti po odevzdání rukopisu. Poradil jsem se s A. D. Richardsonem a ten řekl: „Ber honorář.“ Řídil jsem se jeho radou a uzavřel s Blissem obchod. Podle smlouvy jsem měl odevzdat rukopis v červenci 1868. 1868 Knihu jsem psal v San Francisku a rukopis jsem odevzdal ve smluvním termínu. Bliss zajistil do knihy spoustu ilustrací, a potom se práce na ní zastavily. Den, kdy měla kniha podle smlouvy vyjít, minul, a nikde ani slůvko vysvětlení. Čas ubíhal, a stále jsem neslyšel žádné vysvětlení. Přednášel jsem po celé zemi a průměrně asi třicetkrát za den jsem se pokoušel odpovědět na následující hádanku: „Kdy vyjde vaše kniha?“ Vymýšlení stále nových odpovědí mě zmohlo a zanedlouho mě strašlivě unavovala i samotná otázka. Z každého tazatele se okamžitě stal můj nepřítel a já se zpravidla už téměř nemohl dočkat, až se ona otázka zase vynoří. Jakmile jsem dostál všem závazkům na poli přednášek, pospíchal jsem do Hartfordu položit pár dotazů. Bliss se dušoval, že on za nic nemůže; že chtěl knihu vydat, ale členové správní rady jeho firmy jsou usedlé fosilie a mají obavy. Knihu prostudovali a většina z nich byla toho názoru, že jsou v ní místa humorné povahy. Bliss pravil, že nakladatelství ještě nikdy nevydalo knihu, na kterou by padlo podobné podezření, a členové správní rady se obávají, že odchylka tohoto druhu může vážně poškodit pověst nakladatelství; že má svázané ruce 97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS251346
i nohy a zakázali mu naplnit smlouvu. Jeden z členů správní rady, nějaký pan Drake — nebo přinejmenším zbytky toho, co kdysi bývalo jakýmsi panem Drakem — mě pozval na projížďku ve své bryčce a já s ním jel. Byla to žalostná, stará vykopávka a jeho chování a mluva byly také žalostné. Měl před očima jakýsi choulostivý záměr a nějakou dobu mu trvalo, než se dostatečně otevřel a vyjevil ho, ale nakonec se mu to podařilo. Vysvětlil mi těžkou situaci a strach nakladatelství, jak už to předtím udělal Bliss. Potom se s nestrojenou upřímností dovolával, abych se nad ním a nad nakladatelstvím slitoval, a prosil mě, abych si „Našince na cestách“ odnesl a vyvázal firmu z oné smlouvy. Řekl jsem, že to neudělám — a tak skončil náš rozhovor i projížďka bryčkou. Nato jsem upozornil Blisse, že se musí pustit do práce, jinak jim zavařím. Reagoval na varování, uspořádal knihu a já si přečetl korektury. Opět následovalo dlouhé čekání bez slůvka vysvětlení. 1869 Nakonec jsem koncem července (myslím, že roku 1869) ztratil trpělivost a telegrafoval Blissovi, že nebude-li kniha do čtyřiadvaceti hodin v prodeji, zažaluji je o náhradu škody. To problém vyřešilo. Do požadovaného termínu bylo svázáno a uvedeno na trh půl tuctu výtisků. Pak začala kampaň a postupovala svižně vpřed. Za devět měsíců kniha vytáhla nakladatelství z dluhů, hodnotu akcie pozvedla z dvaceti pěti na dvě stě a navíc po ní zůstal sedmdesátitisícový zisk. Takto mi to říkal Bliss — ale pokud to tak opravdu bylo, poprvé za pětašedesát let mluvil pravdu. Narodil se v roce 1804.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS251346
Středa 23. května 1906 Webb tvrdí, že „Skákavý žabák“ byl příznivě přijat, ale nic na něm nevydělal kvůli nepoctivosti American News Company — Pan Clemens uzavírá s American Publishing Company smlouvu na „Našince na cestách“ a zakazuje Webbovo vydání „Skákavého žabáka“ — Poté se od American News Company dozvídá, že Webb ho podvedl — Podmínky smlouvy s Blissem na „Jak jsem se protloukal“ a „Tuláka v cizině“ 1867 Nedá se nic dělat, musím se ještě zastavit u Webba. Když jsem se v listopadu 1867 vrátil z projížďky na Quaker City, Webb mi řekl, že „Skákavý žabák“ byl příznivě přijat tiskem a domnívá se, že se dost slušně prodával, ale že z American News Company nelze vymámit vyúčtování. Řekl, že ta kniha pro něj znamená víceméně katastrofu, neboť ji vyrobil na své náklady a teď nemůže dostat zpět žádné peníze kvůli nepoctivému a vyhýbavému počínání American News Company. Bylo mi Webba upřímně líto; litoval jsem, že kvůli přátelství ke mně přišel o peníze, a také jsem do určité míry litoval, že mi není schopen vyplatit honorář. Uzavřel jsem smlouvu s American Publishing Company na „Našince na cestách“. Poté, co uběhly dva nebo tři měsíce, mi přišlo na mysl, že asi porušuji smlouvu, protože v ní byla klauzule, která mi rok, nebo tak nějak, zakazovala vydat knihy u jiné firmy. Klauzule se samozřejmě nevztahovala na knihu, která vyšla před uzavřením smlouvy; komukoli jinému by to bylo jasné. Já to však nevěděl, protože nebylo mým zvykem znát cokoli užitečného; a také nebylo mým zvykem informovat se u ostatních. Ve své ignoranci jsem byl přesvědčen, že porušuji smlouvu s Blissem a čest mě zavazuje, abych zakázal „Skákavého žabáka“ a natrvalo ho stáhl z tisku. Zašel jsem tudíž s touto 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS251346