Skip to main content

Nedostihnutelná (Ukázka, strana 99)

Page 1

Ale ještě horší, než jejich smrtelná stránka, byla jejich marnivost a stupidita. „Nemáte absolutně za co, krásná dámo,” pokračoval ve své hře, i když v nitru duše se tomu, jak jeho taktika vlichotit se do ženiny přízně, zabrala, otřásal smíchy. Ty lidi je tak jednoduchý zmanipulovat, vyvstalo mu v mysli. A co bylo snad ještě horší, pro ně ovšem, jelikož Anneliakovi to naprosto vyhovovalo, bylo, že na ně fungovaly už odjakživa ty samé triky, jako třeba pochválení jejich krásy, která ale ve skutečnosti zase tak převratnou krásou nebyla, koupení drinku za účelem rychlého sexu a podobně. A když nezafungovalo ani toto, ne že by se to však stávalo obzvlášť často, vyhrnutí bundy nad lokty či rozepnutí pár knoflíčků od košile mu vždy spolehlivě zaručilo a dopomohlo získat to nebo tu, o které si jen pomyslel, že bude jeho. A tahle… pohledem putoval po upjatém kostýmku, i když ji nechtěl ze sexuálního hlediska, …taky nebude výjimkou. „Zkusím se ještě jednou podívat do databáze,” mrkla na něj a prsty se rozeběhla po klávesnici. No konečně, bylo hezké vidět, že jeho techniky ani po těch letech neztratily na účinnosti. Lidé jsou vskutku, jak mu jednou pravil jeho bratr, jen loutky, se kterými si jejich mistr může otáčet podle libosti sobě vlastní. Když žena stále něco vyťukávala na klávesnicích, Anneliak se v rychlosti otočil na Lykaje po jeho boku, který ho s nadzvednutým obočím a pobaveným kroucením hlavy sledoval. „A tady to je,” Anneliaka opět upoutal ženin hlas, „let číslo 5896, odpadli dva pasažéři, tak jestli ta místa chcete…” ledabyle pokrčila rameny a při tom neopomněla potutelně pozorovat Annelika. „To se ví, že chceme, kdy nám to letí?” ptal se zbrkle Gavan, který se už nemohl dočkat okamžiku, kdy se dostane zpět do svého Království a znovu se shledá s Adamaris. Snad ji Cabal dokáže zadržet do té doby, než se vrátí, nepřestával se obávat věcí, která mu během celých těch dlouhých dvou hodin, než přijeli na letiště, bloudila hlavou. „Je to let na poslední chvíli, čili za půl hodiny,” sdělila.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS250376


„Tím líp!” nadechl se Gavan, vytáhl kreditní kartu a hned po tom, co žena dokončila jejich rezervace, zaplatil. „Moc vám děkuji a přeji příjemný zbytek dne,” utrousil Gavan frázi, kterou slyšel říkat spoustu smrtelných, a nemohl se dočkat okamžiku, kdy zase vstoupí na své území a získá všechno to, co od života jen chtěl, všechno to, co bylo jen a jen jeho. „Počkejte!” vykřikla žena a vyběhla zpod přepážky, oba muži ji zaujatě sledovali, když došla k Anneliakovi a za opasek kalhot mu zastrčila malou kartičku, „přeji příjemný let,” zamrkala na Anneliaka, zatímco Gavana, ne že by mu to snad nějak vadilo, naprosto ignorovala. Později, když oba muži seděli klidně v letadle a mířili si to do mrazivých koutů Ruska, se Gavan zeptal na otázku, která mu celý čas vířila hlavou. „Zavoláš jí?” Upír se pobaveně ušklíbl a ve stejném duchu nadzvedl i obočí. „I kdybych neměl Jeudonee, rozhodně bych se nezahazoval s nějakou smrtelnou ženskou, která má navíc jasný komplex seriózního obličeje. Copak si už nevzpomínáš, jak vypadala, když jsme přišli k přepážce? A tohle bych měl jako vídat po každý, kdybych jí čistě náhodou nelichotil? Zapomeň, to bych si na krk nepřivázal ani za nic!” hlasitě se rozesmál, „je ale pravda, že není na škodu vědět, jak s takovou povahou jednat,” znovu se ušklíbl. „Tou taktikou, jak s takovou povahou jednat, máš na mysli nabulíkovat jí samý lži a pak, až dosáhneš svého, zmizet?” zajímal se Gavan. „No jasně, máš proti tomu snad něco?” nakrčil nos. „Ne, právě naopak, je to skvělý!” přiznal Gavan a měl možnost přes palubní okénko zahlédnout úsměv, co se tak náhle zrodil na jeho tváři. Lykajské království, Appalačské lesy, konec lykajských hranic Skvěle, Taliso! Prostě skvěle! Peskovala se za svou hloupost použít poslední kapky své magie, kterou měla schovanou ve svém medailonku, na vytvoření napodobeniny k tomu, aby svedl Cabala ze stopy.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS250376


Ty jsi tak blbá! S beznadějí sledovala ten drobný předmět, co svírala v dlani a silou vůle se v něm snažila najít třeba i jen kapičku magie, která by jí posloužila jako kompas k nalezení pole do lidského světa. Už asi půl hodiny bloudila po lese a snažila se najít ten pitomej potok, rozdělující Království Lykajů od té lidského světa. „Zatraceně!” proč jen trochu víc neuvažovala, když se tak lehkomyslně zbavila své poslední záchrany! „Au…” zaúpěla v momentě, co zakopla o kořen stromu a zhroutila se na zem. No, prostě paráda! Horší to už snad být nemohlo! „Jak já jen tohle Království nenávidím!” pronesla přes křečovitě sevřené zuby, „nebo možná zase tolik ne,” nadzvedla hlavu a z brady si smetla mokré listí. „Konečně!” zajásala, když se trochu posunula a náhle za stromem, stojícím kousek před místem, na nějž dopadla, uslyšela šumění vody. V rychlosti se postavila a bez toho, aby ze sebe setřásla zbylé listí a mokrou hlínu, lepicí se na ni jako druhá kůže, se rozeběhla z menšího kopce až k místu, kde slyšela ozvěnu vody. „Už jen kousek,” slibovala si, „už jen kousek a budeš v bezpečí,” nepřestávala se ujišťovat, když vtom se najednou zastavila a s otevřenou pusou zírala na velké jezero, za jehož koncem se na malém kopečku jasně třpytila tyrkysová voda. „To si snad…” Talisa už měla možnost slyšet o Otysovu jezeru, nacházejícím se hned za potokem, hraničící s lidskou říší, ale ani ve snu by ji nenapadlo, že jí právě toto jezero bude stát v cestě při dosažení jejího cíle. Jak jen se to mohlo stát? Přemýšlela v duchu, jak bylo možné, že se k potoku dostala z druhé strany, strany, ze které jí v průchodu bránilo jezero. Ale ve skutečnosti až moc dobře věděla, jak se to mohlo stát, křečovitě sevřela ruce. Ten zpropadený Lykaj! Kdyby nebylo toho, jak ji naháněl, víc by se soustředila a neminula tu zatracenou odbočku! Zuřila a pohledem odhodlaně sledovala jezero. Však tohle mě ale taky nezastaví! Pomyslela si a udělala těch pár posledních kroků ke břehu jezera, ve kterém se díky tomu, že bylo nejhlubším bodem celé říše Narinda, nacházela ta nejstudenější voda, jakou alespoň podle pověstí jakýkoliv nesmrtelník může kdy zakusit.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS250376


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Nedostihnutelná (Ukázka, strana 99) by Kosmas-CZ - Issuu