PŘEDCHŮDCI SPIRITUALISMU
měli domovy učenci a mudrci, na severu duchové osob, které psaly a hovořily svobodomyslně, a na západě jedinci známí zbožností. Oblečení a jídlo bylo v nebeském Londýně prakticky stejné jako v pozemském a zahrnovalo víno, pivo, kávu, čokoládu a čaj. Druhý Londýn byl určen pro nenapravitelné hříšníky, kteří odtud sestupovali přímo do pekla (White 1868, 339–340). Koncem srpna 1766 Swedenborg opustil Anglii. V Dánsku se v Elsinoru tajně setkal s místními zednáři. Ještě v Londýně Emanuel Swedenborg tvrdil, že hovořil s duchem dánského krále Frederika V., jenž zesnul 4. ledna 1766. I když Dánsko podepsalo obrannou smlouvu s Ruskem, dánský státník Johann Hartwig Ernst von Bernstorff sdělil důvěrně Breuteuilovi a Schefferovi, že jestliže by bylo Švédsko napadeno Ruskem, Dánové by neváhali přijít mu na pomoc (Schuchard 2012, 626). Po návratu do Stockholmu v září 1766 pokračoval Emanuel Swedenborg v práci na Moudrém potěšení z manželské lásky a navzdory vysokému věku se věnoval bohatému společenskému životu. Nechal si vybudovat skromný dům v Södermalmu na jižním předměstí Stockholmu (White 1868, 503; Trobridge 1920, 310). V rozlehlé zahradě podle nizozemského vzoru se nalézala menší stavba, do níž se Swedenborg uchyloval kvůli kontemplaci. Těšil se dobrému zdraví a není známo, že by byl někdy vážněji nemocen. Byl přesvědčen, že jestliže člověk žije harmonickým životem, choroby se mu vyhnou a po smrti vstoupí v podobě anděla přímo do ráje. Swedenborg byl prakticky vegetariánem. Věřil, že kdo jí tučné a nečisté jídlo, získá poskvrněnou duši (White 1868, 505–506, 665). Swedenborgova komunikace s duchy a anděly, která měla často politický 97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS249225
SPIRITUALISMUS A ODVRÁCENÁ STRANA PŘÍRODY
podtext, byla předmětem obecného zájmu. Ve Stockholmu málokdo pochyboval o jeho nadpřirozených schopnostech (White 1868, 512). Obavy z ekonomické stagnace Švédska v důsledku britské hospodářské hegemonie se naplňovaly. Emanuel Swedenborg byl obdobně jako král Adolf I. Frederik znechucen politickou situací v zemi. Carl Frederik Gyllenborg, mluvčí pseudozednářské společnosti Architectes des idées, považoval triumf „čepců“ za lokální příznak nástupu populistické, demagogické a nezodpovědné politiky, jež vyústila v jiné části Evropy do Francouzské revoluce. Samotné Swedenborgovy vize kladoucí důraz na krásu, harmonii, duchovno, přepych a ornamentalismus Chrámu moudrosti byly symbolicky spjaty s hodnotami ancien régime. Stoupenci Francie ztráceli postavení. Švédský vyslanec v Paříži hrabě Carl Gustaf Creutz se pokusil obnovit přátelské vztahy s Francií, ale Choiseul, který pohrdal švédskými poměry, mu sdělil, že „aristokratické, demokratické a platónské“ Švédsko není spolehlivým spojencem. Zdá se, že tehdy začali Ludvík XV. a Choiseul uvažovat o provedení státního převratu, jenž by zvrátil vývoj ve zmíněné skandinávské monarchii (Schuchard 2012, 627–629). Emanuel Swedenborg, který často navštěvoval královskou rodinu, byl nakloněn myšlence restaurace královského absolutismu, jenž by stabilizoval zemi. Spoléhal na mladého prince Gustava, který měl sehrát úlohu „osvíceného monarchy“. Gustav, jenž obdivoval Karla XII., se připravoval na převzetí moci přinejmenším od března 1768, kdy se seznámil s francouzským záměrem. Způsob, jakým Rusko ničilo nezávislost Polska, sloužil jako varovné memento. Švédsko potřebovalo silného panovníka, aby se ubránilo případné ruské agresi. Adolf I. Frederik se obával 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS249225
PŘEDCHŮDCI SPIRITUALISMU
prozrazení spiknutí a nedůvěřoval francouzskému vyslanci hraběti de Modène. Požádal proto Swedenborga, aby se v Amsterdamu setkal s francouzskými diplomaty včetně Breteuile a bankéři nakloněnými „straně klobouků“ (Schuchard 2012, 640–641). Emanuel Swedenborg, jenž dovršil jednaosmdesát let, předpověděl, že to bude jeho poslední velká zahraniční mise, ale že zemře ve své vlasti. V tomto proroctví se mýlil. V Nizozemí byly Swedenborgovy „nadpřirozené schopnosti“ obecně známy. Vizionář byl vystaven řadě zvídavých dotazů na záhrobní svět a jeho obyvatele, na které pohotově reagoval. Objevila se i snaha jej diskreditovat. Podle jedné historky se během večeře s francouzským vyslancem Breteuilem v Haagu Swedenborga jeho společník zeptal, proč vypadá sklesle. Swedenborg odpověděl, že byl zděšen politováníhodným stavem, v němž nalezl v záhrobí Voltairova ducha. Po několika dnech noviny vyvrátily falešnou zprávu o filosofově smrti. Swedenborg se vždy bránil tím, že během pobytu v Nizozemí v letech 1768 až 1769 v Haagu vůbec nebyl (Schuchard 2012, 642–647). Na druhé straně, když bylo oznámeno, že portugalský první ministr markýz Sebastiao José de Carvalho e Melo de Pombal nechal pověsit biskupa z Cimbry, Swedenborg zprávu odmítl s tím, že o dané záležitosti žertoval s duchem zesnulého papeže Klementa XIII. Záhy se ukázalo, že církevní hodnostář nebyl pověšen, ale pouze uvězněn (White 1868, 567–568). Mezi duchy, s nimiž Swedenborg konverzoval, byli například císař Augustus, Aristoteles, Augustinus Aurelius, Cicero, Luther, Kalvín, Klement XII., Benedikt XIV., Sixtus V., Ignác z Loyoly a Muhammad. V říjnu 1768 vyhlásila Osmanská říše válku Rusku. Choiseul, kterého ruská rozpínavost ve východní Evropě znepokojila, byl 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS249225