Samochvála smrdí?! Já teda nic necítím… K této kapitole mě inspiroval můj syn Maximilian. Je mu sedm let a moc rád hraje stolní fotbal. Nejraději s dědou. Nedávno za mnou po jednom „turnaji“ přišel a radostně mi hlásil: „Mamí, já jsem skoro vyhrál!“ „No to je úžasný! A co znamená skoro? Kolik to bylo?“ „Dva deset pro dědu!“ Jsou lidé, kteří musejí absolvovat desítky seminářů na témata jako „pozitivní myšlení“, „jak se motivovat snadno a rychle“ nebo „poznej své silné stránky“, aby dospěli k poznání, na které přišel můj syn sám od sebe. Suchý realista by řekl: „Prohrál jsem na celé čáře.“ Max ovšem řekne: „Skoro jsem vyhrál!“ „Samochvála“ je obecně vnímána ještě hůř než „sebeláska“, a přesto je pro nás důležitá, chceme-li umět pohotově reagovat a být úspěšné. Můj syn si to přebral po svém. Nesoustředil se na deset gólů protihráče, ale na své dva vlastní. Podle mě je to skvělé! Co bude následovat? Že bude motivovaný do dalšího zápasu a to už dá dědovi šest gólů. Zlepšení o (bohužel nejsem na matiku, jinak bych řekla přesné číslo) spoustu procent! Samochválou se katapultuje k lepšímu výkonu.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS249166
Bez obalu! Ve vašem životě se stále budou objevovat situace, kdy budete z něčeho tak paf, že vás nic nenapadne. Protože vám někdo řekne něco, co je daleko za hranicí vaší představivosti a je to taková drzost, že vás to prostě totálně zaskočí. Krátce po své nemoci jsem se vydala se svým novým samodržícím poprsím (chci říct, že mi prsa drží sama od sebe) na nákupy. Potřebovala jsem nové plavky. Žádný z modelů ze sekce „multifunkční podprsenka, co skvěle drží tvar, přestože se jedná o nadměrnou velikost“, které jsem nosila dosud, už mi nebyl. Hledala jsem plavky, které už nic držet nemusí, a prostě jen skvěle vypadají. Našla jsem. Byly to jednodílné plavky bez ramínek. Vážně se mi moc líbily. Volná ramena a uprostřed dvě šňůrky, co se daly zavázat za krkem. Super! S pravým poprsím bych si něco podobného na sebe nikdy vzít nemohla. Objevila se prodavačka. „Líbí se vám?“ zeptala se. „Moc!“ odpověděla jsem opravdu šťastně. Tak rychle jsem ještě nikdy nic tak hezkého neobjevila. „Hmmm,“ zamručela prodavačka a podezíravě se podívala na mou jizvu po portu (přes port jsem dostávala léky při chemoterapii a připomíná ho asi pět centimetrů dlouhá jizva přímo na klíční kosti). „Nechtěla byste si tady přes to,“ a štítivě ukázala na jizvu, „něco dávat? Mně se to moc nelíbí!“
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS249166
Dokonalá prodavačka, co říkáte? Přesně podle příručky: Jak skopnout opravdu šťastného zákazníka ze sedmého nebe za 0,3 sekundy rovnou do pekla? Má odpověď následovala vmžiku. „No jo. Mně se zase moc nelíbí tohleto,“ a ukázala jsem stejně štítivě na její obličej. „A taky si přes to nic nedáváte.“ Asi si dovedete představit, jak se prodavačka zatvářila. Ale já jsem prostě vážně neměla náladu, aby mi tahle dáma zkazila nádherný den. A řeknu vám, že dodneška mám radost jako malá holka, že mě to hned napadlo. Technika, kterou jsem (ovšem spontánně) využila, se nazývá „protiútok“. Její princip je úplně jednoduchý. Necháte výrok tak, jak je, jen ho obrátíte proti útočníkovi a vrátíte mu nahrávku smečí. Z historie jsou známé dva slavné příklady této techniky. Na Winstona Churchilla se na jednom vznešeném večírku poměrně hrubě obrátila jistá lady. Řekla mu: „Kdybyste byl mým manželem, dala bych vám do čaje jed.“ Nebylo to moc slušné a už vůbec ne, když kolem stála spousta diváků. Winston Churchill odpověděl protiútokem (i když o této metodě pravděpodobně nikdy neslyšel): „Kdybych byl vaším manželem, vypil bych ho!“ To sedlo. A má to úroveň. Náš starý známý George Bernhard Shaw (autor komedie Pygmalion, která byla později zfilmována pod názvem My Fair Lady) byl velmi štíhlý. I jemu se dostalo ve společnosti výtky: „Georgie, při pohledu na vás by si lidé mohli myslet, že v Anglii vládne hladomor.“ Shaw odpověděl: „A při pohledu na vás by si mohli myslet, že je to vaše vina.“ Já u toho nebyla, ale umím si představit, že publikum se hlasitě rozesmálo. G. B. Shaw je také autorem citátu o správném tónu (viz kapitola Přijímací pohovor). 100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS249166