Skip to main content

Desperátka (Ukázka, strana 99)

Page 1

Bylo jasné, že kopat bude za tmy, proto bude potřebovat brýle na noční vidění. „Jak budu hlídat okolí?“ dumala, „co když se někdo zrovna bude motat na hřbitově! Uslyší za zdí podezřelé zvuky a pro vesnického zvědavce není těžké vyšplhat po polorozpadlé zdi a podívat se, co se to tady děje. Musím hlídat okolí a také pomocí nočního vidění.“ Jako řešení ji napadl dron s kamerou, kterou bude možné nastavit na noční vidění. Brýle, dron a kameru si hned ten den objednala a za dva dny už měla všechno, co k provedení akce potřebovala. Tedy skoro všechno. Ještě by potřebovala impulz, pobídku, aby se do toho pustila. Potřebný impulz měl přijít poměrně rychle a z nečekané strany. Tu sobotu přijela do Lhotky dopoledne. Oběd si koupila cestou, protože se nemínila zabývat vařením. Promýšlela, jestli má všechno, jak akci provede a několikrát se byla na to veledůležité místo podívat. Právě strnule stála v zahradním domku a z okna, které bylo přímo nad hrobem, nepřítomně zírala na křížek vyrytý na zdi, když uslyšela mužský hlas. „Haló, jste tady?“ Vyplašeně sebou trhla. „Kdo to může být. Že by některý z dělníků?“ proletělo jí hlavou. Rychle vyšla z domku a uviděla neznámého muže, který stál za plůtkem. Mohlo mu být hodně přes šedesát. Typický venkovan, který se na ni snaživě usmíval a přitom nepřestával řečnit.

98

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS248617


„Přišel jsem se představit, jsme vlastně sousedé. Já a manželka máme domek tamhle na protější stráni. Pozorujeme, jak si to tady pěkně opravujete. No, už to bylo potřeba, Svoboda tomu moc nedal. Když jste ale začala stavět tenhle domek a ještě k tomu plot, říkám ženě, že se musím jít zeptat, co to bude,“ ukončil svůj úvodní monolog a vyčkávavě se na Gretu podíval. „To je bouda a výběh pro psy,“ zopakovala naučenou verzi. „Jo, ták. No, Svoboda říkal, že chcete chovat koně a psy, a proto tu jeho ruinu na tomhle příšerném místě kupujete.“ Greta si všimla, že její nezvaná návštěva šmejdí očima všude kolem, a v hlavě jí začal blikat výstražný majáček: „Pozor, ten vidí úplně všechno! A ty jeho řeči o tom, že jsme sousedé! Co tím myslel? Kde má ten domek?“ „Říkal jste, že jsme sousedé. Já ale v okolí žádný dům nevidím,“ zeptala se na to, co ji v tu chvíli zajímalo nejvíc. „Tamhle, na protější stráni,“ ukazoval ochotně, „náš dům odsud není vidět, zakrývají ho stromy. Ale my na vás vidíme krásně.“ Greta se snažila mezi stromy zahlédnout alespoň náznak domu, ale marně. „Jsem já to ale nezdvořák, ani jsem se nepředstavil! Pravomil Vaníček, jméno mé,“ podával jí návštěvník ruku a vlezle se usmíval. Greta si v poslední chvilce uvědomila, že tady nesmí její skutečné příjmení zaznít. „Monika Mikulášková,“ představila se trochu váhavě.

99

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS248617


Když se rozhodla, že ve Lhotce bude používat pseudonym, byla přesvědčená, že jí to nebude dělat problémy. Teď z toho byla dost nervózní a dokonce se při představování trochu zakoktala. „Musím to nacvičit,“ nakázala si, „takhle nejistě se představovat nemůžu.“ „A jaké psy budete chovat?“ pokračoval soused v neomaleném výslechu. „Vlkodavy,“ řekla důrazně a už čekala, jak se z toho bude hroutit. K žádnému zhroucení ale nedošlo, protože mu zazvonil mobil. „To bude manželka,“ vysvětlil rychle. „Ano, Mařenko? Ne, Mařenko, ještě jsem se nezeptal,“ vrkal do mobilu a Greta měla co dělat, aby neotočila oči v sloup. V jeho věku to bylo dost trapné. Soused přestal mluvit do mobilu a obrátil se na Gretu. „Manželka mi nakázala, abych se vás zeptal, jestli s námi dnes půjdete na posvícenskou zábavu. Bude tam celá vesnice.“ Greta nevěřila svým uším. Někdo ji někam pozval! Úplně cizí lidi by ji s sebou vzali na zábavu! To se jí ještě nestalo. „To je od vás moc pěkné, že mě zvete,“ zakoktala se radostí. V tu chvíli si ale uvědomila, že noc, kdy bude celá vesnice juchat na zábavě, by měla využít jinak. „Ale já tady nemám nic na sebe,“ vymyslela rychle jednoduchý a navíc pravdivý důvod k odmítnutí, „mám tady jen tohle pracovní oblečení. V tom na posvícenskou zábavu, na které poprvé poznám své nové sousedy, rozhodně jít nemůžu.“

100

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS248617


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Desperátka (Ukázka, strana 99) by Kosmas-CZ - Issuu