Každopádně jsi o něco šťastnější, jedině když tu máš tátu. Bývá teď s námi tak dva týdny v měsíci a najímá si na práci víc lidí, o čemž mluví jako o dobrém znamení. Uvěřím tomu, až uvidím peníze na účtě a ne jen v jeho hlavě. Jeho firma teď nově sídlí v Chippenhamu a on plánuje, že bude nakonec většinou tam a mnohem míň času bude trávit na cestách. Ale zatím jsi opravdu ohromně natěšená, když se má vrátit domů. Pobíháte s Lily po kuchyni a pečete obrovské sušenky s burákovým máslem nebo čokoládovými lupínky a ty mu jednu z nich nacpeš do pusy, prakticky jakmile projde dveřmi. Rád pro tebe vymýšlí těžké úkoly a ty pokaždé souhlasíš. Dálkové běhy. Lepší výsledky ve škole. Bláznivé společné zimní plavání v mrazivém moři každé Vánoce, když jsme u jeho rodičů. Tolik se snažíš dělat mu radost. Jakmile je pryč, změníš se. Jsi tišší. Uzavřenější. Sedíš u sebe v pokoji, koukáš na kluky na stěnách a snažíš se přimět svoje vlasy, aby ti držely v účesu, jaký má Angel v seriálu Home and Away. Myslím, že si s nikým nevoláš ani se s nikým nevídáš, jen s Lily. Tvoje třídní učitelka říká, že není nic, s čím bych si měla dělat starosti, ona tě ale nezná tak dobře jako já. Neviděla tě, když v půl osmé ráno vřeštíš písničky do kartáče na vlasy. Žiješ život beze slov a já vůbec netuším proč. Chci ti pomoct. Někdy postáváš na konci kuchyně, když připravuju večeři. Pokusím se s tebou promluvit, trvá ale moc dlouho někam se dostat a mezitím mi volá šéf, že jsem založila nějakou složku (pokaždé je to jeho chyba), nebo se objeví Lily, a ten okamžik je pryč a tvůj obličej se vrátí ke svému obvyklému výrazu rezignace. Vím, že musím zařídit, aby k tomu rozhovoru došlo, mám ale dvě dcery, práci a manžela, který se mě už zřejmě nechce dotýkat, a než se naděju, uteče další týden nebo měsíc a ty ses mi zatím vzdálila ještě víc. Na oslavu tvých narozenin jsme si dneska pustili na videu Ohnivé vozy – jen ty, já a tvůj táta. Pozorně jsi film sledovala, ale přestože jsi seděla mezi námi, každou chvilku ses pokradmu koutkem oka přesvědčila, že tam opravdu sedíme všichni pohromadě. Zajímalo by mě, kolik jsi toho zaslechla. Moje otázky na jeho noci strávené jinde. Jeho zlostné zapírání. Což mě nikdy neodradí. Jsem tak zatraceně naštvaná. Naléhám na něj dál, ptám se, kde byl. S kým byl. Proč v sobotu vyslovil ze spaní jméno „Sally“. Účtenky nelžou. Ale začínám si myslet, že Alistair ano. Jsem tak ráda, že jsi o svých narozeninách byla šťastná, moje zlatá holčičko. Doufám, že jednou budeš takhle šťastná každý den. Vím, že to tak bude. Mám tě moc ráda, oslavenkyně. Pusu, máma
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS247750