ja m e s pat t e r s o n
•
pa s t ý ř
Kapitola 31 Khezir si zrovna zkoušel nějaké sako, a řekl prodavači: „Počkejte okamžik, Briane, ano? Ve vteřince jsem zpátky.“ „Samozřejmě,“ přitakal Brian. „Mám taky nějaké boty, které bych vám chtěl ještě ukázat, pane Mazule. Myslím, že jsou prostě na umření.“ Gozan přidržoval Susan a Sereně dveře obchodu a potom je s Khezirem následovali k jejich pronajatému BMW zaparkovanému na protější straně ulice. Khezir, stále v levandulovém hedvábném saku za tři tisíce dolarů, přistoupil k zadní části auta, otevřel kufr a naskládal tašky dovnitř. Gozan dvorně otevřel dvířka na straně řidiče a přitom povídal Susan: „S volbou restaurace mi můžete důvěřovat, Susan. Pátral jsem po těch nejlepších a už mám pár dobrých nápadů.“ Khezir oslovil Serenu: „Velmi se těším, jak oslavíme vaše narozeniny, slečno.“ Dívka se nervózně zachichotala a nejspíš si myslela, jaká škoda, že je Khezir gay. Stáli s Gozanem na chodníku a mávali odjíždějícím ženám, které zamířily po Rodeu směrem k Wilshire. Pak oba přešli k bentleyi stojícímu u obrubníku. Gozan utrhl parkovací lístek a sumarsky poznamenal: „Začíná to tady smrdět.“ Khezir se zasmál a zamával směrem k černému sklu v průčelí obchodu. Otáčel se k autu, ale tu pocítil na paži nějaký dotyk. Trhl sebou, otočil se a spatřil mladého prodavače Briana, který stál na chodníku, rty se mu chvěly a v očích mu seděl strach. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS247611