100
„Víte, já prostě nechápu to knižní snobství. Ani Jane Austenová by ho nechápala, viďte? Tedy, vyjadřuje se proti tomu v Opatství Northanger.“ „Ano!“ řekla Katherine procítěně. „Myslím to, že román má ukazovat prudké gejzíry vtipu a humoru,“ zacitoval. Katherine přikývla s velkým nadšením. „zprostředkované světu vybraným jazykem,2“ doplnila. Warwick se usmál. „A já souhlasím.“ „A já taky,“ řekla Katherine. Podívali se jeden na druhého a usmáli se. Warwick to dokázal. Byli z nich přátelé.
2
Opatství Northanger, Český spisovatel, Praha 1983, překlad Eva Kondrysová
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS247441
Kapitola 15 Z následující přednášky malinkaté dámy s pronikavým hlasem, jež mluvila o dvoření se v časech Jane Austenové, a udělala z něj to nejnudnější téma na zemi, Katherine slyšela sotva jediné slovo. Ale možná byla Katherine nespravedlivá a prostě jí jenom nedala šanci. Možná, že i kdyby zrovna probíhalo „Svlékání pana Darcyho“, stejně by se nedokázala soustředit, jelikož její mysl byla jinde. Seděla vedle Warwicka, a jako kdyby už to samotné nebylo dost velkým důvodem k nesoustředěnosti, pořád myslela na jejich rozhovor. Jak snadné bylo s ním mluvit, myslela si. Bylo to strašné klišé, ale nemohla se zbavit pocitu, že se znají mnohem déle než těch pár dnů, které spolu strávili v Purley – a to bylo ještě několik jejich prvních setkání nezdařilých. Jako Elizabeth a Darcy. Jak rychle si dokážeme udělat o někom mínění a jak velice se můžeme mýlit, pomyslela si a vrhla zboku na Warwicka rychlý pohled. Warwick její pohled zachytil, usmál se a ona mu úsměv opětovala. Měl velice hezký obličej a jeho úsměv by mohl snadno zamotat hlavu každé dívce. Měl také příjemný hlas. Hluboký a sametový. Dovedla si představit, jak jí předčítá a jak snadno by se nechala pohltit jeho slovy. A vlasy měl tak roztomilé – velmi tmavé a trochu vlnité, což jim dodávalo rozcuchaný vzhled a člověku se chtělo prohrábnout je prsty. Byl zdatný, měl široká ramena a paže, které působily dojmem, že by dokázaly unést hrdinku přes několik polí, aniž by se u toho zpotil. Titěrná dáma kvičela o důležitosti tance pro setkání s budoucím partnerem a Katherine u toho hloubala o nečekané
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS247441
102
situaci, v jaké se octla. Opravdu neměla v plánu tento víkend flirtovat s opačným pohlavím. Rozhodně ne s někým, kdo se jmenuje Warwick. Měl v sobě všechno, před čím varovala Jane Austenová. Byl vysoký, tmavý, pohledný a šarmantní. Náhodou se zmínil o svém Jaguaru zaparkovaném venku, což znamenalo, že byl také zámožný. A varování ze všech nejjasnější bylo, že se jeho jméno začíná na písmeno W a – jak by vám potvrdilo mnoho fanoušků Jane Austenové – to vždycky znamená potíže. Wickham, Willoughby a Warwick, pomyslela si Katherine. Hříšný Warwick, dodala, ale pak se usmála. Jediná hříšná věc na něm byl jeho úsměv. A co je špatného na flirtování? Jane Austenová byla velkým příznivcem flirtování a Katherine neplánovala, že by z toho mělo vzejít něco více. Trocha flirtování je možná přesně to, co teď potřebuje. Flirtování je zábavné a ona, jak se jí zdálo, neměla žádnou zábavu už celou věčnost. Ale nesmím se znovu zamilovat, řekla sama sobě. Ne tento víkend. Ne tak snadno. Ať je jeho hlas jakkoli sexy a jeho paže jakkoli mocné, nesmím se zamilovat! Katherine byla pevně rozhodnutá. Ačkoli byl tento víkend částečně pracovní, byl také pro potěšení, a pokud nedovolí, aby se věci dostaly za trochu flirtování, jak by jí to mohlo uškodit? Robyn, sedící na konci místnosti, měla také problém se soustředěním. Žena s pronikavým hlasem se pustila do Mariane Dashwoodové z Rozumu a citu pro její neskromné vystupování, s čímž Robyn nesouhlasila. Vždycky měla pocit, že Marianne musela snášet příliš velkou kritiku za své chování, a zatím by v dnešní době byla určitě považována za stydlivou a submisivní. Byla to jenom mladá romantická dívka, která se zamilovala. Je snad na tom něco špatného? Z nějakého divného důvodu se jí v ten moment v mysli vybavil ten krasavec na koni.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS247441