jejich místo, a hned taky přirostly. Konečně se udělal vránou a královna vzala pírka, co mu v zámku vytrhla z křídel, a pírka zas přirostla. Tehdy rozkázal starý král, aby střelce vražedníka popravili a mládenec dostal mladou krásnou královnu za manželku. Celý zámek byl jasně osvětlen: jedli, pili a veselí byli, a královna už neplakala, neboť měla, co chtěla.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS246446
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS246446
„PODIVNÝ VLAS“ (ZE SRBSKA) pohádka od Karla Jaromíra Erbena minimální úprava původního textu v rámci srozumitelnosti Byl jeden člověk velmi chudý a měl mnoho dětí, takže je ani uživit nemohl. Několikrát se rozhodl, že je některý den zabije, aby se nemusel na to dívat, jak mu hladem umírají, ale pokaždé mu žena bránila. Jednou v noci se mu zdálo, že nějaké dítě k němu přišlo a řeklo: „Člověče! Vidím, že chceš své ubohé děti zabit a duši svou zahubit. Vím také, že máš bídu, ale zítra ráno najdeš pod svou poduškou zrcadlo, červené korále a vyšívaný šátek. Ty tři věci tajně vezmi a neukazuj nikomu. Pak jdi tam a tam do lesa, v něm najdeš řeku a podlé té řeky jdi pořád nahoru, až přijdeš k jejímu prameni, a tam nalezneš pannu jasnou jako slunce, vlasy jí splývají po ramena, ale měj se na pozoru, aby se o tebe zlý had neovinul. Ani slovo k ní nemluv, nebo jakmile promluvíš, očaruje tě a změní tě v rybu, anebo v něco jiného, a pak tě sní. A když ti řekne, abys ji na hlavě povískal, učiň tak. Když ji budeš vískat ve vlasech, hleď, abys našel jeden vlas červený jako krev. Ten vytrhni a utíkej zpátky. Když to ta panna zpozoruje a začne za tebou utíkat, hoď jí nejprve vyšívaný šátek, potom korále a naposledy zrcadlo. Tím se zdrží. A ten vlas potom prodej nějakému bohatému člověku, ale hleď, aby tě neošidil, neboť ten vlas má nesmírnou cenu. Takto zbohatneš a své děti uživíš.“ Když se ten chudý člověk probudil, našel to všechno pod poduškou, jak mu to dítě ve snu řeklo. Šel tedy do toho lesa a našed řeku, kráčel
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS246446