300. O HISTORII V SOUČASNOSTI A ZÁPLAVĚ, KTERÁ VÁLCUJE (Iz 13-14 a Iz 15-18) KNIHA IZAJÁŠ, KAPITOLY 13 a 14 (STARÝ ZÁKON) Třináctou kapitolou otevíráme velký ucelený blok izajášovských proroctví proti okolním národům, který zahrnuje jedenáct kapitol a jehož témata budou tu a tam zaznívat i v kapitolách následujících. Izajášův Bůh se v těch textech projevuje jako svrchovaný vládce, jako ten, kdo používá okolní národy a rozhoduje o nich, i když to v Izajášově současnosti vypadá na první pohled úplně naopak a národ Izajášova Boha je tísněn okolními mocnostmi a jejich bohy. Velikost a moc Izajášova Boha ovšem dnešnímu čtenáři z těchto textů plasticky vystupuje, protože čte se znalostí následných dějů a může vidět skutečný následný dějinný vývoj, který jednoznačně potvrzuje Izajášovu prorockou zvěst. Ve třinácté kapitole tak čteme o pádu Babylóna, světové velmoci, která ovšem vyroste do velmocenské velikosti až téměř sto let po Izajášově smrti. Ten dosud nevýznamný Babylón, který se nečekaně stane velkým světovým hráčem, 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS245909
je Božím nástrojem, Bůh jej použije k zániku Judska, k výchově svého lidu – a pak jej krátce nato ze scény a z dějin odstraní jiným nástrojem, spojenými silami Médů a Peršanů, nové světové velmoci, a ta znovu umožní obnovu Judska. Dvě staletí tak defilují třináctou kapitolou Izajášova proroctví, ba ještě víc, když se v závěru kapitoly hovoří o zániku Babylónu jako hlavního města, jako obydleného místa – a skutečně, než německý archeolog Koldewey ten kdysi slavný Babylón, zničený a vypálený několik staletí po Izajášovi, vykopal začátkem 20. století z íráckého písku, nikdo netušil, že ten bezejmenný pustý pahorek jižně od Bagdádu skrývá zbytky svého času nejslavnějšího města starověkého světa. A čtrnáctá kapitola nasadí před čtenářovy oči ještě další optiku. Ve čtrnácté kapitole je pád babylónského krále ztotožněn s pádem Lucifera, tedy Světlonoše, Jitřenky, který se z vlastního rozhodnutí stal satanem, ďáblem a Hadem. Babylón a jeho král tu vystupuje a přestupuje z dějin do náboženství, z příkladu do výkladu, z historie do čtenářovy současnosti. Babylón – to je v izajášovském pojetí (a i jinde, například v novozákonní knize Zjevení Janovo) sběrný pojem pro náboženství nepřátelské Abrahamovu, Mojžíšovu, Davidovu a Izajášovu Bohu, pro náboženství, kde bohové mají malé „b“, leč o to vážněji sami sebe berou; pro náboženství, které atraktivně syčí a ovíjí Hadovými smyčkami celý svět; zdánlivě jako soubor atraktivních alternativ, ve 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS245909
skutečnosti jako hrob. Ten někdejší Lucifer, skvělý anděl, který se rozhodl hrát podle vlastních pravidel proti svému Bohu o vesmír, o svět a o nás, je dnešní satan, ďábel, vyvrženec, odpadlík a zkrachovalec, který místo vesmíru obsadil planetu, místo světa získal vězení a místo nás mu na konci nezůstane nic, ani ten konec (i když zatím se na planetárním Titaniku ještě zdánlivě hraje podle jeho not, až je nám tady z toho ouvej). Úplný závěr dnes přečteného oddílu pak přináší proroctví o zániku Asýrie, mocnosti, která v Izajášově době diktovala svou vůli celému Izajáše obklopujícímu světu a vzkaz judským sousedům Pelištejcům, že Judsko má - na rozdíl od nich budoucnost.
KNIHA IZAJÁŠ, KAPITOLY 15 až 18 (STARÝ ZÁKON) Nejen Severní Izrael, ale ani Moábci a Aramejci, žádný z nejbližších sousedů Judska neunikne zkáze, až se asyrská armáda dá do pohybu. Svobodným ostrůvkem v asyrském moři se v tomto regionu stane Jeruzalém a okolí, všechny a všechno okolo asyrské vojsko a asyrská moc zaplaví a zválcuje. Neudrží se nikdo, dokonce ani velmocenský Egypt, jak se dočteme hned v příštím díle Toulek Knihou. 100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS245909