Iráčtí i vzdálenější protivníci USA měli odlišný názor. Zjistila to armáda, vláda, později ti občané USA a s nimi podstatná část obyvatel planety, které stejná úvaha nenapadla hned. Už deset dní po dobytí Bagdádu popsal místní situaci John Sawyers, britský velvyslanec v Iráku, v memorandu tehdejšímu předsedovi vlády Spojeného království Tonymu Blairovi: „Velení, strategie, koordinace, struktura neexistují, obyčejní Iráčané nic nechápou.“ Byl scenáristou i dramaturgem svého představení a režíroval je G. W. Bush osobně (P2)? Do jaké míry ovlivňovali George W. Bushe členové jeho bezprostřední sociální sítě, například Karl Rove, Dick Cheney, Paul Wolfowitz, Donald Rumsfeld, Albert Wolstetter, Richard Perle, Lewis Libby a Condoleeza Riceová, případně lidé, jimž se problematicky říká „hluboký“ nebo skrytý stát? (Politici USA, 2017). Ani tato skupina mocných není izolovaná skupina. Její příslušníci jsou členy vlastní a dalších sociálních sítí uspořádaných jak horizontálně, tak vertikálně (příloha 1, schéma vazeb účastníků Bilderbergské konference).
PREVALENCE Prevalence je podíl počtu jedinců trpících danou nemocí nebo poruchou a počtu všech jedinců ve sledované populaci. Je vztažena k určitému časovému okamžiku a obvykle se vyjadřuje v procentech. Prevalence poruch osobnosti se v evropských studiích udává: 4,4 % (Anglie, Skotsko, Wales), 13,4 % (Norsko). Studie Světové zdravotnické organizace udává prevalenci nějakého druhu poruchy osobnosti v západní Evropě 6,1 %. V USA má být prevalence poruch osobnosti 9–21,5 % (přehled Quirk et al., 2017).
HYBRIS NEBOLI SYNDROM MOCENSKÉ PÝCHY Sir David Owen, jenž poprvé užil pojem hybris, popsal v roce 2009 ve světově významném neurovědeckém časopisu The Brain čtrnáct příznaků, podle nichž se syndrom mocenské pýchy určuje (Owen a Davidson, 2009; Owen, 2006). Z nich je pět příznaků charakteristických jen pro tuto poruchu neboli unikátních. Dalších sedm příznaků je společných se znaky narcistické poruchy osobnosti, jeden je společný s antisociální poruchou osobnosti, jeden je společný s histriónskou poruchou osobnosti podle kritérií tehdy 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS244994
užívané Diagnostické a statistické příručky Americké psychiatrické společnosti DSM IV.
UNIKÁTNÍ PŘÍZNAKY SYNDROMU MOCENSKÉ PÝCHY PODLE OWENA A DAVIDSONA 1) Identifikace s národem nebo organizací takového stupně, že jedinec považuje jejich a své zájmy a perspektivy za totožné 2) Sklon mluvit ve třetí osobě a sklon užívat plurál majestaticus, královské „my“ 3) Neotřesitelná víra, že „mne jakýkoli soud ospravedlní“ 4) Neklid, nesoustředěnost, roztěkanost, bezohlednost, nedbalost, vznětlivost, neodpovědnost 5) Mohutný pocit morální oprávněnosti všeho, co tito lidé dělají. Umožňuje jim uhýbat před potřebou uvážit, zda je postup, který prosazují, praktický, co bude stát nebo jaký bude jeho výsledek Z příznaků narcistické poruchy osobnosti do syndromu mocenské pýchy patří 6) Narcistický sklon chápat svět jako arénu výkonu moci a vyhledávání slávy 7) Sklon k akcím, které jedince uvedou do dobrého světla, vylepší dojem, který o něm lidé mají 8) Nepřiměřený zájem o vlastní vzezření a prezentaci 9) Mesiášský způsob hovoru o své současné činnosti a sklon k sebevelebení 10) Krajní důvěra ve vlastní úsudek, pohrdání kritikou nebo radami druhých 11) Krajní sebedůvěra hraničící s pocitem všemocnosti ve všem, čeho by mohli osobně dosáhnout 12) Přesvědčení, že jejich soudcem mohou být pouze dějiny nebo Bůh, nikoli okruh jejich kolegů nebo veřejné mínění Z příznaků antisociální poruchy do syndromu mocenské pýchy patří 13) Ztráta kontaktu s realitou často sloučená s prohlubující se izolovaností
4 / MOCENSKÁ POSEDLOST / 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS244994
Z příznaků histriónské poruchy osobnosti do syndromu mocenské pýchy patří 14) Neschopnost založená na krajní pýše; poruchy nebo katastrofy systému jsou důsledkem vůdcovy sebedůvěry, která dosáhla takového stupně, že se nestará o nutné „maličkosti“.
DIAGNÓZA SYNDROMU MOCENSKÉ PÝCHY Diagnóza syndromu mocenské pýchy vyžaduje přítomnost nejméně tří kritérií, jedno z nich musí být znakem unikátním. Syndrom mocenské pýchy se rozvíjí, jak už jsme řekli, během jednoho až devíti let života na mocenské špičce. Novinkou je pojem „pravděpodobně získaná porucha osobnosti“. Kritériem poruch osobnosti je jejich trvalý ráz, který se objevuje koncem dospívání a v rané dospělosti. Owen a Davidson však mluví o predisponujících znacích lidí, u nichž se syndrom mocenské pýchy vyvine.
VÝSKYT Diagnóza syndromu mocenské pýchy byla Owenem a Davidsonem vyslovena u prezidenta USA G. W. Bushe jr. (2001–2009) a u britských ministerských předsedů Davida Lloyda George (1916–1922), Neville Cham berleina (1937–1940), Margaret Thatcherové (1979–1990) a Tonyho Blaira (1997–2007). Lord Owen, kromě psychiatrického vzdělání celoživotně profesionální politik v řadě vrcholných funkcí, zná některé z mladších jmenovaných politiků osobně. Jednotlivé znaky, nikoli plně vyvinutý syndrom, mělo podle Owena a Davidsona šest dalších amerických prezidentů: Theodore Roosevelt, Woodrov Wilson, Franklin D. Roosevelt, J. F. Kennedy, Lyndon D. Johnson a Richard Nixon a tři britští ministerští předsedové: Herbert Asquith, Winston Churchill a Antony Eden. U mnoha z nich doprovázela jak jednotlivé znaky, tak plně vyvinutý syndrom mocenské pýchy další duševní onemocnění, a to zvláště ze skupiny depresí, nadto závislost na alkoholu nebo na amfetaminu, kromě toho některá vážná tělesná onemocnění. Onemocnění ze skupiny depresí postihovalo Theodora Roosevelta, Woodrowa Wilsona, Lyndona Johnsona. Winston Churchill měl kromě velkých depresivních fází i fáze opačné. Jeho porucha měla cyklothymní 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS244994