Belz a Siegrist (2001) považují za klíčové kompetence: a) Sociální: ◾◾ schopnost týmové práce; ◾◾ kooperativnost; ◾◾ schopnost čelit konfliktním situacím; ◾◾ komunikativnost. b) Kompetence ve vztahu k vlastní osobě: ◾◾ kompetentní zacházení se sebou samým, tj. nakládání s vlastní hodnotou; ◾◾ být svým vlastním manažerem; ◾◾ schopnost reflexe vůči sobě samému; ◾◾ vědomé rozvíjení vlastních hodnot a lidského obrazu; ◾◾ schopnost posuzovat sám sebe a dále se rozvíjet. c) Kompetence v oblasti metod: ◾◾ plánovitě, se zaměřením na cíl uplatňovat odborné znalosti, tzn. analyzovat (postupovat systematicky); ◾◾ vypracovávat tvořivé, neortodoxní řešení (jít mimo vyšlapané cesty); ◾◾ strukturovat a klasifikovat nové informace; ◾◾ dávat věci do kontextu, poznávat souvislosti; ◾◾ kriticky přezkoumávat v zájmu dosažení inovací; ◾◾ zvažovat šance a rizika (srov. Belz, Siegrist, 2001, s. 167). Je nesporné, že muzikoterapeutický proces klade na terapeuta vysoké osobnostní i profesní nároky, které vyžadují flexibilní, kreativní i zodpovědný přístup. Podmínkou je vysoká vědomostní úroveň, empatie, akceptace, autenticita (srov. Vymětal et al., 2007, s. 123–126). Terapeut by měl být především člověk, projevovat svou lidskost, která je důležitou podmínkou zdařilé intervence. Tento lidský rozměr doprovázený schopností empatie, tolerance a porozumění při vysoké odborné přípravě vede k možnosti erudované a etické práce. Vědomý, zkušený 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS244509
Psychosomatická muzikoterapie – metody a metodiky
i osobnostně vyzrálý muzikoterapeut projevuje stejnou míru náklonnosti ke všem klientům skupiny. Zachovává si nadhled v situacích, které vyžadují citovou stabilitu, sebeovládání, profesionalitu a sebereflexi. Snaží se o to, aby příjemné vztahy mezi klienty a terapeutem nepřešly až v závislost na osobě terapeuta. Toto možné riziko neustále mapuje a konfrontuje v rámci terapeutického procesu. Snaha o dodržení určitého profesního odstupu s sebou může přinášet naopak nežádoucí chladný, autoritativní a nadřazený postoj muzikoterapeuta vůči klientům. Tento postoj pak může mít negativní následky na průběh muzikoterapeutického procesu. Terapeut nesmí připustit jakékoli ponižování klienta, omezení jeho práv a lidské důstojnosti, popř. aktivity ohrožující zdraví klientů. Přístup ke klientovi je pozitivní, resp. bez předsudků, se zřetelem k stanoveným muzikoterapeutickým cílům. Muzikoterapeutická intervence a celkové působení muzikoterapeuta i v rovině osobní (životní hodnoty, cíle, postoje, etika) by měly být v souladu. Muzikoterapeut, který například v profesní roli „hlásá“ dodržování etických norem, zaštiťuje se etickými kodexy, a jeho životní realita tomuto neodpovídá, se vystavuje určité možnosti neakceptace klientem (v širším měřítku i společností), neboť jeho práce je „jen teo rií“. Mezi dodržování etických norem patří například nenavazování důvěrných vztahů mezi terapeutem a klientem, popř. mezi lektorem výcviku a frekventantem. Etickými normami je zde obecně míněno i dodržování profesních etických norem ve smyslu úmyslného nepoškozování dalšího muzikoterapeuta v zájmu zejména osobních a mocenských motivů. Mezi kolegiální etiku patří neupírání kolegiální, terapeutické a vědecké významnosti, nezkreslování dějinných prezentací osobností a událostí jako odkazu historie, objektivní popis činností muzikoterapeutických asociací (institucí) v kontextu subjektivního srovnávání důležitosti dosahu jejich činnosti z pohledu muzikoterapie jako oboru, respektování konkurenčního prostředí jako významného fenoménu motivace ke zlepšení vlastní práce a dodržování základních
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS244509
lidských norem. Výše uvedené by mělo patřit31 mezi základní osobnostní výbavu každého člověka, který společensky působí, zejména však o to více v tak citlivé roli, jako je role terapeutická.
Princip substituce Principem substituce je míněna možnost „záměny, náhrady“ terapeuta. To znamená, že muzikoterapeut svou muzikoterapeutickou práci dokumentuje a podniká takové kroky, aby mohl – v případě potřeby – na jeho práci navázat další terapeut, který bude mít dostatek informací o předchozí terapeutické intervenci.
Princip etický Etika je důležitou součástí terapie a slouží jako ochrana pro všechny aktéry muzikoterapeutického procesu. Zásadní principy etického, tedy i bezpečného způsobu terapeutické intervence jsou vymezeny v dokumentech, mezi něž patří tzv. etický kodex nebo jiný dokument, který dané zásady a principy terapeutické práce shrnuje a definuje. 31
Ponechám na laskavém zhodnocení čtenáře, jak vnímavý bude k riziku zkreslování historie muzikoterapie v prostředí internetu a odborné literatury. Kladu si pouze hypotetickou otázku: pokud by čtenář sám uvážil, že k takové situaci došlo, jak se vyrovná s možností posunu historického paradigmatu a pak i s účelností daného chování? Pokud by čtenář tento jev skutečně nalezl, a navíc rozklíčoval tyto neetické motivy na poli terapeutickém, bude pak na autory daných textů pohlížet jako na erudované, empatické a zejména etické terapeutické kapacity? Vycházím z premisy, že kvalitní práce se v kontextu času a dějin rozpozná, oproti tomu soustavná lež, útlak, vědecká i lidská diskriminace jako projev neobjektivního předávání skutečnosti bude dějinami prezentována jako projev nezralých osobností, které nemohouce projevit vlastní hodnoty práce se uchylují k nízkým a neetickým formám umělého dosahování úspěchu. Tímto nabádám čtenáře k neslepému kritickému pohledu na prezentovanou skutečnost a k zaujetí stanoviska míry objektivnosti.
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS244509