ODPOČE T DANĚ A VRACENÍ DANĚ
Vypořádání nároku na odpočet daně v posledním zdaňovacím období kalendářního roku se vypočte jako rozdíl mezi vypočteným nárokem na odpočet daně u krácených plnění z údajů za celé vypořádávané období a součtem uplatněných nároků na odpočet daně u krácených plnění v jednotlivých zdaňovacích obdobích zahrnovaných do vypořádání. Vypočtený nárok na odpočet daně u krácených plnění je součtem daně na vstupu za tato krácená plnění za celé vypořádávané období vynásobený koeficientem, který je vypočten z údajů o uskutečněných plněních za celé vypořádávané období, např. rok.
§ 76 odst. 7 ZDPH
Při vypořádání nároku na odpočet daně v případě zrušení registrace plátce je obdobím pro vypořádání nároku na odpočet daně u krácených zdanitelných plnění období od 1. 1. kalendářního roku, ve kterém došlo ke zrušení registrace, do dne uvedeného na rozhodnutí o zrušení registrace. Vypořádání uvede plátce do daňového přiznání za poslední zdaňovací období před zrušením své registrace plátce.
§ 76 odst. 8 ZDPH
J U D I K AT U R A
Za příležitostná plnění nemohou být považována plnění, která mají charakter přímého, trvalého a nutného rozšíření zdanitelných plnění. Rozsudek Evropského soudního dvora (C-306/94 Régie Dauphionoise)
7.1.5 Oprava odpočtu daně Pokud byla plátcem, který uskutečnil plnění, provedena oprava základu daně a výše daně dle § 42, která má za následek snížení jeho daně na výstupu a tím i uplatněného odpočtu u plátce, pro něhož se plnění uskutečnilo, je tento plátce povinen provést opravu odpočtu daně, protože jejím provedením zvyšuje svou daňovou povinnost. Opravu plátce provádí v řádném daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se o opravě základu daně dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl (od 1. 4. 2017). Tudíž jakmile plátce ví o rozhodných okolnostech, je povinen odpočet daně opravit, i když třeba ještě nemá k dispozici opravný daňový doklad. Tento postup od 1. 7. 2017 neplatí, pokud se na plátce vztahuje níže uvedený § 74 odst. 2 ZDPH.
!
Od 1. 7. 2017 podle tohoto ustanovení je plátce povinen provést opravu odpočtu v situaci, kdy byla poskytnuta úplata, ale k uskutečnění daného plnění nedošlo a platba nebyla vrácena a ani nebyla použita na jiné plnění. V takovém případě je plátce povinen snížit uplatněný odpočet z poskytnuté úplaty, a to za zdaňovací období, kdy se o rozhodných okolnostech dozvěděl či dozvědět měl a mohl.
!
Plátce daně může provést opravu odpočtu daně na základě přijatého opravného daňového dokladu, kterou se zvyšuje původně přiznaná daň na výstupu, nejdříve v řádném daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla provedena oprava základu daně plátcem, který uskutečnil původní zdanitelné plnění, a nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období, v němž se uskutečnilo původní zdanitelné plnění, jehož se oprava týká. Vzhledem k tomu, že opravný daňový doklad má pro příjemce stejný význam jako daňový doklad, platí obdobný postup jako při uplatňování nároku na odpočet daně z časového hlediska na základě přijatého daňového dokladu.
!
7.1.6 Úprava odpočtu daně Úprava odpočtu daně se vztahuje pouze na změnu účelu použití vymezeného dlouhodobého hmotného nebo nehmotného majetku, a to v 5leté lhůtě od pořízení (od 1. 4. 2011
§ 78 a násl. ZDPH
87
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS244340
Č Á S T I I – U P L AT Ň O VÁ N Í D A N Ě Z P Ř I D A N É H O D N O T Y
pro nemovité věci v 10leté lhůtě od pořízení). Toto období pro úpravu odpočtu daně se počítá počínaje rokem, ve kterém byl majetek pořízen. Případná oprava odpočtu daně se týká dlouhodobého majetku, tj. hmotného majetku a odpisovaného nehmotného majetku ve smyslu příslušných ustanovení ZDP (prakticky hmotného majetku, jehož vstupní cena je vyšší než 40 000 Kč, nebo nehmotného majetku, jehož vstupní cena je vyšší než 60 000 Kč) a dále také pozemků, které jsou dlouhodobým hmotným majetkem ve smyslu ZÚ. Úprava odpočtu daně se tedy nadále neprovádí u zboží a drobného majetku. Podle znění ZDPH platného do konce roku 2008 se úprava odpočtu daně nevztahovala na technické zhodnocení majetku, které nebylo evidováno jako samostatný majetek. Od 1. 1. 2009 se technické zhodnocení ve smyslu ZDP pro účely úpravy odpočtu za samostatný majetek považuje, a proto se na něj od tohoto data úprava odpočtu specifickým způsobem vztahuje. Povinnost provést úpravu odpočtu daně vzniká při změně účelu použití dlouhodobého majetku, pokud při jeho pořízení plátce uplatnil plný nárok na odpočet daně a použije jej pro účely, pro něž je povinen odpočet daně krátit koeficientem, nebo u nichž nemá nárok na odpočet daně, a to jak z důvodu použití pro uskutečnění plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet, tak z důvodu použití pro účely nesouvisející s ekonomickou činností. Tato povinnost platí také při změně použití vymezeného majetku, pokud při jeho pořízení uplatnil plátce nárok na odpočet daně ve zkrácené výši a použije jej pro účely, pro které nemá nárok na odpočet daně, nebo dojde ke snížení vypořádacích koeficientů mezi jednotlivými roky. Úpravu odpočtu daně může plátce provést při změně účelu použití dlouhodobého majetku, pokud při jeho pořízení neměl nárok na odpočet daně a použije jej pro účely, kdy mu vzniká plný nebo zkrácený nárok na odpočet daně. Tato možnost platí také při změně použití dlouhodobého majetku, pokud při jeho pořízení uplatnil plátce nárok na odpočet daně ve zkrácené výši a použije jej pro účely, kdy mu vzniká plný nárok na odpočet daně, nebo dojde ke zvýšení vypořádacích koeficientů mezi jednotlivými roky. Přičemž úpravu odpočtu daně může založit i rozdíl mezi koeficienty, a to jak poměrnými, tak vypořádacími. Při výpočtu částky úpravy odpočtu daně se vychází z daně na vstupu při pořízení majetku. V algoritmu výpočtu je zohledněn podíl let, po který plátce majetek bude používat ve změněném režimu, na celkovém 5letém (u nemovitých věcí 10letém) období, tj. úprava odpočtu daně se vlastně týká zbývající 5leté (10leté) částky období pro úpravu odpočtu daně. Ukazatel nároku na odpočet daně (UNO) vlastně převádí slovně vyjádřenou výši nároku na odpočet daně na číselně vyjádřený procentní podíl, který lze použít v matematickém vzorci. Pokud má plátce nárok na odpočet daně v plné výši, koeficient se chápe ve výši 100 %. Skutečnost, že plátce nemá nárok na odpočet, se matematicky vyjádří tak, že má nárok na odpočet daně ve výši 0 %. Nárok na odpočet daně v poměrné výši je vyjádřen výší vypořádacího koeficientu. POZNÁMKA
Úprava odpočtu daně se provede pouze v případě, že rozdíl mezi ukazateli nároku na odpočet daně je větší než 10 procentních bodů.
88
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS244340
ODPOČE T DANĚ A VRACENÍ DANĚ
PŘÍKLAD
Pokud by plátce uplatnil nárok na odpočet daně v plné výši (UNO = 100 %) a další rok by změnil účel použití na účel, kdy by měl nárok krátit koeficientem, ale koeficient za tento rok by mu vyšel ve výši 92 % (UNO = 92 %), úpravu odpočtu daně by nemusel provádět, protože rozdíl mezi koeficienty by byl pouze 8 procentních bodů.
Za změnu účelu použití se považuje také, pokud v průběhu období pro úpravu odpočtu daně u dlouhodobého majetku dojde k uskutečnění dodání zboží nebo poskytnutí služby. PŘÍKLAD
Pokud by plátce neuplatnil nárok na odpočet daně u nemovité věci, kterou používal pro osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně, a tuto nemovitou věc bude prodávat v období pro úpravu odpočtu daně a při prodeji půjde o zdanitelné plnění, pak se jedná o změnu účelu použití na účel, kdy vzniká nárok na odpočet daně a částka úpravy odpočtu daně mu vyjde na základě § 78d ZDPH kladná.
Od 1. 7. 2017 za změnu účelu použití zakládající u dlouhodobého majetku aplikaci úpravy odpočtu se považuje situace, kdy u dotčeného majetku dojde k jeho zničení, ztrátě či odcizení, a tyto nejsou řádně doloženy ani potvrzeny. Tato částka se pak stanovuje jednorázově ve vazbě na počet zbývajících let do konce lhůty pro úpravy odpočtu.
!
Úprava odpočtu daně u technického zhodnocení se podle úpravy platné od 1. 1. 2009 provádí specifickým způsobem. Pro úpravu odpočtu daně u pořízeného technického zhodnocení se období pro úpravu odpočtu vymezuje jako období zahrnující rok, ve kterém bylo technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého k obvyklému užívání, a následující 4 kalendářní roky. Částka daně na vstupu u technického zhodnocení se stanoví jako součet daně na vstupu u jednotlivých přijatých plnění, tj. stanoví se prakticky na základě přijatých daňových dokladů na plnění, která se stala součástí tohoto technického zhodnocení. Při úpravě odpočtu daně u majetku nabytého ve stanovených případech bez daně, tj. např. u majetku nabytého na základě smlouvy o prodeji podniku, se postupuje podle úpravy platné od 1. 1. 2009 přiměřeně podle předchozích odstavců s tím, že běh lhůty pro úpravu odpočtu daně se nepřerušuje. Období pro úpravu odpočtu daně se přitom vymezuje jako období, které začíná rokem, v němž byl majetek původně pořízen jiným plátcem, od kterého plátce majetek nabyl, a dále zahrnuje následující 4 kalendářní roky. POZNÁMKA
Úprava odpočtu daně se provádí pouze jednou ročně, a to souhrnně v řádném daňovém přiznání za poslední zdaňovací období roku, tj. vlastně zároveň s ročním vypořádáním. Částka úpravy odpočtu daně se s kladným či záporným znaménkem uvádí do řádku 60 daňového přiznání.
7.1.7 Vyrovnání odpočtu daně Novelou ZDPH platnou od 1. 4. 2011 došlo v oblasti vyrovnání odpočtu daně ke změně. Do 31. 3. 2011 se vyrovnání odpočtu daně dle § 79 ZDPH týkalo dlouhodobého majetku používaného pro zdanitelná a osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně.
§ 77 ZDPH
89
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS244340