— KDO VELÍ MIMO ZÁZNAM —
Prezident přikyvuje. „Rozumím… Jak se jmenujete?“ „Jsem Rupert.“ „Vypadáte jako správný chlap, Ruperte. Dolejte mi ještě a přisedněte si.“ Číšník si přisedá ke stolu a čeká, co mu Heisel řekne. „Určitě víte, co se teď venku děje. Musím se vám přiznat. Já opravdu netuším, co dělat.“ Na Heiselovi bylo vidět, že se chce Ruperta na něco zeptat. „Jistě, nejste kompetentní a nemáte patřičné znalosti, ba ani zkušenosti… Nebudu se zlobit, když řeknete nějaký nesmysl… Jen bych se vás rád zeptal, co byste dělal v mé kůži.“ „Ve vaší kůži? Co tím myslíte?“ „Kdybyste byl prezident a musel se rozhodnout mezi válkou, nebo poskytnutím vody člověku, který vám lže do očí.“ „Ale vy přeci nevíte, že lže. Třeba doopravdy impétský lid trpí žízní.“ Heisel ho přerušuje: „Vím to jistě.“ „Jak to můžete vědět jistě, pane?“
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS243704
— KDO VELÍ MIMO ZÁZNAM —
Heisel váhá: „Nevím, jestli bych vám to měl říct. Je to přísně tajné.“ Jedním pohledem si Ruperta změří. „Ale když vezmu v potaz, že vy jste člověk, kterému něco takového nebude nikdo věřit, tak vám to říct můžu. — Před třemi měsíci poslala perynská vláda nad impétskou oblast bezpilotní letoun. Cílem této mise bylo pořídit snímky z obydlených oblastí, abychom věděli, jestli jsou Kuryiho poznatky o nedostatcích vody pravdivé. Když se letoun vrátil, měli jsme spoustu důkazů, že jeho tvrzení je jedna velká lež.“ „Aha,“ řekl Rupert, „a proč neřeknete veřejnosti, že je Kuryi lhář?“ „Rozpoutali bychom válku tak či tak. Špehování cizího státu našimi letouny je pro válku taky dobrý důvod. Jsem v situaci, kdy nemůžu impétským obyvatelům poskytnout zásoby vody, protože to jsou lháři… Na druhou stranu ale rozpoutám válku, když jim nevyhovím.“ „Takže zásoby vody pro vás nejsou až tak důležité?“ „Ovšem že ne. Vody máme v Peryně dost. Tady jde o něco mnohem důležitějšího… Tady jde o princip. Vojevůdce, který má tu drzost lhát mi do očí…“ „A to vám nevadí, že kvůli principu zemře spousta nevinných lidí?“
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS243704
— KDO VELÍ MIMO ZÁZNAM —
Heisel se zamýšlí: „Ale… Ale pokud jednou přineseš myš hadovi, tak si nevezme myš. Vezme si tu větší kořist, kterou jsi mu přinesl. — Tebe.“ Oba mlčí. Náhle číšník zvolá: „Karty!“ „Cože?“ zeptá se udiveně Heisel. „Zahrajte si karty. Když prohrajete, tak Impétsku dáte vodu. A když vyhrajete, tak Kuryi stáhne svá vojska.“ „Mohl jsem tušit, že mi poradíte nějakou hloupost.“ „Hloupost? Nezachránilo by to snad lidské životy? — Zdá se mi, že tohle není konflikt mezi národy, který je řešen demokratickým způsobem, ale spor mezi dvěma muži a jejich argumenty, kdy každý z nich musí mít pravdu. Vyřešte to tedy demokraticky… Bez obětí.“ „Není to politicky korektní!“ „Copak na tom záleží, když jde o životy lidí?“ Číšník mu chce nalít brandy, ale Heisel ucukne. „Už nechci! Víte, lidé, kteří mi lžou do očí, si nezaslouží milosrdenství. Takoví lidé to se mnou nikdy nemyslí dobře. Kuryi je jedním z nich a jak jsem řekl, pro jeho intriky si vybral špatného prezidenta… Měl bych udělat, co musím.“ Prezident Heisel vstává a chystá se opustit šatnu. 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS243704