Za socialismu existoval institut Rodičovské sdružení. Byli v něm rodiče školáků, kteří byli tu a tam zváni do školy, aby si něco poslechli o svých dětech. Stalo se, že jeden otec si ostře vyjel na učitelku, jak je to možné, že jeho dcera měla na pololetním vysvědčení trojku z ruštiny, když on se s ní denně šest hodin ruštinu učí. Takže někdy kolem čtvrté hodiny odpolední přišel z práce. Ani si nestihl vysvléci kabát a hned začal s dceruškou biflovat ruštinu. Vynechali večeři, nekoukali na televizi, kašlali na dějepis, matematiku, přírodopis, učili se ruštinu a jen a jen ruštinu. Je třeba dodat, že na základkách se učila ruština z učebnice LKR II – Lidové kurzy
ruštiny
II.
Učebnice
LKR
I
pravděpodobně
nikdy
neexistovala, a na LKR III také nikdy nedošlo. Zde se ukazuje zásadní rozdíl mezi chlapci a dívkami, protože kluci se snažili před svými učitelkami utajit, že hodinu za hodinou spokojeně klimbají, kdežto ctižádostivé dívky usilovně biflují, aby byly ve třídě nejlepší. Biflování je zřejmě odvozeno od slova bychle, což je zdrobnělina německého das Buch. Biflování má jeden negativní důsledek. Co je nabiflováno, pevně utkví v paměti, takže se to dá jen těžce vymýtit novými poznatky. Přesně na to Křetínský a Kolona spoléhali, když Kozu a Vlka učili taktice. Ty děvenky netušily, že jsou bedlivě sledovány, takže když zase jednou vyrazily do ulic, neudělaly ani sto kroků, když se před nimi objevili – kdo jiný – pánové Koza a Vlk. Tentokrát na nic nečekali a hned na ně vybafli:
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS243514
„Sakra, to se musíte motat právě tam, kde jdeme? Tak se koukejte držet kousek dál, a nepokoušejte se poslouchat, o čem se bavíme. Stejně byste tomu nerozuměly.“ Bylo to několikanásobné obvinění: V rozporu s dobrými mravy odposlouchávaly rozhovor, do kterého jim nic nebylo. V souvislosti s tím, že jsou duševně minderwertig (méněcenné) stejně nebyly schopné jejich rozhovoru porozumět. Ty nafoukané hlupačky si dovolily jejich rozhovor hodnotit. Blbě. Zřejmě to mysleli naprosto vážně, soudě podle toho, že pečlivě odměřovali tempo své chůze tak, aby holky byly v doslechu. A pro jistotu mluvili tak hlasitě, aby je prostě musely slyšet. „Myslím, že první kapitola by měla patřit Bořivojovi.“ Naznačovali tím, že jejich kecy jsou vážná a odborná diskuse. Rovněž sdělovali, že hodlají napsat odborné pojednání. Řeč o první kapitole dávala jasně najevo, že to nemá být nějaký článeček v bulvárním tisku, ale odborný tlustopis. „Pořádně se to neví, ale asi bychom se měli držet krajních dat. Takže se narodil někdy kolem roku 852, zemřel roku 890, vlády v Praze se ujal někdy kolem roku 867.“ „Sice to bude doslova obrazoborectví, ale asi bychom měli napsat, že bychom neměli být Přemyslovci ale Mojmírovci.“ „Jo,
všiml
z Bořivojových
si
toho
pozůstatků
již
Dušan usoudili,
Třeštík: že
Antropologové
některé
anatomické
zvláštnosti ho dávají do spojitosti s Mojmírovci.“ 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS243514
„Mohl to být Rostislavův syn.“ „Takže to, že při návštěvě Velkomoravské říše, musel na hostině sedět na zemi a jíst s prasaty…“ „…úplný nesmysl. Byl pokřtěn už dávno ještě jako děcko.“ „To, že se stal pražským knížetem jako patnáctiletý kluk, také o něčem vypovídá.“ „Vlády se ujímali i mladší kluci.“ „To ano, ale Bořivoj asi musel o tu vládu bojovat. Dovedeš si představit, jak patnáctiletý kluk vede vojsko?“ „Nějaké náznaky tu jsou: Bořivoje nastrčili, aby se pokusil připojit české kmeny k Velkomoravské říši.“ „Takže to vojsko bylo Svatoplukovo.“ „Nezapomeň, že Rostislav vládl až do roku 870. Docela dobře mohl Bořivoje dostat do Prahy i Rostislav.“ „To je pravda. Svatopluk Rostislava podrazil až v roce 870, a to už Bořivoj tři roky vládl.“ „V tom se určitě Rostislav i Svatopluk shodli. S pomocí Bořivoje chtěli české rody připojit k Velké Moravě. Jeden důkaz o tom je: Po Bořivojově smrti Svatopluk pražskému knížetství čtyři roky opravdu vládl. Nebo si aspoň myslel, že mu vládne. Jenomže ty české rody se odmítaly vzdát, takže nakonec neuspěl. A právě proto to nebylo české knížetství ale pražské knížetství. Když v roce 894 zemřel, stal se pražským knížetem Bořivojův syn Spytihněv, a vládl do své smrti v roce 915. Pravděpodobně se narodil roku 975, takže se k vládě dostal ve svých devatenácti. Po něm se pražským knížetem stal jeho bratr Vratislav. Asi se narodil kolem roku 888, takže byl o třináct 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS243514