98 Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné díky intenzivnímu slunečnímu záření při krátkodobém nedostatečném zásobování vodou. Tento případ se může vyskytovat zejména u nadměrně přetížených keřů. V extrémním případě může potom u révy vinné dojít k úplnému selhání zásobování vodou. Protože zatím přesně neznáme důvod této poruchy, lze postupovat těmito kroky: • podpořit vyrovnanou výživu révy vinné draslíkem a hořčíkem, v aktuální sezoně s možností výživy na list; • hloubkově prokypřit půdu, aby se odstranilo zhutnění.
15.9 Ošetřování půdy ve vinici Hlavním cílem ošetřování půdy ve vinici je udržení, popřípadě ještě vylepšení půdní úrodnosti, a tím i zajištění výživy révy vinné. Nejčastěji se půda ve vinici ošetřuje v kombinaci ozeleněných meziřadí a meziřadí udržovaných systémem černého úhoru. Způsob ošetřování půdy se odvíjí od půdních a klimatických podmínek stanoviště. Ozelenění je možné rozdělit na trvalé a krátkodobé.
15.9.1 Černý úhor ve vinici Černý úhor je mechanické udržování půdy ve vinici v bezplevelném stavu. Jeho účelem je zabránit konkurenci mezi révou vinnou a ozeleněním a tím omezit především stres rostliny způsobený nedostatkem vody. Prakticky vůbec se nevyužívá ve vinici celoplošně. Jedná se většinou o střídání ozeleněných meziřadí a meziřadí ošetřovaných systémem černého úhoru. Při mechanickém zpracování půdy se snižuje obsah humusu a uvolňuje CO2. Prokypření a provzdušnění může krátkodobě vést také ke zvýšení mikrobiální aktivity půdy. Zpracování půdy však podporuje mineralizaci, což je možné využívat při mobilizaci dusíku. Mineralizací je možné podpořit rozklad a uvolňování živin. Při využívání černého úhoru ve vinici je však třeba omezovat také neproduktivní odpařování – ztrátu vody z půdy, což následně způsobuje nedostatek vody pro révu vinnou. V tomto směru je důležité kypření černého úhoru. Prokypření horní vrstvy půdy (4–6 cm) přerušuje kapilaritu půdních pórů a tím omezuje neproduktivní vypařování. V létě není vhodné hlubší zpracování půdy (více než 15 cm), protože výrazně podporuje výpar vody a snižuje obsah humusu i dusíku.
15.9.2 Trvalé ozelenění Termínem „trvalé ozelenění“ je možné označit systém, kdy zůstává ozelenění ve vinici po dobu minimálně 3 až 5 let (obr. 83–85 v barevné příloze). Systémy trvalého ozelenění se opět rozlišují podle půdních a klimatických podmínek vinice. Všeobecně využívané jsou tyto způsoby: • celoplošné ozelenění vinice; • ozelenění každého meziřadí s neozeleněným příkmenným pásem; • ozelenění každého druhého meziřadí – kombinace ozelenění a černého úhoru.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS241574
Výživa a hnojení stolních odrůd 99 V minulosti se trvalé ozelenění zakládalo ze spontánní vegetace na stanovišti, nyní se využívá pozitivních vlastností jednotlivých druhů rostlin. Cílem je vysévat ozeleňovací směsi, které nebudou konkurovat révě vinné, ale budou naopak pro ni přínosem. K ozelenění se proto využívají zejména čeledi lipnicovité, bobovité a brukvovité. Ozelenění travními druhy z čeledi lipnicovité (Poaceae) vede k nižšímu obsahu dusíku v půdě, protože tento typ rostlin naopak dusík spotřebovává. Rostliny z této čeledi prokořeňují velmi intenzivně horních 10–20 cm půdního horizontu, vytvářejí velmi hustý kořenový systém, který ovšem odebírá výrazný podíl srážkové vody. Na druhou stranu právě díky hustému kořenovému systému se hodí ke stabilizaci půdy v pojezdových kolejích. Obecně jsou k tomuto účelu vhodné nízko rostoucí druhy, jako například lipnice luční a jílek vytrvalý. Jelikož ale trávy představují výraznou konkurenci pro révu vinnou ve vztahu k vodě a dusíku, je možné využívat „sendvičový“ systém, který představuje cílený výsev travních druhů pouze do pojezdových kolejí. Právě kvůli vysokým nárokům na vodu a dusík podíl trav v ozeleňovacích směsích v současnosti klesá. Významné zastoupení naopak získávají druhy z čeledi bobovité (Fabaceae). Ty jsou rovněž vhodné z hlediska hlubšího prokořenění půdy a zlepšení její struktury. Ozelenění bobovitými rostlinami má pozitivní vliv i na zvýšení a udržování obsahu humusu v půdě. Bobovité rostliny mají schopnost poutat vzdušný dusík a ukládat ho v rostlinách. Využívají-li se v ozeleňovacích směsích rostliny z této čeledi, je nutné zcela vyloučit hnojení minerálním dusíkem, který by potlačil, nebo dokonce zcela znemožnil činnost hlízkových bakterií. Zejména v jednoletých a melioračních směsích se uplatňují druhy z čeledi brukvovité (Brassicaceae), vyznačující se hlubokým a bohatým prokořeněním půdního profilu, rychlým růstem a vysokou tvorbou zelené hmoty. Výrazným způsobem proto prokypřují půdu a udržují dobrou půdní strukturu. Čeleď nebo skupina rostlin
Druhy vhodné pro trvalé ozelenění vinic
Druhy vhodné do suchých podmínek
Lipnicovité
kostřava červená, kostřava červená trsnatá, kostřava ovčí, lipnice luční, jílek vytrvalý, jílek mnohokvětý
kostřava červená, kostřava červená trsnatá, kostřava ovčí
Bobovité
jetel inkarnát, jetel zvrhlý, vikev panonská, vičenec ligrus, tolice dětelová, štírovník růžkatý, jetel luční, jetel plazivý, tolice vojtěška, ptačí noha setá, komonice bílá, úročník bolhoj
jetel inkarnát, vikev panonská, tolice dětelová, štírovník růžkatý, jetel plazivý, ptačí noha setá, komonice bílá, úročník bolhoj
Brukvovité
lnička setá, ředkev olejná
lnička setá, ředkev olejná
Ostatní
pohanka obecná, svazenka vratičolistá
svazenka vratičolistá
Tabulka 38: Druhy rostlin vhodné pro trvalé ozelenění vinic
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS241574
100 Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné Příklady směsí pro trvalé ozelenění Směs č. 1
složení v %
Směs č. 2
složení v %
Bobovité
Bobovité vičenec ligrus
15
vikev panonská
20
jetel nachový
15
vičenec ligrus
15
vikev panonská
15
jetel nachový
15
jetel luční
6
jetel luční
3
hrachor setý
5
jetel plazivý
2
tolice dětelová
3
tolice dětelová
2
jetel plazivý
2
Lipnicovité
štírovník růžkatý
1
kostřava červená
7
kostřava ovčí
3
Lipnicovité kostřava červená
7
Ostatní dvouděložné
kostřava ovčí
3
pohanka setá
23
svazenka vratičolistá
5
lnička setá
5
Ostatní dvouděložné pohanka setá
15
lnička setá
8
svazenka vratičolistá
3
kmín kořenný
2
15.9.3 Krátkodobé ozelenění Krátkodobé ozelenění (obr. 86 v barevné příloze) s sebou přináší mnoho výhod pro zlepšování a udržování půdních vlastností. Z hlediska vývoje klimatických faktorů je patrně nejvhodnějším systémem ozelenění přes zimu, které představuje menší konkurenci pro révu vinnou. Výsev se provádí v pozdním létě nebo na podzim. Protože již v tomto období ustává vegetativní růst révy vinné, projevuje se menší konkurence k vodě mezi ní a ozeleněním. Na podzim také častěji prší, takže ozelenění má příznivější podmínky pro vzcházení. Tento systém může také fungovat jako zásobárna živin. Ozelenění zabraňuje vymývání živin, protože je rostliny dovedou využít a ukládat. Po zapravení rostlin na jaře do půdy a následné mineralizaci se tyto živiny stávají dostupné pro révu vinnou. NIGLI (2011) uvádí, že ozelenění přes zimu dokáže vytvořit až 14 t čerstvé biomasy na hektar, což představuje asi 53 kg dusíku, 22 kg P2O5 a 76 kg K2O. Při výsevu nepřezimujících druhů v polovině srpna vytvoří tyto rostliny do zámrazu dostatek zelené hmoty. I když se růst po mrazech zastaví a některé druhy jsou výrazněji poškozené mrazem, je rostlinná hmota tak bohatá, že dobře zajistí
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS241574