Právní minirádce pro život
přes pozemek souseda, pak máte dle § 1022 právo požadovat přístup na jeho pozemek, avšak zároveň byste mu měli nabídnout přiměřenou náhradu za příkoří, které mu způsobí dupot vašich dělníků a rachot jejich sbíječek.
Voda, sníh a led od sousedů Zejména v období, kdy počasí má své vrtochy a obšťastní obyvatele větší dávkou vody v nejrůznějším skupenství, můžete objevit, že na váš pozemek stéká od sousedů voda nebo padá sníh, či dokonce led. Pokud je to výjimečně a nepůsobí vám to žádnou škodu, patrně v rámci dobrých sousedských vztahů nad tímto mávnete rukou. Jenže co dělat, pokud se při každém dešti stane z vašeho anglického trávníku jedna velká louže, protože soused si vydláždil polovinu zahrady, tudíž se dešťová voda či tající sníh u něj nevsakuje do půdy, ale vesele stéká k vám? Častým problémem bývá také padající sníh či led a rampouchy ze sousedovy kůlny či garáže stojící těsně u hranice pozemku. Budete-li muset přikročit k řeči paragrafů, pak § 1019 odst. 1 OZ hovoří o tom, že jako vlastník pozemku máte právo požadovat po sousedovi, aby provedl úpravy, které zabezpečí, že od něj nebude stékat voda nebo padat sníh či led na váš pozemek. Ve výše uvedených případech má soused tedy povinnost učinit vhodná opatření, aby vás nevytápěl, popř. neohrožoval pádem sněhové laviny či rampouchů ze své garáže. Problémem ovšem bude, pokud by voda stékala z výše položeného pozemku na váš pozemek přirozeně, např. by tam pramenila nebo v důsledku oblevy, pak už by soused neměl ze zákona povinnost nápravy a vše by záviselo na jeho dobré vůli (§ 1019 odst. 1 OZ).
Kdo se má starat o plot?
Dva sousedící pozemky nemusí oddělovat pouze plot, ale mohou to být také keře, stromy, mez či strouha. Vše, co pozemky viditelně odděluje, spadá pod pojem rozhrada (§ 1024 odst. 1 OZ). Sousedé se nejčastěji přou o to, kdo a do jaké míry se o ni musí starat. Nejjednodušší je situace, kdy je vlastnictví rozhrady předem jasně rozděleno, např. vlastnictví plotu je přesně vymezeno nebo jsou rozhrady dvojité. Zde si každý „hraje na svém písečku“, tj. udržuje za své náklady to, co je jeho (§ 1025 OZ). Je‑li rozhradou společná zeď, pak ji každý může využívat na své straně do poloviny její tloušťky, např. zřídit si výklenky. Samozřejmě musí postupovat tak, aby tím zed’ nenarušil (§ 1024 odst. 2 OZ). Dle § 1026 OZ vlastník nemá povinnost postavit znovu rozpadlou zed’ nebo obnovit jinou rozhradu. Pokud by však jejím poškozením hrozila sousedovi 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS241101
Občan jako soused
škoda, pak má povinnost udržovat ji v dobrém stavu. K těmto případům patří např. situace, kdy existuje nebezpečí, že býk souseda vlastnícího plot vyrazí shnilé laťky, které drží v plotě již jen silou vůle, a vnikne na sousední pozemek, kde může způsobit škodu, případně ohrozit samotné sousedy. Dále platí, že pokud hrozí, že se stane hranice mezi pozemky neznatelná, má každý soused právo požadovat opravu nebo obnovení rozhrady. Pozemky nemusí být nutně oploceny, avšak v situacích, kdy se toto jeví jako nutné k zajištění nerušeného užívání daného pozemku (vnikání domácích zvířat sousedů), může se dotyčný obrátit na soud, aby uložil sousedovi povinnost oplotit svůj pozemek, přičemž se mimo jiné vychází také ze stanoviska stavebního úřadu, o čemž hovoří § 1027 OZ. Postavit plot není tedy povinností plynoucí výslovně ze zákona, nicméně jeho existence výrazně zvyšuje soukromí a snižuje pravděpodobnost sousedských rozepří. Rozhodnete‑li se k jeho stavbě přistoupit, pak dle § 103 odst. 1 písm. e) bod 14 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, stavební zákon (dále jen SZ), nebudete potřebovat stavební povolení ani ohlášení, ale dle § 96 SZ vystačíte pouze s územním souhlasem. Při výstavbě plotu však musíte dbát na to, aby stál na vašem pozemku – nesmí zasahovat na pozemek souseda ani nesmí stát na veřejném prostranství. Plot také nesmí bránit vstupu na ostatní pozemky a nesmí bránit řidičům ve výhledu. V případě pochybností je vhodné informovat se na příslušném stavebním úřadu, resp. odboru. Dobrou zprávou je, že pokud plot rekonstruujete, aniž byste měnili jeho vzhled a výšku, pak nepotřebujete vyřizovat vůbec žádné formality. Pokud si nejste jisti hranicemi pozemku, pak je více než vhodné nechat si pozemek zaměřit. Geodetické zaměření zpravidla zjistí přesný průběh hranice mezi parcelami, čímž si do budoucna ušetříte mnoho potenciálních problémů se sousedy.
Cesta přes pozemek souseda
Velmi nepříjemná situace pro zúčastněné strany nastává, pokud k vašemu pozemku nevede veřejná příjezdová cesta (k čemuž naštěstí nedochází příliš často). Příkladem budiž situace, kdy se utrhne v důsledku podmočení část svahu i s příjezdovou cestou k vaší horské chatě. Oprava bezvýznamné lesní cesty je v nedohlednu, takže jediný způsob, jak se ke své chatě můžete dostat, je projet přes pozemek vašeho souseda. Tehdy můžete požádat souseda osobně, popř. prostřednictvím soudu, aby vám za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Zřízení takovéto cesty musí daného souseda obtěžovat co nejméně. Soud může uložit, aby ten, kdo o zřízení nezbytné cesty žádá, složil dopředu určitou částku na úhradu případné škody vzniklé užíváním cesty. Důvodem pro zřízení takovéto cesty rozhodně nemůže 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS241101
Právní minirádce pro život
být to, že vaše příjezdová cesta vede do prudkého svahu, zatímco přes zahradu souseda byste to mohl „profičet“ na plný plyn. Pokud pomine důvod, např. původní příjezdová cesta již bude opět funkční, pak podá‑li dotčený soused návrh na zrušení nezbytné cesty vedoucí přes jeho pozemek, soud mu vyhoví. Problematika je podrobně upravena v § 1029–1036 OZ.
Užitečné tipy pro sousedské vztahy •
Ačkoli to nemusí být právě vaše vroucné přání, se svými sousedy budete pravděpodobně sdílet velkou část svého života. Proto je v případě konfliktů mnohdy lepší zatnout zuby a snažit se řešit problémy vzájemnou dohodou než soudní cestou (která je nákladná a také ne vždy si můžete být dopředu jisti výsledkem). Navíc ruku na srdce, nebude stížnost vašeho souseda někdy (samozřejmě zcela ve výjimečných případech, protože vy sami jste přece naprosto ideální sousedé) alespoň trochu oprávněná?
•
Nepodaří‑li se vám se sousedy dohodnout, pak se můžete dožadovat nápravy na „vyšších místech“. Nejčastěji by se jednalo o příslušný obecní úřad, policii, stavební úřad, inspekci životního prostředí nebo jiné orgány státní správy, případně již zmíněný soud.
•
Musíte‑li neustále ořezávat váš strom obtěžující souseda, možná si řeknete, že tu houževnatou zelenou mrchu raději pokácíte celou. Možná také podobný osud naordinujete všem ostatním zelenáčům tvořícím rozhradu, protože už máte dost každoročního plahočení se po žebříku s pilou. Pozor ovšem! Ani na vlastním pozemku si nemůžete kácet stromy, jak chcete! Obecně platí, že libovolně pokácet můžete pouze ovocné dřeviny. Jinak můžete pokácet pouze strom, jehož kmen má výšce 130 cm obvod do 80 cm. Toto vyplývá z § 8 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a dále z vyhlášky č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení. V jiných případech je nutné podat žádost u orgánu ochrany přírody, kterým může být městský nebo obecní úřad. Vyrozumění s povolením či zamítnutím žádosti by měl žadatel obdržet bezplatně přibližně do 30 dnů. Kácení nelze provádět kdykoli, ale obvykle v období vegetačního klidu.
•
Jak již bylo uvedeno výše, není vaší povinností investovat do výstavby plotu, jelikož zákon (až na výjimky) povinnost jeho výstavby neukládá. Na druhou stranu se ovšem může stát, že byste si plot postavit chtěli a zákon to nedovolí, např. u pozemků v aktivní zóně záplavových území. Rovněž nemůžete oplotit les z důvodů vlastnických nebo za účelem omezení jeho obecného užívání (nevztahuje se na lesní školky, obory apod.). Pokud pozemek u vaší rekreační chaty či chalupy je v katastru nemovitostí veden jako lesní pozemek, pak i zde bude výstavba plotu problém.
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS241101